Tento okamžik jsem si v hlavě představoval už od našeho návratu z Nihon-Džinu. Na palubě vlčí lodi jsem se jí zeptal jestli by si mě vzala. Alyss mě odmítla s tím, že jí budu muset o ruku požádat jinak.
Nervózně přecházím po místnosti. Stále si uhlazuji košili, rovnám opasek a rukou pročesávám vlasy.
Ozvalo se zaklepání. Dojdu ke dveřím jde stojí Alyss.
Vejde dovnitř a obejme mě.
,,Jsem rád že jsi zpátky." Řeknu když se odtáhne.
Alyss teď několik týdnů v Piktě. Včera pozdě večer se vrátila a já jí teď viděl po dlouhé době.
,,Já taky" usměje se.
,,Moc ti to sluší." Řeknu a podívám se jí do očí.
,,Děkuju, tobě taky." Řekne a chytne mě za ruce.
Chvíli jen tak stojíme a nevíme co říct. Nadechnu se a začnu. Ze začátku jsem si chtěl žádost o ruku napsat, ale Haltově výsměchu ohledně řeči na svatbu Horáce a Kasandry, jsem nakonec pokus něco sepsat vzdal.
,,Ehm... Alyss pamatuješ na to co jsi mi řekla když jsme se vraceli z Nihon-Džinu?" Začal jsem.
Kývla a já pokračoval.
,,Když jsem ti řekl že by jsme mohli popřemýšlet o svatbě, řekla jsi mi že o ruku tě budu muset požádat jinak. Tak tě tedy Alyss Mainwaringová ptám. Staneš se mojí ženou?"
🖤🍫☕
ČTEŠ
ADVENTNÍ KALENDÁŘ - Hraničářův Učeň 2020
Short StoryAch jo. Napsat popis... 🙄 Teď by trochu hřejivé trávy nebylo od věci... Třeba by to s dokonale vygumovaným mozkem šlo líp. No ne?😅 Z nejhlubšího plna mého srdce... Wille tys mě nakazil tvou neschopností napsat proslov - v mém případě tedy popis p...
