Vánoční zázrak [Ironfrost/Frostiron] ✓

1. kapitola: Dárek

V kuchyni se hromadil nepořádek a zvuky tříštícího se nádobí se ozývaly až do druhého patra. Už od osmé hodiny ranní u linky totiž řádil Loki, pokoušeje se svému milovanému připravit snídani do postele. K jeho smůle však nic nevycházelo dle plánů a z palačinek nakonec vznikla podivná obdoba omelety s kousky ovoce. Bůhví, jak se tam dostaly...

Zaslechl tiché kroky, které mířily ze schodů a povzdechl si. Na takovéto věci nebyl nejlepší. Pokud šlo o zapálení ohně v krbu pomocí lusknutí prstů, byl tím správným, avšak vaření byla jiná liga. Stačilo přidat špatnou surovinu a z původního receptu vznikl jiný. K Lokiho smůle mnohem horší než ten předchozí.

„Co to tu vyvádíš?" zajímal se jeho manžel, který zaujatě nakukoval přes vyvýšený bar směrem k lince, na níž měl rozdělané jídlo. Spíše nepoužitelné těsto. „Pokud jsi mě chtěl zabít, stačilo mě ve spánku udusit polštářem." Loki se na něj ublíženě podíval, zatínaje prsty silně do dlaní.

„Snažil jsem se o snídani." Přiznal a bez jakéhokoli dalšího snažení naskládal všechno špinavé nádobí do myčky. Rozbité talíře a hrnky pomocí magie opravil a dolevitoval k ostatnímu špinavému nádobí spolu s nepoživatelným těstem na palačinky.

„Nemusíš to vyhazovat." Černovlásek se zamračil a dlouze se na miliardáře podíval. Zahlédl pobavený výraz, jež zdobil jeho tváře a bezděky ve vzduchu máchl rukou, zavíraje myčku a spouštěje na ní mycí proces. „Ukaž, pomůžu ti." Nabídl se hnědovlasý a dal se do uklízení. Otřel linku, uklidil zbývající suroviny a přebytečné skořápky rozbitých vajec naházel do koše.

„Co tě to napadlo? Můžeme si snídani přece objednat." Posadil se k Lokimu na gauč. Ten se zachumlal do deky a pustil televizi, ve které hlásili počasí spolu s nejnovějšími zprávami. „Dáš si kafe?" bůh mu neodpověděl. Byl až příliš rozčílený, než aby se zapojoval do jakéhokoli rozhovoru, byť to nebyl Anthony, ke kterému pociťoval vztek. Ve skutečnosti mu bylo líto, že vše, co plánoval a kvůli čemu si tak včasně přivstal, přišlo vniveč.

Hnědovlásek protočil očima, v duchu si říkajíc, že má Loki opět jednu z těch svých nálad. Občas mu připadal jako ženská – ne-li horší. „Já si dám." Zahlásil a odešel zpět do kuchyně, kde si nechal od kávovaru připravit ranní kávu. Jeho manžel se sice nevyjádřil, ale on věděl, že bez kofeinu bude nedůtklivý celý zbytek dne, proto i jemu připravil silnou kávu.

„Půjdu do dílny. Ještě musím zařídit několik záležitostí a dokončit s J.A.R.V.I.S.em úpravy obleku." Položil šálek na stůl před Lokiho, který s nohama zkříženýma do tureckého sedu pozoroval obrazovku.

„Dobře." Řekl jednoduše. Tony si povzdechl, nahnul se k němu a vláčně jej políbil, zaplétaje mu volnou ruku, v které nedržel kávu, do vlasů. Asgarďan se pousmál a polibek opětoval, nicméně pohledem ani na okamžik neopustil televizní obrazovku. Tony se nedivil – dávali Lokiho oblíbený animák.

V dílně odložil kávu na stůl a rozešel se k šuplíku na druhé straně místnosti, v kterém měl pro Lokiho rozdělané překvapení. Vánoce se kvapem blížily a on byl přesvědčený, že na ně není ani zdaleka připraven. Nejen, že obchodní schůzky se mu hromadily na seznamu událostí, které potřeboval stihnout, ale navíc i S.H.I.E.L.D. žádal přítomnost týmu na některých důležitých misích spolu s ním a Lokim.

Už dávno se naučili jeho manžela respektovat, byť to byl právě on, kdo S.H.I.E.L.D.u. a Avengerům způsobil nemalé problémy, když chtěl se svou armádou Chitauri ovládnout Zemi. Dnes byste do tohoto muže neřekli, že se jedná o obávaného boha klamu a falše. Stačilo slyšet, jak si zpívá ve sprše, nebo tancuje na puštěnou hudbu a bylo by vám jasné, že vám od něj nehrozí žádné nebezpečí.