Kapitola čtyřicátá

201 16 0
                                    

Krásné probuzení vedle Antonína který se na mě dívá s jiskřičkami v očích. "Koukáš jako dítě co vidí svůj vysněný dárek" musela jsem se zasmát jeho roztomilému úsměvu. "Ty jsi takový můj vysněný dáreček" políbil mě na rty a já jimi začala pohybovat. Jeho paže si mě natiskli na jeho hruď, přehodila jsem přes něj nohu a užívala si bušení jeho srdce. "Půjdeme dneska na procházku a na večeři" mrkl na mě a já jen nesouhlasně zamručela. I když neuběhlo patnáct dní, tak jako mi slíbil, podlehla jsem mu dřív než jsem chtěla, ale nezlobím se. "Já bych šla jen do vířivky a odpočívala " hodila jsem po něm psí očka , kterým on nemohl odolat. Více jsem se k němu přitulila a nechala se hladit po zádech. Jeho rty obsypávaly můj krk polibky a mně po zádech přejížděl mráz. "Nepůjdeme kolem té recepční že ne? " jen když jsem si na tu dívku vzpomněla skřivil se mi obličej a ve mně se opět probudila žárlivost. "No mohli by jsme " zamyslel se a já se uraženě otočila. Pokojem se ozval smích a jeho paže mě zezadu obejmuli. "Jsi roztomilá když žárlíš" otočil si mě tak, abych se mu koukala do očí. Jeho rty se opět přilepili na ty mé a já usoudila že tohle je naše závislost. Po dlouhém nevinném mazlení jsme se vydali v plavkách  do vířivky. Opatrně jsem se položila do vody která mi masírovala záda a já si konečně odpočinula. "Jsi mi dneska zkazila plány, jak ti to mám dokázat dnes? " Smutně na mě kouknul a já se musela zasmát. "Nemusíš mi dokazovat nic, podlehla jsem ti moc rychle " polkla jsem a zadívala jsem se mu do očí. Na jeho tváři se rozlil úsměv který mě zahřál u srdce. Jeho osoba mě pobídla abych se šla utřít a obléct se, že mě někam vezme.  Nebudu lhát byla jsem celkem nervózní ale neodporovala jsem. Trvalo mi necelou půl hodinu se osušit a dojít se na pokoj převléct ale co bych upřímně pro jeho maličkost neudělala. Jen co jsem k němu přistoupila na domluveném místě jeho ruce mě chytli za pas a věnoval mi polibek. Na to jsem se začervenala. "Soff, staneš se mojí holkou? " v jeho hlasů jsem uslyšela nervozitu a jeho roztomilý obličej o tom  vypovídal. "Myslíš že bych tě nechala znovu utéct? " věnovala jsem mu polibek který značil že jsme oficiálně spolu.

Bude líp i přes ty hříchy | FF; Tony|Kde žijí příběhy. Začni objevovat