38. kapitola

751 22 13
                                    

Draco

,,Tak otče, máme hotovo" oznámil jsem a setřel si pot z čela.

,,No konečně" pravil a hodil sebou na židli.

,,Snad se bude Rose líbit" pronesl jsem zamyšleně.

,, Určitě se jí bude líbit. Já jenom doufám, že už mě moje drahá žena nenechá dělat tohle" rozmáchl ruce.

,,To doufej" uchechtnul jsem se a zaslechl dva ženské hlasy.

,,Otče, myslím, že máme společnost" ušklíbl jsem se na něj.

Mezitím mezi dveře vstoupila matka s Hermionou.

,,Oh, to už je hotové?" zeptala se matka.

,,Jistě" pokrčil jsem rameny.

,,Teda Draco, ty ses překonal'' řekla Hermiona, přešla ke mně a políbila mě.

,,Luciusi tys Dracovi pomáhal?" optala se matka překvapeně a otec přikývl.

,,Jen už mě prosím do něčeho takového nenuť. Klidně ti koupím celý krám s botami, ale tohle už nedělám" prohlásil otec.

,,Vždyť ty jsi celý růžový! Přesně, jak jsem si tě představovala" zachichotala se, přešla k němu a objala ho.

,,No ještě tomu chybí postel se závěsy, nějaký nábytek a je hotovo" dodal jsem s úsměvem.

,,Jaké závěsy s nábytkem?" otázala se Hermiona a svraštila čelo.

,,Přece takové, jaké mají princezny. Rose je princezna a proto to musí mít. Plus nějaké plyšové jednorožce" poznamenal jsem hrdě.

,,Ty jsi blázen, Draco" zakroutila hlavou ,,jenže Rose nemá ráda jednorožce, ale hipogryfy" ušklíbla se a já ztuhnul. Jak může mít ráda ty zabijácké bestie!

,,Ehm...ještě to promyslím" dodal jsem.

,,No, uvidíme se u oběda, vy dva. Já musím ze sebe shodit ti děsnou barvu" podotkl otec a s matkou se dali na odchod.

,,A my jsme sami" řekla Hermiona a položila mi lehký polibek na nos.

,,Správně, ale nejspíš půjdu otce napodobit. Je to dost nepříjemné. Kde jsou děti?" optal jsem se pro změnu.

,, Pobíhají po Manor, co bys čekal" pousmála se a odešla.

Potřeboval jsem se dát dohromady, takže jsem zamířil rovnou do koupelny a všechnu tu růžovou barvu ze sebe smyl.

Poté jsem se vrátil do jídelny a spatřil Hermionu s dětmi, které seděly na jejím klíně a poslouchaly pohádku, kterou jim četla z knihy.

,,Ahojky miláčkové" pozdravil jsem a přisedl si k nim.

,,Ticho tati! Teď je to napínavé" napomenul mě Scorpius, já se uchechtnul a víc se k nim přisunul.

,,Co teda řekl?" naléhala Rose na Hermionu.

,,Řekl, že s ní nemůže být, protože ji vnímá jako svou mladší sestru. Zlomil jí tím srdce a ona se musela smířit s tím, že zůstanou jen nejlepší přátelé. Jenže o pár let později si uvědomil, že k ní pociťuje něco víc, ale ona měla už někoho jiného. A ten chudák na ni dodnes čeká..." odpověděla s úsměvem.

,,To je tak smutné" poznamenala Rose.

,,Jo, a ona to nevidí, že jí má rád?" optal se Scorp.

,,Víš, byl její první láska, ale teď to nevypadá, že by s ním chtěla být" řekla Hermiona.

,,První láska přece nikdy neumírá, ne?" dodal jsem.

 𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat