L i l i
Když jsem se probrala, bylo něco po desáté hodině ranní a venku krásně svítilo sluníčko.
,,Dobré ráno." Ozvalo se vedle mě a já se otočila na Marka. Usmála jsem se, když jsem si všimla čaje, který držel v ruce a podával mi ho.,,Děkuji." Usmála jsem se a převzala si čaj z jeho rukou. Napila jsem se. Byl ovocný. Mám čaj ráda a někdy by bylo i lepší, abych ho pila víc než kávu.
,,Někdy je potřeba rehab od kávy." Uculil se Marek a vzal si z nočního stolku cigarety, se kterými se odebral na malý balkónek, který byl s velkou místností v chatě spojen.
Zvedla jsem se a navlékla na sebe něco normálního. Nějaké tepláky, uplé tričko a tenkou mikynu. Odebrala jsem se na balkón taky a opřela se o zábradlí. Ten výhled na lesy byl opravdu krásný. Navíc tady byl i úplně jiný vzduch než ve městě.
,,Chceš cigaretu?" Zeptal se Mari a já kývla. Vytáhl ze své krabičky cigaretu a podal mi ji, načež jsem ji následně vložila do úst a on mi ji zapálil svým zapalovačem černé barvy.
,,Jak se cítíš?" Zeptal se trochu nejistě po tom, co se znovu opřel o zábradlí a já si potáhla s cigarety.,,Nic moc.." Povzdychla jsem si nad vzpomínkou na včerjší incident a opřela se o zábradlí také.
,,Ale on za to nemůže.. byl opilý." Řekla jsem trochu sklesle a znovu se zahleděla na lesy.,,Lili, teď si ze mě děláš snad jen srandu, že jo?" Řekl s vážným hlasem a já se zarazila... co tím myslí?
,,Alkohol? Chceš to svádět na alkohol? Sakra Lili! Je úplně jedno, jestli byl pod vlivem alkoholu nebo ne..." Vypadal naštvaně, ,,on to chtěl udělat, tak to udělal.. alkohol tam nehraje žádnou roli a už vůbec ho to neomlouvá!" Vyjekl a naštvaně se na mě díval. Sklopila jsem pohled a měla jsem pocit viny.
Vlastně.. měl pravdu. Měla bych teď na Persila být naštvaná, ale místo toho ho tady omlouvám alkoholem...,,Promiň, já.. asi mi to nedošlo.." Řekla jsem provinile a sklopila hlavu ke svým nohám. Polil mě stud.
,,Ne.. to já promiň, neměl jsem tak vyjet." Aniž bych to čekala mě přitáhl k sobě a obejmul. Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a objímala jsem ho kolem pasu. Bylo to dost zvláštní, protože jsme stáli na balkóně jen tak a objímali se, zatímco mě hladil po vlasech a já klidně dýchala. Poslouchala jsem jeho srdce a dívala jsem se na rozprostřené lesy.
,,Hrdličky, před námi se neschováte!" Vyjekl za námi Calin a my leknutím poskočili. Jeho ruka si přestala hrát s mými vlasy a ve vteřině jsme se od sebe odtáhli. Podívali jsme se s Marim na sebe a pak znova na kluky.
,,Není to tak jak to vypadá." Začal se Marek smát a Calin s Petrem, kteří stáli ve dveřích balkónu, se uculili.
,,Jistě." Vešli za námi na balkon a zapálili si cigaretu také. Políval mě stud, když jsem si uvědomila jak dlouho jsme tady asi stáli a jen tak se objímali. A jak dlouho tam asi stáli kluci.
,,Dneska už asi odjedeme." Ozval se Mari a já se na něj nechápavě podívala. Ale po pár vteřinách jsem to pochopila. Asi tady nechtěl být skrz ten incident.
,,Vlastně jsme se i my domluvili, že pojedeme už dnes." Pověděl Petr a já se na něj podívala. Pohled mi vrátil a pak se opět podíval na Marka.
,,Odjíždíme ve tři." Objasnil nám Petr a Mari s tím souhlasil. Takže doma budeme přibližně tak o půl páté.Během dne jsme byli většinou už jen na našem pokoji, kde jsme si povídali a dolů jsem šla jen s tím, že jsem potřebovala na malou.
-
14:53
,,Máme všechno?" Zeptala jsem se a dívala se ještě po pokoji, zatímco Marek skládal peřiny.
,,Neboj, máme." Uchechtl se nad mou maličkostí a já mu tedy věřila a doufala v to, že to tak opravdu je. Vyšli jsme s Marianem ze dveří ložnice a sešli po schodech chaty až dolů, kde už čekali kluci i s Persilem.
Ještě před tím se mi omluvil a já to přijala..,,Můžem?" Zeptal se Calin a já s Marim přikývla, načež jsme se odebrali k autům, chata se zamkla a já si položila cestovní tašku s oblečením na zadní sedáky.
Našedli jsme do aut a vyjeli směrem domů.
•••
Ahoj!💖Já.. dívala jsem se na počet přečtení.. a nemůžu tomu uvěřit... strašně moc děkuju❤️ vždycky jsem si přála, aby u této knihy bylo aspoň 1K přečtení.. a.. teď je tady více jak 4K💜🖤
Jenže tenhle počet přečtení je jen z malé části díky mně - z větší části je to tím, že na něj klikněte VY.. a já vám za to strašně děkuju a moc si vážím vašich přečtení, komentářů a hlasů.. děkuju💓❤️A jelikož jsou Vánoce - máte ode mě překvapení jako tuto kapitolu a další překvápko máte na mém wattpad profilu💖💖
Snad se vám obě tyto překvapení budou líbit💛
A ještě jedna věc.. pokud píšete nějakou knížku a nestydíte se, tak mi klidně napiště do komentářů jak se jmenuje, protože opět nemám co číst😅🖤💖
• neptejsemenanic
a.k.a. Kačenka🖤
ČTEŠ
Kontrol
Fanfiction,,Kam to jedeme?" Zeptala se nejistě a já se zamyslel, jak bych měl odpovědět. Zastavil jsem na semaforu a zadíval se na ní. Tiše si mnula rukáv od mikyny. Asi vycítila můj pohled a podívala se na mě. ,,Už mi to povíš?" Zeptala se, už podrážděně a z...