Život či Smrt

Víc než přátelství?

UŽ JSEM TO JEDNOU VYDALA, ALE ZJISTILA JSEM KDYŽ TO PISU NA POČÍTAČI TAK NĚKTERÉ HÁČKY SE ZMĚNÍ NA DIVNÁ PÍSMENA 😂 TAKŽE JSEM TO MUSELA OPRAVIT, ALE JE TO TU ZPĚT ❤️
hinata se jen na něj kouknul a usmál se se slzami v očích. * Nemusí nic říkat... Jsem rád, e si poslouchal*
---------------------------
Kageyama ho jen objal. Hinata zrudl, ale i před to ho objal na zpět. Kdy se od sebe kageyama si uvědomil co udělal *P-pro-min* kageyama se té červenal.*Ani nevím proč jsem ho objal. Ale kdy jsem to udělal cítil jsem se nějak podivně... Ale ne takový patný pocit, ale no... Byl to skvělý pocit.* Pomyslel jsem si. Hinata jen se otočil aby neviděl kageyama jeho tvář. *T-to je v p-pořádku.* Řekl neslyně shoyo. *Nechce si pustit nějaký film?* Shoyo jen v tichosti přikývl a usmál se *Jak já miluju ten jeho úsměv* nad čím to sakra přemýlí! Je to kluk! V mylenkách jsem na sebe zvýil hlas a dál jsem to neřeil. Koukali jsme zrovna na horror, které já úplně miluju, jene... Hinata se bál a... Tiskl se na mě a já zrudl v tváři. Kdy jsme koukali na horror hrozně jsem se bál. Tak jsem se přitiskl k Tobiovi. Kdy jsem se na něj podíval byl rudý a za uima. * Je roztomilý... Hinato! Vyruila mě svoje vlastní mylenka... Nad čím to vůbec přemýlím. Pratil jsem se do tváří a si toho kageyama viml. Film byl stejně u konce *Děje se něco?* Nene povzdechl jsem si. *Udělám něco k jídlu* oznámil jsem. Jen jsem kývl, ale k chuti jsem se moc neměl. Udělal rýí s masem, ale sotva jsem se toho dotkl. Kageyama si toho viml. *Kdy nebude jíst nikdy nepřibere*
*To tě nemusí zajimat* zvýil jsem hlas a ani nevím proč, byl jsem natvaný a taky mi nebylo dobré, tak jsem el do pokoje. Byl jsem trochu naštvaný i kdy vím, e se o mě bojí tak stejně té péče je moc. Nikdy jsem na to nebyl zvyklí. Byl jsem naučen na to jen odpovídat jen kdy mi řeknou a slouil jsem jako boxovací pytel a sexuální hračka otce... Ano sexuální hračka. Mylenky se mi začali rozvíjet a a oči mlžit... Slzami. Brečel jsem potichu jak bylo zvykem.

Jídla se skoro ani nedotkl a byl naštvaný kdy jsem mu řekl aby jedl. Odešel od stolu a trochu bouchnul dveřmi do pokoje. Byl jsem znepokojený. 10 minut se nic nedělo. Chtěl jsem za ním jít jene myšlenka, že mě odmítne byla bolestivá. Jenže po dalších 10 minutách který mi přili jako hodina jsem to vzdal a šel k "jeho" dveřím . *Hinato?* a zaklepal jsem a nic se neozvalo *Hinato* zvýšil jsem trochu hlas a furt nic. Přiložil jsem ucho ke dveřím i kdy jsem nechtěl a bylo to nezdvořilé tak jsem poslouchal co dělá. Něco jsem slyšel. Znělo to jako tlumené vzlyky. *Děje se něco?! Jdu dovnitř.* Kdy jsem to uviděl ztuhl jsem, ale okamżitě jsem za nim běžel a vyrazil mu věc z ruky.

Kdy u jsem to psychicky nezvládal a moje myšlenky mě zcela ovládli. Začal jsem chodit po pokoji a při tom se snažit uklidnit. Kdy jsem se však rozhlížel uviděl to. Tak překrásná věv. Vzal jsem jí do ruky a šel si sednout k posteli. Vyhrnul jsem si rukáv a vyzkoušel první škrábanec. Bolí to. Ale je to příjemné. Proè to dìlám? To už neumím žít bez bolesti. Samozřejmě asi ne kdy jsem s ní 10 let žil. Jenže kdy u jsem se chtěl říznout více tak... *HINATA!!!* nìkdo mě vyrval žiletku z ruky a ne jsem si uvědomil kdo ten člověk je tak už mě držel v medvědím objetí. *Kageyama?! Co se děje?* zašeptám neslyšně. Kdy u mě po chvíli pustí ma slzy na krajíčku. *Co to děláš baka Mohl si se zabít! Proč?!* Tobiovi už lehce tekli slzy * Zabít? o čem to mluví?

TÁÁK TADY TO UKONÈÍM :D OMLOUVÁM SE, ŽE TO VYDÁVÁM POZDĚJI. VŮBEC JSEM NEMĚLA NÁPADY CO TAM MÁM NAPSAT. VĚC CO JSEM CHTĚLA TAM NAPSAT SE MI VYKOUŘILO Z HLAVY. A DNESKA MĚ NÁPAD PRAŠTIL DO HLAVY :D.

TAK SNAD SE VÁM BUDE LÍBÍT A HNED DU PSÁT DALÍ KAPITOLU. MOHLA BY BÝT U ZÍTRA, ALE NESLIBUJU <3