𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔

EPILOG

O šest let později...

Hermiona

,,Mami dělejte nebo ten vlak nestihneme!" Křičela Rose, když jsme já, Draco, Scorpius, Rose a Lace prošli zdí na nádraží King's Cross. Dnes nastal ten den, kdy Scorp s Rose nastupovali do Bradavic. Pro mě jako pro matku, to bylo velmi srdcervoucí, protože je uvidím až o vánočních prázdninách. Vůbec se mi nechtělo je nikam pouštět.

,,Klídek, Rose. Stíháme" zamumlal Draco když se podíval na hodinky. Vedle něj ťapkala naše šestiletá Lace a držela ho za ruku. Já jsem šla napřed, jelikož Scorpius s Rose byli několik stop před námi a bála jsem se, že se ztratí mezi tolika lidmi. Pak se mi najednou vytratili z dohledu a zastavila jsem se. Už se mi z toho všeho točila hlava.

,,V pořádku?" Zeptal se Draco a já přikývla.

,,Mami, a to jako od nás Rose se Scorpem odjíždějí navždycky?" Pípla Lace smutně. Draco se zasmál a vyzvedl si ji do náruče.

,,Ne, princezno. Vrátí se, neboj" vysvětlil a políbil ji na vrchol hlavy. Mírně jsem se pousmála a pokračovala v cestě.

,,Hermiono!"

Otočila jsem se na hlas Harryho, který k nám kráčel se svou rodinou. Nevěřícně jsem zavrtěla hlavou, když mezi nimi byli i Rose a Scorp, kteří se o něčem vášnivě bavili s Jamesem a Albusem.

,,Tati, můžeš mě pustit? Chci jít za Lily" oznámila Lace. Draco ji položil na zem a pobaveně sledoval jak utíkala za rusovláskou, která jí vyšla naproti. Draco mě chytl za ruku a vyrazili jsme vstříc manželům Potterovým.

,,Tak co? Už se děti těší do Bradavic?" Zeptala se Ginny. Otočila jsem se k dětem a usmála se. Scorpius s Rose se do Bradavic těšili už docela dlouho. Kdežto Lace, které bylo sotva šest, veřejně prohlásila, že do Bradavic nepůjde ani za nic.
Což měla samozřejmě po Dracovi...

,,Velmi. Nemohli ani dospat. Blábolí o nich snad už od začátku prázdnin" uchechtl se Draco. Harry se zasmál a Ginny mávla rukou.

,,Tak to máme stejně. Akorát se Albus bojí, že ho zařadí do Zmijozelu. Jinak všechno v pohodě. James si totiž z něj pořád střílí" podotkla Ginny.

,,Co je špatného na Zmijozelu? Měl by být hrdý" řekl důležitě Draco a já ho šťouchla do paže.

,,Víš Malfoyi, ne všichni považují zmijozelskou kolej za posvícení" konstatoval suše Harry. Draco si jen odfrkl a vypadal, že chce něco říct, ale odřízlo ho zapískání lokomotivy.

,,Tak jdeme. Uvidíme se potom" povzdechla si Ginny, chytla Harryho za ruku a odešli za dětmi. Scorp, Rose a Lace k nám doběhli a já vlepila každému z nich pusu na čelo.

,,Vy dva mi budete moc chybět.
Hlavně nedělejte žádné lumpárny, ano? Mám vás strašně moc ráda" zamumlala jsem s upřeným pohledem na Rose a Scorpa. Lace odběhla k Dracovi a opřela se o jeho bok.

,,Taky nám budeš chybět, mami. Ale neplač, my se vrátíme" řekl Scorp a objal mě. Rose rychle přikývla a také mě objala. Cítila jsem palčivé slzy, které mi stékaly po tváři, ale hned jsem je setřela rukou.

,,A já nic?" Konstatoval naoko uraženě Draco. Děti k němu přeběhli a skočili mu kolem krku. Pak ještě každý zvlášť objal Lace a naposledy se otočili ke mně.

,,Neboj, budeme v pohodě. Hned vám pošleme dopis až dorazíme" ujišťovala mě Rose. Pak znovu zapískal vlak a já dlouze vydechla.

,,Tak běžte nebo vám to ujede" pobídla jsem je. Scorp s Rose se na nás naposledy usmáli a běželi si sednout do kupé.