𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔

77. kapitola

Tuto kapitolu jsem psala za doprovodu této písničky. Ani nevím, proč to sem vlastně dávám, ale byla jsem celkem dojatá. A teď už Vás nechám číst.😅

Hermiona

S Dracem jsme zalezli do tajné chodby a pozorovali Luciuse a Cissu.

,,Draco, co když zjistí, že je špehujeme?" Zeptala jsem se nervózně.

,,Nezjistí. Tím jsem si jistý" řekl důležitě a upřel zrak na rodiče. S povzdechem jsem se k němu přidala a v duchu se modlila ať tu zatracenou sázku vyhraju.

Narcissa nehybně stála s ledovým výrazem a ruce měla založené na prsou.

,,No? Co mi chceš?" Zajímala se a přehodila si vlasy přes rameno. Lucius si odkašlal a začal:

,, Ještě než ti to řeknu, tak na mě pak prosím nekřič. Vím, že jsi naštvaná, ale…zkus mne vyslechnout. Jde o…Lauru" pravil vážně. Narcissa nevěřícně otevřela ústa a pak začala ječet.

,,Já už vím o co tady jde! Ty a ona jste se spolu vyspali, že!? Je to tak!? Ty! Ty jsi takový idiot a- a hlupák a kretén! Měla jsem to tušit celou dobu!" Vyhrkla celá rudá.

,,Cože?" Nechápal Lucius a zarazil ji rukou, protože ho chtěla přerušit. Narcissa na něj hleděla s přimhouřenýma očima a čekala, co z něj vypadne.

,,Teď mě dobře poslouchej, Narcisso Malfoyová. Já bych tě za žádnou cenu nikdy nepodvedl, rozumíš? A ty to moc dobře víš! Zabíjel bych pro tebe, sakra! Proč to pořád nechápeš! Myslíš, že kdybych tě nemiloval, tak bych měl ve sklepě chcíplého Rookwooda, kterému dennodenně vyřezávám vnitřnosti a pálím jeho kosti za to, co ti udělal!?"

,,Ty cože-"

,,Od té doby jsi pro mě jako droga. Mám neustálou potřebu být ti nablízku a chránit tě. Tohle odloučení mě ničí, Cisso. Není to jen moje fyzická touha, která tě chce. Nikde, opakuji nikde na světě by se nenašla žena, která by mě přiměla podvést tě. Jsi to nejkrásnější stvoření, které jsem kdy potkal. Miluju tě a vždycky budu. Ty…jsi můj život. Ty a Draco. Přísahám Merlinovi, že všechno, co říkám je pravda. Ať už shniju v pekle za to, co jsem udělal, ale ty jsi moje obrovská slabost a ani o tom nevíš. Která žena si mě omotala kolem prstu, aniž by o tom věděla? Ty. A komu jsem dal vždycky přednost před ostatními? Tobě. Dala jsi mi syna. Další připomínka toho, jak moc tě miluji. A kdyby se ti něco stalo…zemřel bych. Život bez tebe pro mě nemá žádný smysl. Miluju tě víc, než svůj život."

Podívala jsem se na Draca, který ani nedutal a čučel na scénu před námi. Narcisse pomalu stékaly slzy po tváři, opatrně se přiblížila k manželovi a pak ho pevně obejmula.

,,Lu-Luciusi, mě to tak mrzí. Omlouvám se, nechtěla jsem ti způsobit takovou bolest. Moc jsi mi chyběl. A-a já už nechci" vykoktala Narcissa s hlavou zabořenou v manželově hrudi.

,,Co nechceš?" Zachraptěl potichu a hladil ji po zádech.

,,Rozvést se. Já- nemyslela jsem to vážně. Byla jsem na tebe tak naštvaná a-a nevěděla jsem, co říkám. Miluju tě. Chci být s tebou, dokud budu dýchat. A mimochodem…toho kreténa ti odpouštím, abys věděl" vydechla a zvedla k němu uslzené oči.

,,Ach, bože Narcisso. Ani nevíš jak jsem si přál abys to řekla" usmál se, setřel jí palcem slzy z tváře a opřel si čelo o její.

,,Draco" sykla jsem najednou a on zmateně otočil hlavu ke mně.

,,Stojíš mi na noze" utrousila jsem a podívala se dolů.

,,Jejda, promiň" uchechtl se. Zakoulela jsem očima a podívala se zpátky.