Vánoční zázrak [Ironfrost/Frostiron] ✓

9. kapitola: Rodina

„Můžeme?" Tony držel svého manžela za ruku, jdouc s ním na plošinu, odkud dříve odlétal Quinjet, než nechal miliardář zbudovat přistávací areál na druhé straně budovy, kde měli pokoje Bruce a Clint.

„Můžeme." Souhlasil miliardář a sledoval Lokiho, kterak nechal na své tělo vklouznout asgardský oděv. „Já nic nedostanu?" zatvářil se uraženě Stark, přestože neočekával, že by bůh klamu s takovýmto nápadem souhlasil. Černovlásek bezvýrazně nechal Tonyho ošatit do podobného oblečení, v kterém si hnědovlasý muž najednou připadal velice hloupě.

„Je to těžký jako kráva. Jak to můžeš nosit?" Asgarďan se uchechtl.

„O tomtéž přemýšlím u tvého brnění."

„Je odlehčené a odpružené. Měl bych ti taky sestrojit oblek, abys viděl, jak dokonalé mé vynálezy jsou." Bůh protočil očima a zaměřil oči k obloze. Ten okamžik jednou přijít musel. A přišel dnes.

„Heimdalle,..." zvedl ruku k mrakům a s nádechem vyřkl prosbu. „přenes nás na Asgard." Silně k sobě Tonyho přitáhl, aby mu při cestě Bifröstem nevyklouzl a neztratil se v časoprostoru. Cestování přes duhový most bylo leckdy nebezpečnější než cestování pomocí zkratek, které měl za ty roky Loki prolezlé skrz na skrz.

Nebe se rozzářilo a paprsek světla je pohltil, přemisťuje je na místo určení. Tony se svého vyvoleného držel jako klíště, zaujatě pokukujíc po mýtickém místě, o němž slýchával v bájných pověstech.

Klopýtl a nebýt silných rukou, jež ho podepřely, upadl by na zem. „Jsi v pořádku?"

„Hodil by se mi kýbl."

„To přežiješ." Zasmál se bůh falše a rozhlédl se.

„Vítejte v Asgardu." Heimdall vytáhl meč z Bifröstu a přešel k návštěvníkům o několik kroků blíže. „Měli jsme strach, že už tě nikdy neuvidíme." Prohlásil hrdě, šťastný, že Lokiho po tak dlouhé době opět vidí. Dohlížel na něj po celou dobu (na Odinův příkaz), nicméně vidět jej živého a zdravého naživo bylo rozhodně lepší.

„Kdo my?"

„Loki!" Volstagg jej pevně stiskl v objetí, na což černovlasý muž zareagoval velmi nelibě.

„Pusť ho, vždyť ho uškrtíš." Pronesla Siff, která stála u menší družiny bojovníků. Tony si držel od všech dostatečný odstup. „Ráda tě vidím, princezno." Zrzoun Lokiho pustil a ten se vesele pousmál.

„Dá se tomu těžko uvěřit, Siff." Žena se pohledem zaměřila na Starka, který nevěděl, kam dřív s očima. Hleděl na duhový most, palác, kontroloval Heimdalla a svého manžela s očividnými přáteli.

„Thor řekl, že přijdeš. Řekli jsme si, že ti uděláme na uvítanou menší překvapení." Přiznal Fandral. „Představíš nás?" Loki se pohledem zaměřil na svého manžela a pozvedl paži v němém pozvání, ať se k nim připojí do užšího kruhu. Tony váhavě přikročil a sevřel bohovu ruku na uklidněnou.

„Rád bych vám představil svého manžela, Tonyho Starka." Miliardář se na všechny potutelně usmál.

„Moc rád vás poznávám." Všichni čtyři Asgarďané si ho se zájmem prohlíželi. Posledním mužem, který prozatím neřekl jediné slovo, byl Hogun.

„Už chápu, proč ses rozhodl zůstat na Midgardu." Uznale pronesla Siff. „Jen blázen by odolal." Loki se uchechtl. „Frigga se velmi těší, až tě konečně po tak dlouhé době uvidí. Dnes ráno jsem s ní mluvila. Doufá, že se oba zdržíte na večerní hostinu, která proběhne na počest tvého návratu."

„Jsem překvapen, že otec vůbec svolil. Zdál se neoblomný." Prohodil jakoby nic bůh chaosu. „Nevadí. Vyrazíme?" souhlasná zamručení proťala uvolněnou atmosféru. Všichni se přesunuli k Bifröstu, kde už na ně čekali osedlaní koně. Tony znejistěl.

„Pojedeš se mnou." Řekl ihned Loki a vyskočil na černého koně, který divoce zadusal kopyty o duhový most. Podal Tonymu ruku a ten ji s tiše proneseným díky přijal. Pevně chytil svého manžela kolem pasu a ten pobídl koně do cvalu. Zastavili až těsně před branami paláce, kde odevzdali koně služebnictvu, aby se o zvířata zaslouženě postarali.

„Dej nám vědět, jak jste se rozhodli s hostinou." Černovlásek k Volstaggovi přikývl a nechal bojovníky za sebou, vedouc svého manžela spletitým množstvím chodeb až k trůnnímu sálu.

„Ne, já nemůžu." Řekl najednou Loki a zastavil se. Tony pozvedl nechápavě jedno tmavé obočí a zastavil boha v dalším pohybu, když viděl, jak se otáčí a chce zmizet z chodby.

„Samozřejmě, že můžeš. Jsem tu s tebou. Nerazili jsme sem tak dlouhou cestu, abys to teď vzdal." Pohladil muže po tváři a zlehka ho políbil. „Půjdeme tam spolu a ať se bude dít cokoli, určitě to zvládneme. Dobře?" černovlásek sklopil oči, ale přikývl. „Pojď." Chytil boha za ruku a obrátil ho zpět ke zlatým dveřím.

„Stráže, otevřete dveře." Požádal dva ozbrojené muže, kteří stáli u vchodu. Na jeho příkaz je nechali vstoupit do trůnního sálu, kde už na ně čekali oba asgardští vládci.

„Loki, vítej zpět." Zahlásila Frigga a objala svého syna kolem pasu. Odin prozatím neřekl jediné slovo a pouze hleděl na příchozího pozemšťana, který postával kousek od boha klamu. „Jak se ti daří na Midgardu?"

„Dobře, matko." Zlehka se na ženu usmál. „Máme se s Tonym moc dobře. Stýskalo se mi po tobě."

„Mě po tobě též." Odin si vyžádal slovo a předstoupil před oba muže s neutrálním výrazem. Černovlásek se už připravoval, že svého manžela zakryje vlastním tělem, ale otec ho překvapil, když se na jeho tvářích mihl veselý úsměv.

„Vítej k nám do rodiny, Anthony Starku." Lokimu spadla čelist. Podobně zareagoval i Tony, který se na svého milovaného v rychlosti podíval pro potvrzení.

„Ď-děkuji." Dokázal ze sebe dostat miliardář, sledujíce jednookého muže, který před ním nyní stál se zkoumavým pohledem v očích. Skenoval jej. Kontroloval, zda si jeho syn vybral pro život správného muže.

„Loki, zahoďme staré křivdy. Navěky se nemůžeme jeden druhému vyhýbat. Rozhodl jsem se, že váš vztah přijmu bez ohledu na tradice. Doufám, že se dnešní večer zdržíte. Celý týden připravujeme hostinu oslavující tvůj návrat na Asgard a tvé zasnoubení s tímto pozemšťanem." V jeho slovech nebyla ani špetka po sarkasmu či zlobě.

„Těší mě, že to vidíš takto, otče, avšak je tu jedna věc, která se k tobě, jak se zdá, ještě nedonesla." Položil svému muži ruku na rameno a přistoupil k němu o krok blíže. Prozatím vše probíhalo nadmíru dobře, až byl z celé chvíle bůh poněkud vykolejený. „S Tonym jsme se již vzali."

Odin se zatvářil zarmouceně. „Ach, měl jsem to čekat. Má chyba, nebyl jsem dostatečně informován." Loki se pokusil o lehký úsměv.

„A taky jsem přijal pozemské příjmení." Možná teď zajel do rány až moc hluboko. „Netušil jsem, že se mi rozhodneš někdy odpustit zradu, jakou jsem se provinil. Rozhodl jsem se začlenit do společnosti Midgarďanů – alespoň do doby, dokud Anthony bude..." nechtěl to říkat. Nebylo fér, že jemu byl přán dlouhý život a jeho manželi ne. „dýchat stejný vzduch."

„Rozumím." Prohlásil rozhodně Odin a na smrtelníka se zahleděl. „Loki je složitý a mocný. Budu doufat, že v tom nebude později problém." Tony se chtěl zasmát a říct, že jsou na tom oba stejně, nedokázal však říct jediné slovo.

„Jsme si tak moc podobní, že jsem si jistý, že to problém nebude." Přiznal místo toho a pomalu vydechl. Uklidnil se ve chvíli, kdy bylo očividné, že se ho Odin nechystá popravit hned mezi dveřmi. A jak se zdálo, i bohu lsti se ulevilo, když zjistil, jak se věci mají. 

---

Ahojky lidičky, tuto část mám v této knize neskutečně ráda. Snad si ji i vy zamilujete :).

Dnešní kapitolka je věnována zoe_salvatore