Pomalým klusem matka s doprovodem jeli k hradu. S Dimonem jsme vyrazili cvalem na před. Měli jsme celkem slušný náskok, a tak jsme projížděli park. Seskočila jsem ze Slunečníkova sedla.
Na svém hraničářském koni Trkači jsem v létě jezdit nemohla. Bylo by nanejvýš nezvyklé aby se princezna vozila na hřbetě malého huňatého ponyho, který je ladný asi jako lachtan.
Dimon mého příkladu následoval.
Kráčeli jsme v tichosti vedle sebe.
Blonďaté vlasy mu padaly do obličeje a jeho modré oči, které nepostrádaly obvyklou jiskru, tikaly mezi mýma očima a mými rty.
Pustil otěže svého koně a přistoupil ke mě blíž. Opatrně uchopil do svých rukou mou tvář a naše pohledy se setkaly. Usmál se a jemně mě políbil.
Psáno 23:59 😂😂😂
Aaaaa už je dnešek😂😱.
Nemůžu usnout a chce se mi tu s Váma vykecávat. Víte jak je frustrující psát z pohledu postavy, kterou nemáte rádi a plánujete kvůli jejímu vymyšlení vraždu jejího autora? Teda coo? 😅
No nic... Dobrou... Dobré ráno... Nebo prostě dobrá/é/ý doba ve kterou to vydám nebo to čtete...
🖤☕
Btw. Co za ship mám vydat zítra?
*Tváří se že jí nedošly předepsané kapitoly*
Btw.² já tu kapitolu napsala za 23 minut.... Hustý😱😂
ČTEŠ
ADVENTNÍ KALENDÁŘ - Hraničářův Učeň 2020
Short StoryAch jo. Napsat popis... 🙄 Teď by trochu hřejivé trávy nebylo od věci... Třeba by to s dokonale vygumovaným mozkem šlo líp. No ne?😅 Z nejhlubšího plna mého srdce... Wille tys mě nakazil tvou neschopností napsat proslov - v mém případě tedy popis p...
