15.

136 15 12
                                    

Gilan si užíval pozdního sluníčka a klusem se na Blaze blížil k Redmontu. Měl namířeno za jeho milovanou Jenny, tou která jeho nabídku na sňatek odmítla už tolikrát, ale i tak jí při každé příležitosti požádal o ruku znovu a znovu.

Tentokrát to však bude jiné. Hlavně tedy proto, že Gilan se rozhodl že Velitelství Hraničářů může přesunout i na Redmont.

Když se o tom  na sněmu radil s jeho bývalým učitelem chvilku se přeli o to, že je hloupost aby v Redmontu byl on, Gilan a Will, který má teď poslední rok i učněnku.
Nakonec když mu Gilan vysvětlil že na Araluenu nechává dva nově vycvičené hraničáře, pro které teď nemají volné léno a na odpočinku jsou tam i staří Hraničáři, které oslovil aby jim ze začátku pomohli, Halt rezignovaně prohlásil že ,,Papírování si užiješ tady i tam. A já to za tebe dělat nebudu."

Teď už mu k Redmontu zbývaly necelé dvě míle cesty. Pobídl Blaze do cvalu. Před návštěvou jeho milované Jenny se chtěl v rychlosti stavit na hradě a vybalit ty stohy papírů co má sebou.

Pomalu se blížil k mohutným hradbám hradu Redmontu. Hrad vypadala nádherně a ještě byl téměř nedobytný. Jeho neobvyklý tvar vyvolával zvláštní pocit toho, že se vrací domů. Vždycky když se s Haltem vraceli do chaty a viděl Redmont, věděl, že už je skoro doma. I když jel tudy už mockrát vždy se musel na kopci zastavit a podívat se na tu nádheru.

Projel vesnicí Wensley, a když míjel Jennyin hostinec, chtě nechtě se musel usmát.

...

Vyšel z hradu a zamířil k hostinci.

Z dálky na něj mávala blondýnka s úsměvem na tváři.

Rychlými kroky k ní došel a zmáčkl jí v obětí.

,,Gilane" zahihňala se Jenny a políbila ho na tvář.

,,Jenny. Konečně." Usmál se a zstrčil její blonďatý pramínek vlasů za ucho.

Chvíli nastalo rozpačité ticho. Gilan jí nabídnul rámě a vydali se a k Jennyině domku. Povídali si o tom co dělali ty dva týdny kdy se neviděli. Jenny vyprávěla jak vařila pro návštěvu barona Aralda z Pikty. Gilan na druhou stranu vyprávěl jak si nechává na hradě k otestování učně. Vyprávěli si o všem, ale Gilan si nechával v rukávu eso.

Došli k jejímu domku a Jenny ho uvedla dovnitř. V kuchyni se Gilan posadil na židli a Jenny se omluvila, že dnes měla v hostinci plno a začala pracovat na švestkovém koláči.

Během jeho přípravy si Gilan postěžoval na hromadu papírování, kterého teď čeká.

Když Jenny dala koláč péct, posadila se vedle Gilana.

,,Ehmm.." odkašlal si Gilan. ,,Dneska jsem se byl zabydlet na Redmontu." Prohlásil jakoby nic...

,,Mmhmm. Počkat co?!" Jenny vykulila oči.
,,Ty se stěhuješ na Redmont!?"

Když přikývl tak se mu vrhla kolem krku, až se židle na které seděl zhoupla.

,,Jak řekl Halt, papírování si užiju tady i tam. A navíc." Usmál se. ,,Tady tě budu mít blíž."

Jenny celou večeři nemohla uvěřit že její Gilan bude teď jen pár minut cesty od ní.

Když dojedli, přišlo Gilanovi že je ten správný čas.

,,Víš Jenny. Už dlouho tě miluju. A ptám se tě asi po sté, jestli se staneš mou ženou?"

Čekal na odpověď, které se ovšem nedočkal.
Místo toho se mu Jenny vrhla kolem krku a políbila ho.  Tentokrát to židle opravdu nezvládla a s hlasitou ránou se oba svalil na zem.

,,Budu předpokládat že to znamená ano" zasmál se Gilan.

ADVENTNÍ KALENDÁŘ - Hraničářův Učeň 2020Kde žijí příběhy. Začni objevovat