I n d i g o
Lili, která na mě do teď ležela, se zvedla a potichu se odebrala z obývacího pokoje. Celou dobu jsem ji sledoval, každý její krok a pohyb.
Zvedl jsem se z pohovky a šel do kuchyně, i přes to, jak mi bylo špatně jsem měl chuť na kávu, takže jsem si ji udělal a v klidu si ji odnesl na balkón, zatímco Lili byla schovaná ve své ložnici. Zabalený stále v její medvídkové dečce jsem se na balkóně posadil a v klidu vydechl.
Vzal jsem si do rukou hrnek kávy, ale v té chvíli mě vyrušila právě Lili. Vešla na balkon, taky s hrnečkem kávy a posadila se na zem, na beton balkónu před dveřmi, sedla si do tureckého sedu a upila si z hrnečku kávy.
,,Dej mi čas, prosím." Pověděla tiše a zadívala do hrnečku s teplou kávou. Pak se podívala na mě a smutně se usmála.
,,Chápu tě a dokážu si počkat." Usmál jsem se na ni, nechci na ni s ničím tlačit, ale alespoň jsem rád, že to ví a nemusim to pořád dusit pod pokličkou.
Jen přikývla s lehkým úsměvem a já ji pobídl, ať se jde posadit k malému stolku na balkóně naproti mě. Posadila se tedy na židli a položila si na stůl hrníček, načež se na židli rozvalila a úlevně vydechla. Musel jsem se nad tím tiše pousmát.
Na veřejnosti se se mnou vždy chovala slušně, ale kdykoliv přišla domů, byla celá nadšená z toho až si lehne nebo se v klidu rozvalí na židli.
Pak už jsme jen mlčky pili kávu a nepromluvili ani slovo. Jen jsme koukali do blba, z paneláku jsme sledovali mraky, krajinu a ostatní.
- - -
Celý den probíhal velmi klidně. Můžu odpřisáhnout, že jsme nic neudělali. Doslova. Tenhle den byl tak líný, že většinu času jsme oba proleželi. Ona u sebe v pokoji a já v obýváku na pohovce. Večer, kolem sedmé hodiny, když se obouvala mi oznámila, že jde na první směnu do klubu. S překvapením jsem na to zakýval hlavou a zeptal se kam konkrétně, kde od teď pracuje.
,,Klub Fléda." Oznámila mi a já se zatvářil kysele. Nevinně se usmívala, jakoby věděla, čemu musí čelit holky za barem v klubu. A ještě ve Flédě. Evidentně moc neví, co se tam děje a co za kluky tam chodí.
,,Přijedu pro tebe a odvezu tě." Oznámil jsem jí, teda spíš jsem to řekl. Bylo to definitivní. Na tyhle věci jsem se neptal, bylo to pro mě jasný. Nemohl jsem ji nechat jen tak jít brzo ráno domů, po tmě, kdy na tuhle chvíli mohlo čekat spousty predátorů. Jen na to kývla a dál si zavazovala tkaničky.
,,Kdy končíš?" Opřel jsem se o futra dveří a sledoval jak si pomalu bere poslední věci, klíče atd.
,,Má se zavírat kolem čtvrté ráno." Pověděla a povzdychla si. Jen jsem na to kývl a začal si obouvat boty také. Radši ji odvezu i teď.
Protestovala, že pojede autobusem a že je to přece jen kousek, nic hrozného. Nad tím jsem se jen zasmál a otevřel dveře.
,,Holky první." Pobídl jsem ji rukou. Na to se jen uchechtla a šla. Vzali jsme to rychlou cestou po schodech, kde jsme se málem oba rozsekali, protože nestíhala a snažila se mi i utéct. Smíchy jsem se s ní chvíli nedokázal udržet na nohách. Po schodech se ozýval jen dupot jak jsme závodili v tom, kdo bude dole dříve.
,,První!!" Vykřikla a dotkla se mého auta. Zasmál jsem se a odemkl auto. Otevřel jsem ji dveře, sedla si, pak jsem auto obešel a sedl si taky.
Cesta autem byla poklidná, pak už jen vystoupila, já se s ní rozloučil a odešla na svoji první směnu. Sledoval jsem z auta dění, zůstal jsem, dokud nevstoupila dovnitř, pak jsem si povzdychl a odjel.
•••
ahuj!❤️
🥰🥰🥰
ČTEŠ
Kontrol
Fanfiction,,Kam to jedeme?" Zeptala se nejistě a já se zamyslel, jak bych měl odpovědět. Zastavil jsem na semaforu a zadíval se na ní. Tiše si mnula rukáv od mikyny. Asi vycítila můj pohled a podívala se na mě. ,,Už mi to povíš?" Zeptala se, už podrážděně a z...
