Vánoční zázrak [Ironfrost/Frostiron] ✓

15. kapitola: Myš

Tony se vrátil domů v dobré náladě. Podařilo se mu vyjednat s jednou nejmenovanou firmou vlastnický podíl, z čehož měl obrovskou radost, jelikož společnost již nějaký čas sledoval a finančně ji podporoval. Lidé, s kterými se setkal, byli velice milí a vše mu důkladně ukázali. Soukromá prohlídka patřila k návštěvě a Anthony se nemohl dočkat, až sem jednou vezme svého manžela.

S úsměvem vystoupil z výtahu, vyzul se v chodbě a co nejrychleji prozkoumal obývací pokoj, zda se tu nenachází jeho milovaný. Po zjištění, že je místnost opuštěná, vyšel do patra a začal prohledávat jednotlivé pokoje, až Lokiho skutečně našel. Seděl na starém gauči v nepoužívané místnosti s jakousi šálou kolem krku. To si alespoň miliardář myslel, dokud nepřešel blíže a nezahlédl obrovskou hadí hlavu.

„Probůh Loki, co to má znamenat?" zůstat stát mezi dveřmi. V té chvíli se na něj černovlásek otočil.

„Tony, necháme si ho?" optal se okamžitě.

„Zbláznil ses? Kdes ho vzal?" nerozuměl. Pomalu přešel blíže, nespouštěje oči z krajty obtočené kolem manželova krku.

„Našel." Skousl si Loki ret, čímž dal jasně najevo, že má v úmyslu říct něco, co se Tonymu nebude líbit. „Byli jsme s Wandou, Clintem a jeho rodinou v Zoo a..." zbohatlík vytřeštil oči.

„Neudělal jsi doufám to, co si myslím, žes udělal."

„Ale já ho tam nemohl nechat. Víš, jak mi lámalo srdce na kusy ho vidět zavřeného za tím sklem? Tak prosebně se na mě koukal, chtěl abych ho odtamtud dostal a já mu jeho přání splnil. Brzy budou Vánoce, bude to mít ode mě jako dárek." Usmál se bůh, netušíc, že udělal něco protizákonného.

„Dočista ses pomátl?" bouchl se Tony do čela a poodstoupil, když si všiml dlouhého hadího jazyka, jak se k němu přibližuje čím dál víc a víc.

„Vypadá jako Midgardsormra, můj syn. Až na tu velikost, tenhle je podstatně menší."

„Menší? Tenhle had je dlouhej jako kráva. Možná ještě delší."

„Nezáviď." Poškádlil jej černovlasý bůh a pohladil krajtu po hlavě. Líbilo se mu, jak se hadí kůže otírá o jeho prsty. Připomínalo mu to doby, kdy jeho syn měřil pouhé dva metry a dal se přesně takto chovat. Nyní už není možné jej vzít do rukou, jelikož měří přes úctyhodných padesát metrů.

„Nemůžeš si jen tak odnést zvíře ze Zoo, to se nesmí. Divím se, že tě Clint nezastavil."

„Ani nemohl. Vzal jsem hada a odešel. Nevím, kam odešli ostatní, ale ani jsem se je popravdě nepokoušel hledat. Jaký jsi měl den?" otázal se neutrálně.

„Loki, musíme ho vrátit a nezkoušej mě odvést od tématu." Zamračil se. Zničehonic se had nadzdvihl a vyklopil za Lokiho záda myš obalenou trávícími šťávami. Dopadla na starý gauč, kde se rozplácla a vydala čvachtavý zvuk, který Tonyho donutil uskočit.

„Ale, tady se nám někdo hodně napapal." Bůh si z toho nic nedělal, zatímco Tony si nechutí přiložil ruku před ústa a pokoušel se nedávit.

„Asi budu zvracet." Rychle utekl z pokoje a doběhl k výtahu, klepaje se po celém těle, potlačuje dávivý reflex. Vystoupil a rozešel se pryč. „Kriste pane, mě snad trefí šlak." Miliardář se chytil za srdce a zastavil se na schodech.

„Děje se něco?" zajímal se Clint, který právě vycházel nahoru do patra, aby navštívil Natashu.

„Něco? Všechno. On ví, jak moc tohle nenávidím a přitáhne mi to domů."

„Počkej, počkej, co kdo přitáhl?" nerozuměl. Přistoupil k němu o něco blíže.

„Loki přitáhl krajtu. To by možná ještě šlo, ale..." oklepal se. „ten had vyzvrátil myš." Barton se pokoušel nesmát, ale marně. „Ach tak, chápu, někdo jako ty nemůže mít strach z myší." Clint zvážněl.

„Máš pravdu. Já bych chytil infarkt už z toho hada. Kde ho vzal?"

„Kde ho vzal?" Tony se vzpamatoval a ujasnil si priority. Vyčítavě na lukostřelce namířil ukazováčkem a zamračil se. „Ty! Vezmete ho do Zoo a necháte ho tam běhat samotného. Pak to takhle dopadá." Clint pozvedl obočí, než jeho očima problesklo hrůzné zjištění.

„Chceš mi říct, že..."

„Ano, přesně to chci říct a teď mě omluv." Obešel zmateného hnědovláska a rozešel se ven do chladné zimy. Zalitoval, že si z věšáku nevzal alespoň bundu, ale co, tam kam chce, stejně nebude cesta trvat dlouho.

„Jedno preso." Řekl, když se posadil do kavárny. Potřeboval se uklidnit a na to bylo kafe nejlepší. Doufal, že se Loki vzpamatuje a hada vrátí, jelikož opravdu netušil, jak by danou záležitost řešil. Z takovýchto stvoření měl respekt a rozhodně nechtěl přebývat v jejich blízkosti. Možná doufal, že ho Clint přesvědčí a on se vrátí do prázdného bytu, kde nebude had ani ta proklatá myš.

Zaplatil útratu a chvíli se procházel po městě, než uznal za vhodné vrátit se zpět do Avengers Tower. Pokoušela se o něj zima, avšak jakmile se za ním zacvakly dveře a on vyjel výtahem do svých pater, uklidnil se a obalilo jej příjemné teplo. Překvapením pro něj bylo, když na něj v obývacím pokoji čekal Thor s Clintem.

„Starku, problém. Loki si k pozemskému hadu vytvořil silné pouto. Odmítá jej vydat a je ochotný bránit jeho bezpečnost vlastní magií." Řekl Thor, v ruce dřímaje silný Mjölnir.

„Jestli jste se prali a něco rozbili, zabiju vás oba." Bůh hromu okamžitě zavrtěl hlavou na znamení, že Starkův majetek zůstal v celku. „Co se dá dělat. Budu muset zavolat odchytovou službu, ať si sem přijdou."

„To není nejmoudřejší nápad, železný muži. Bratr je velmi ochranářský vůči tomu stvoření. Jakékoli pokusy o odebrání by mohly vést k výbuchu jeho magie a zborcení celé této budovy." Ano, znal Lokiho záchvaty vzteku. Už dvakrát byl nucen budovu renovovat. Život s bohem falše nebyl zrovna procházka růžovou zahradou.

„Tak co mám podle vám dělat?" zahleděl se na přítomné muže.

„Nejspíš zavolat do Zoo a říct, že jim zaplatíš hromadu peněz. Však sám víš, jak zařídit, aby se nic neřešilo. Stačí lusknout a nikdo se nic nedozví." Řekl Clint, jako by to byla ta nejlehčí věc na světě.

„Jistě, já lusknu..." učinil tak pro ukázku. „a všechno bude v naprostém pořádku." Chytil se za čelo. Pokoušela se o něj bolest hlavy a neskutečná chuť někoho uškrtit. „Jdu za ním. Uklidil už aspoň tu myš?" oba hrdinové pokrčili rameny, zmateně po sobě pokukujíce.

Stark se rozešel zpět do místnosti, kde Lokiho předtím našel a zmateně zjistil, že zde není po manželově přítomnosti jediná stopa. Otevřel dveře všech místností, až nakonec vešel do ložnice a z koupelny zaslechl vycházet podivné zvuky.

„Kdo je moje holka? No jasně že ty." Otevřel dveře a vyděšeně pohlédl na Lokiho, který seděl u vany a povídal si s hadem, který se, jak se zdálo, koupal.

„Tohle jsem opravdu vidět nepotřeboval." Had zasyčel a černovlásek se před něj ochranářsky postavil.

„Nesmíš mi ho vzít."

„Klid, o nic takového se pokoušet nejdu. Zavolám do té Zoo, jestli ho budou postrádat a když řeknou, že jsou ochotni se ho vzdát, koupím ho. Nebo víš ty co? Co kdybychom to udělali jinak?" Loki pozvedl hlavu.

„Jak?" zeptal se tiše.

„Vrátíme ho do Zoo a zažádáme o koupi místa, kde má terárium. Zvětšíme mu prostor a budeme se za ním chodit dívat. Třeba bych dokázal vyjednat i nějaké výhody, že by sis k němu mohl občas po zavíračce zalézt." Loki se na tento návrh moc netvářil.

„Musel bych si to rozmyslet." Přiznal a jemně se usmál, prohlížeje si krajtu, jak se plazí přes okraj vany a obtáčí se mu kolem nohy. „Je možné, že na tvou nabídku přistoupím."