Kontrol

•18•

L i l i

Hned, co jsem vešla jsem si nepřipadala úplně fajn, jelikož to tam už lehce zavánělo smradem alkoholu a možná něčeho dalšího, co by se však zde moc dělat nemělo a rozhodně by tady neměla smrdět tráva. Ale co už, myslím si, že kdyby nedal majitel lidem lehčí volnost, moc by sem nechodili. Co já o tom vlastně vím, nikdy jsem majitelem klubu nebyla.

Porozhlédla jsem se kolem, už tady dost lidí bylo, naštěstí tady nebylo vůbec narváno a já se po chvilce dostala k baru, kde byla vysoká blondýnka a míchala drinky pro tři dívky sedící na barových židličkách. Musím říct, že to tady nevypadalo vůbec špatně, ale to uvědomění, že je to klub, mě i přes to lehce znechuťovalo.

Šla jsem tedy k baru a přišla až k té mile vypadající blondýnce. Mile se na mě podívala a zeptala se mě, co to bude.

,,Ehm.. no, zatím nic, ale hledám manažera tohoto klubu skrz práci za barem. Nevíte, kde ho najdu?" Zeptala jsem se a ona se na mě mile usmála. Ještě jsme na sebe nemuseli tak křičet, jelikož klub ještě nebyl v pořádném proudu.

,,Pojď, zavedu tě k němu," široce se usmívala a já ji následovala dveřmi dál od baru. Prošli jsme kolem ženských a mužských šaten pro pracující zde a dlouhou chodbou až do větší místnosti, speciálně udělané tak, aby byla odhlučněná.

,,Davide, přišla tady ta holčina skrz tu práci za barem," řekla dívka. Muž zvedl hlavu od telefonu a pohlédl, pak na mě. Mírně kývl a usmál se. Blondýnka odešla a já tam stála ve dveřích se svým malým koženým batůžkem v rukou.

,,Vzpomněl jsem si, že jsem vám zapomněl dát nějaké oblečení," řekl absolutně bez pozdravu a já kývla hlavou. Vstal a šel k nějaké skříni v té velké místnosti, já mezitím zavřela dveře.

pozn. autora: v klubu fléda jsem nepracovala, netuším, jestli tam tato místnost je a jestli jsou tam i ty šatny, prosím, dbejte na to, že je to jen smyšlený příběh a má představivost, dekuji❤️

Podal mi zástěru na práci za barem a pokecali jsme o tom, co všechno můžu za barem dělat a co ne. Hlavní pravidlo tedy bylo abych se zákazníky nepila. Což je pochopitelné, když například řídíte kamion, je to taky práce a není možné, abyste u ní pili.

Pak mě poslat za bar, kde si mě převzala znovu ta dívka za barem u které jsem zjistila, že se jmenuje Viktorie. Vysvětlila mi, kde je jaký alkohol a apelovala na to, že je v pořádku, když ho delší dobu budu hledat na policích, jelikož jsem tady nová. Bylo tam i čepování, ale to jsem uměla díky mé tehdejší minulé práci za barem.

Když mi vysvětlila a ukázala kde co je, začala jsem s ní pracovat. A bylo to v pohodě, Viktorie ze mě měla radost a já ze sebe taky.

Kolem osmé večer když jsem leštila sklenici a měla jsem zase na chvíli čas, tak dorazil kluk, nepozdravil a rovnou mi řekl ať mu naliju panáka vodky. Jen jsem na to kývla a udělala tak. Byl to blonďák, spocený, sportovně oblečený a měl s sebou sportovní tašku. Pochopila jsem, že asi přišel z posilky. Panáka vodky jsem mu nalila a dala na bar před něj.

,,Ve vodce je spousty cukru." Řekla jsem a uculila se. Občas mě bavilo si do lidí rýpnout, ale jen v dobrém. Nyní jsem taky doufala, že to vezme dobře.

,,Chytrá holka." Položil prázdnou sklenici zpět na bar a jeho rty se roztáhli do širokého úsměvu, ,,kdo seš? Odkud jsi?" Zeptal se mě zničeho nic sledující sklenici, do které jsem mu opět dolívala.

,,Jsem z Brna. Bydlím tady od mala." Prozradila jsem mu a on do sebe kopl dalšího panáka. Pak mi prázdnou sklenku poslal po baru. Málem jsem ji nestihla chytit a spadla by mi na zem.

,,Dáš mi na sebe číslo?" Zeptal se mě a já zmlkla. Zavázala jsem, ale nakonec jsem mu ho na sebe dala. Budeme jen přátelé. Pak mi zaplatil, s dvěmi stovkami navíc, mrkl na mě a pak odešel.

Sledovala jsem jen jeho spocenou skvrnu na zádech než se mi ztratil úplně. Kdo to sakra byl?

- - - - -

Vracela jsem se domů. Odmítla jsem zavolat Markovi, protože bylo něco krátce po půl čtvrté a já ho nechtěla budit. Zavolala jsem si teda taxi a ten mě odvezl domů, dala jsem mu peníze a přišla do bytu. Odešla jsem do svého pokoje, tam jsem se převlékla a lehla si do postele. Snažila jsem se usnout, ale ten kluk z baru mi z nějakého důvodu utkvěl v hlavě. Po čase jsem však konečně usla a upadla do říše snů...

•••
Opět pozdě, ale konečně budou v této knížce zase nějaké akce!💜
A upřímně se na to těším také..💞

A jak vám jde zatím škola? Zvládáte?🥰

- neptejsemenanic -