Ms. Williams I. | Avengers FF [DOKONČENO]

17. složky

Ráno mě probudily světla.. teda, ráno? Vždyť jsou tak dvě ráno.. otráveně jsem zamručela a zvedla se, podívala jsem se z okna. Kolem létaly helikoptéry a dole na silnici stál nějaký chlap který držel v ruce zbraň a pod krkem nějakou ženu. Mohla mít něco kolem 30, takže něco jako já. 

To mě probudilo, oblékla jsem si mikinu, převlékla se do tepláků  a doslova vyběhla z pokoje, očividně to nikoho jiného nevzbudilo. 
Vyšla jsem na balkón který byl vlastně i přistávací plošina, klepla jsem na náramek který se válel na stole v obýváku a ve vteřině jsem na sobě měla oblek z nanotechnologie nebo jak to nazvat. (oblek nahoře, dost amatérsky 'nakreslený'  aby byla hlava zakrytá celá muselo se klepnout ještě jednou) 

Ruce jsem roztáhla a pomalu se převážila, padala jsem přímo po hlavě dolů, pár metrů nad zemí jsem se zastavila díky tryskám, což mě probudilo a trochu nakoplo. 
Vznesla jsem se výš a nepozorovaně dopadla na střechu kousek která byla kousek od toho chlapa, ženy a pár policajtů, celá ulice  byla osvícená světly z helikoptér. 

Dřepla jsem si, pak vstala trochu couvla a rozběhla se, letěla jsem přímo na toho chlápka. K mému štěstí střecha nebyla moc vysoko, chvíli jsem měla co dělat abych se vyhnula té ženské a pak ladně srazila toho chlápka k zemi. 
Zbraň mu vypadla z ruky a on spadl, ale já s ním, klečela jsem mu na krku, po chvíli jsem se zvedla a pomohla vstát i té ženské. 
,,Jste v pořádku?" zeptala jsem se jí, kývla a vděčně se usmála, to už policajti drželi toho chlapa na kapotě jednoho z aut a prošacovali ho. 

,,Chcete někam doprovodit?" zeptala jsem se jí ,,Takhle pozdě už by se mi znovu nikam nechtělo." zasmála jsem se a jedním klepnutím na náramek který byl nyní ve zlaté barvě aby vynikal takže jsem o chvíli později 'odhalila' ženě svojí unavenou tvář. 
,,Byla bych ráda, pokud by vám to nevadilo" usmála se a poté co jí policajti řekli ať zítra přijde na výslech jsme se vydaly k jejímu domu. 

,,Můžu se zeptat proč to udělal?" řekla jsem do ticha a tím jí vytrhla z přemýšlení. 
,,Je to můj ex, žárlil na mého přítele a udělal tohle." odpověděla hned ,,Byl ve vězení a teď se vrátil." dořekla. 
,,Já.. to jsem nevěděla" omluvně jsem se usmála ,,To je v pořádku" ujistila mě, 

,,Jsem Carie" natáhla ke mě ruku a zastavila, 
,,Anita" usmála jsem se a ruku si s ní podala ,,Upřímně, nečekala bych že si ve dvě ráno po mé skoro smrti najdu první kamarádku." sykla nervózně, 
,,První?" zmateně jsem se zeptala, zdála  se fajn tak proč se s ní neseznámit.
,,První v New Yorku, přistěhovali jsme se sem nedávno" řekla a zastavila před menším domečkem na předměstí, pak zašátrala v kabelce a podala mi vizitku. 

,,Budu ráda když se ještě uvidíme a děkuju moc" rozloučila se a když odemknula vešla dovnitř, naposledy se usmála a pak zamknula. 
Chvíli jsem se  dívala na vizitku, pak jí schovala do kapsy u tepláků, dalším klepnutím nasadila oblek a rozletěla se domů. 

Na silnici kde se to vše stalo už nikdo nebyl, přistála jsem a už zase unaveně svlékla mikinu a vešla do pokoje kde Tony spokojeně oddychoval. 
A on tohle všechno prospí.. pousmála jsem se a lehnula si. 

Po chvíli jsem usnula. 

~~~

,,Bré ráno" zamávala mi Nat vesele, nemohla jsem si nevšimnou jejích kruhů pod očima. 
,,Ahoooj!" zašvitořila jsem, popadla jablko a sedla si vedle ní na gauč abych stihla ranní dávku Mickeyho klubíku. 

,,Kde jsi byla v noci?" zeptala se jen tak mimochodem, 
,,Venku, byl tam nějaký chlápek a chtěl zastřelit jednu ženskou. Musela jsem to zachránit" s egoistickým úsměvem jsem řekla. 

,,Jaj tak" kývla a pak si sedla na gauč kde už Clint sledoval Mickeyho klubík. 

~~~
,,Vy se na to fakt díváte bez mě?" vešel asi o půl hodiny do obýváku Stark, 
,,Mhm.. prošvihl jsi epizodu s krávou" jen tak mimochodem jsem řekla.
,,Půjdeme si dneska zacvičit balet?" zeptal se Clint, 
,,Jasně" Nat kývla ,,Jdeš taky?" podívala se na mě, kývla jsem. 

~~~
,,Co máš dneska v plánu?" vyšla Nat z pokoje, 
,,Dneska máme nějakou rodinnou oslavu, asi bych tam měla jít. Ale vůbec  se mi tam nechce." nezaujatě jsem řekla, 

,,Oslavu čeho?" jako naschvál jí to začalo zajímat,  
,,Sestra má narozeniny." mykla jsem rameny a opřela se o zeď ,,Tak bys tam měla jít ne?" naklonila hlavu. 
,,Hah.. pro sestru jsem odpad, a navíc, kdybych vás tu nechala do večera by tower lehla popelem a na New York by zaútočili emzáci jak minule." vysvětlila jsem ,,Náhodou, sice to tu Clint fakt málem nechal lehnout popelem, ale to tvoje vaření taky nebyla žádná sláva." poznamenala s úšklebkem. 
,,No, hlavně ten elitní hasičský sbor byl skvělý." rozesmála jsem se nad vzpomínkou kdy Clint přiběhl hasit "požár" v neoprenu s potápěčskými brýlemi. 

Mohla jsem se tam smíchy udusit, to samé Nat takže když přišel hasič Clint už v legínách dělat že se nic nedalo a nesmát se byl nadlidský úkol. 

,,Čemu se smějete jako?" začal ,,Jestli zase kvůli tomu hasičáku tak za to jsem nemohl." obhájil se. 
,,Jasně jasně" přikývla jsem se smíchem a pak se vydala za Nat která už dávno mířila k tělocvičně. 

~~~

,,Nezlom si tu nohu!" se smíchem jsem křikla na Hawkeye který se snažil si jí dát za hlavu ,,Ha ha ha fakt" ušklíbl se a poté co s nohou u hlavy spadl na záda to vzdal.

V tu chvíli se mi rozezvonil telefon ,,No?" zvedla jsem ho ,,Čus An, hele, dneska jak je ta oslava, kdybych se kolem těch 3 stavila vzala bys mě? Nestíhám." řekla Jasmine, moje sestra prosebně ,,Jo jasny, neměla jsem v plánu tam ani jít ale fajn." snažila jsem se ignorovat Clintův zmatený pohled když mu došlo že nemluvím 'normálně'. 

,,Okay.. tak v nějakých 14:30  jsem tam." položila to, povzdechla jsem si a pak se zvedla ,,No nic křepelky, užijte si to tu, musím jít." vydala jsem se ke dveřím. 

,,Jakým jazykem jsi to proboha mluvila?" zeptal se hned, 
,,Tohle? To byla čeština." zasmála jsem se 

[dost zmatená situace, česky je to napsané ale vlastně všichni mluví anglicky, jen když An mluví s její rodinou je to česky všechno, takže tak :D]

,,Čeština?" zmateně se zeptal ,,Mhm.. můj rodný jazyk." vysvětlila sem a odešla. 

~~~
,,Fakt tam chceme?" podívala  jsem se unaveně na sestru která nervózně podupávala na místě.
,,Mhm.. asi tam musíme."  kývla 

- 1057 slov