Už jsem se společně s Horácem a princeznou Kasandrou obracel na cestě u vesničky Wensley, abych je doprovodil na Araluen a pak pokračovat do léna Meric.
Ujeli jsme asi deset kroků, když jsem uslyšel hlas. Rychle jsem se otočil.
,,Jenny?" Seskočil jsem z Blaze a rozběhl se k ní nejvyšší rychlosti, kterou jsem dokázal po dni v sedle vyvinout.
Horác a princezna Kasandra si jen vyměnili pohledy a pokračovali mlčky v cestě. Horác se ještě stihl otočit a významně povytáhnout obočí. Halt má na něj špatný vliv.
,,Gilane. Jsi zpátky! Ani nevíš jak jsem se o tebe bála..." vychrlila ze sebe.
Usmál jsem se a objal ji. Hladil jsem jí po zádech a houpal se s ní ze strany na stranu.
,,Jsem ráda že jsi v pořádku." Zašeptala mi do ramene.
,,Víš jak moc se mi po tobě stýskalo?" pohladil jsem jí po jejích krásných, blonďatých vlasech.
Usmíval jsem se od ucha k uchu a nemohl jsem být šťastnější. Shledat se s někým koho milujete po dlouhé době je jako když po dešti vyjde slunce a duha.
Zvedla hlavu a postavila se na špičky.
,,Miluju tě," zašeptal jsem a sklonil se k ní pro polibek.
💃🏻☕
ČTEŠ
ADVENTNÍ KALENDÁŘ - Hraničářův Učeň 2020
Short StoryAch jo. Napsat popis... 🙄 Teď by trochu hřejivé trávy nebylo od věci... Třeba by to s dokonale vygumovaným mozkem šlo líp. No ne?😅 Z nejhlubšího plna mého srdce... Wille tys mě nakazil tvou neschopností napsat proslov - v mém případě tedy popis p...
