𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔

60. kapitola

  Draco

Vrátili jsme se do Manor, kde byla velmi příjemná atmosféra. V salonku hrála vánoční hudba a tak jsme se rozhodli, že se kouknem, co se děje.

,,Co děláte?" zeptal jsem se rodičů, kteří  seděli u krbu a o něčem horlivě diskutovali.
Jakmile uslyšeli můj hlas, otočili hlavy k nám a pousmáli se.

,,Povídáme si?" uchechtl se otec.

,,Co ta hudba?" pozdvihl jsem obočí.

,,Chtěli jsme si vylepšit atmosféru, máš s tím problém?" optala se matka.

,,Ne, nemám. Jen mě překvapuje, že neděláte něco jiného" ušklíbl jsem se a Hermiona mi nenápadně šlápla na nohu a já měl chuť syknout bolestí. Nenápadně se jí sice povedlo, ale šlápla mi na nohu tím svým podpatkem, takže je naprosto jasné, že mě to bolelo.

,,A co bychom podle tebe měli dělat?" dotazoval se otec.

,,N-no, já nevím. Mohli byste třeba…jít ven, nebo…nebo si udělat romantickou večeři a-"

,,Draco, je ráno" podotkla matka suše.

,,Já to myslel na později, totiž…kdybyste šli třeba někam jinam" zasmál jsem se nervózně.

,,Ty se nás chceš zbavit?" zašklebil se otec a já rychle zavrtěl hlavou.

,,Stejně máš smůlu, protože na dnešek už máme vymyšlený program" ušklíbl se.

,,Jaký, smím-li se zeptat?" vyzvídal jsem, i když jsem to moc dobře věděl.

,,Co je ti vlastně po tom. Nikdy ses tak nezajímal o naše pohodlí" pověděl.

,,Nic, já jen…jsem rozrušený z toho, že má Potter další dítě, nic víc. A je něco špatného na tom, že se o vás zajímám? Já myslel, že budete spíš rádi" pokrčil jsem rameny.

,,Oh, zlato, promiň. On to otec tak nemyslel. Samozřejmě, že jsme rádi, ale nebuď tak zvědavý" mrkla na mě.

,,Jdeme, Hermiono" pobídl jsem ji a vyšli jsme nahoru.

,,Vážně se o ně moc staráš" zamračila se.

,,Prosím tě, jen si je dobírám, nic víc" mávl jsem rukou ,,podívej" ukázal jsem na kostým Santy Clause.

,,No, ten je tedy povedený. Chci tě v něm vidět" prohlásila a založila si ruce na hrudi.

,, Dobře. A já zrovna dostal skvělý nápad, jak se pobavit. Trošku si pohraju s rodiči. Do zítřka bych to nevydržel" ušklíbl jsem se a nasadil na sebe červenou čepku s bílou bambulí. No prostě takovou, jakou nosí Santa.

,,Jdu s tím do koupelny" řekl jsem jí a zalezl s oblekem dovnitř.

,,Jdeme na to" pověděl jsem si pro sebe a začal to na sebe navlékat. Poté jsem ještě použil kouzlo na to, abych byl tlustý a prohlédl se v zrcadle. Ještě jsem nakonec přidal plnovous a bylo to kompletní.

Vylezl jsem a podíval se na Hermionu, která měla ústa dokořán.

,,No? Jak vypadám?" zajímalo mě.

,,Jako Santa" vykoktala.

,,Bezva, pojď se mnou. Tohle si nesmíš nechat ujít" oznámil jsem jí a společně jsme se vydali dolů za to rodiči.

,,Dívej se klíčovou dírkou" odpověděl jsem, přikývla, já si odkašlal a vtrhl dovnitř.

,,Hou, hou, hou!" vykřikl jsem hlubokým hlasem a sledoval rodiče, jak sebou cukli.