17.

126 14 4
                                    

Tento okamžik jsem si v hlavě představoval už od našeho návratu z Nihon-Džinu. Na palubě vlčí lodi jsem se jí zeptal jestli by si mě vzala. Alyss mě odmítla s tím, že jí budu muset o ruku požádat jinak.

Nervózně přecházím po místnosti. Stále si uhlazuji košili, rovnám opasek a rukou pročesávám vlasy.

Ozvalo se zaklepání. Dojdu ke dveřím jde stojí Alyss.

Vejde dovnitř a obejme mě.

,,Jsem rád že jsi zpátky." Řeknu když se odtáhne.

Alyss teď několik týdnů v Piktě. Včera pozdě večer se vrátila a já jí teď viděl po dlouhé době.

,,Já taky" usměje se.

,,Moc ti to sluší." Řeknu a podívám se jí do očí.

,,Děkuju, tobě taky."  Řekne a chytne mě za ruce.

Chvíli jen tak stojíme a nevíme co říct. Nadechnu se a začnu. Ze začátku jsem si chtěl žádost o ruku napsat, ale Haltově výsměchu ohledně řeči na svatbu Horáce a Kasandry, jsem nakonec pokus něco sepsat vzdal.

,,Ehm... Alyss pamatuješ na to co jsi mi řekla když jsme se vraceli z Nihon-Džinu?" Začal jsem.

Kývla a já pokračoval.

,,Když jsem ti řekl že by jsme mohli popřemýšlet o svatbě, řekla jsi mi že o ruku  tě budu muset požádat jinak. Tak tě tedy Alyss Mainwaringová ptám. Staneš se mojí ženou?" 

🖤🍫☕

ADVENTNÍ KALENDÁŘ - Hraničářův Učeň 2020Kde žijí příběhy. Začni objevovat