𝐖𝐞 𝐦𝐞𝐞𝐭 𝐚𝐠𝐚𝐢𝐧 | 𝐃𝐫𝐚𝐦𝐢𝐨𝐧𝐞 ✔

66. kapitola

Hermiona

,, Draco! Draco, vylez tohle není vtipné!" volala jsem na něj v kuchyni, kam měl nejspíš namířeno. Byla jsem i za dětmi u kterých nebyl a prošla jsem snad půlku Manoru.

,,Draco tady není. S Luciusem se někam vypařili" ozvalo se ze schodů na kterých stála Cissa a upírala na mě své modré oči.

,,Aha" vysoukala jsem ze sebe a chtěla jsem se jí zeptat na jednu věc.

,, Můžeš se mnou jít do salonku, prosím? Potřebuju ženskou společnost a navíc se tě chci na něco zeptat" povzdychla jsem si. Cissa s úsměvem přikývla, sešla ze schodů a společně jsme zamířili k jejímu salonku.
Posadili jsme se na pohovku a já se zhluboka nadechla.

,,Mám starost o Lacertu" vyhrkla jsem a ona zmateně zamrkala očima.

,,Proč? Je s ní něco?"

,,Ne. Já...potřebuju se tě na něco zeptat. Vím, že se ti to nejspíš nebude líbit, ale potřebuju to vědět" pravila jsem a ona přikývla.

,,Ať je to cokoliv, drahoušku. Ptej se."

,,Chci abys mi řekla, proč zemřela tvá dcera. Jen se chci ujistit, jestli to není nějaká genetická vada, nebo tak. Víš, že bych se na to neptala dobrovolně, ale nemůžu přijít o Lacertu. Dělám to kvůli ní."

Cissa vypadala chvíli zaskočená mou otázkou, ale pak si povzdychla a řekla:

,,Nedokážu se o tom bavit. Je to až moc silná vzpomínka. Ale můžu ti jí ukázat."

,,Ty máš myslánku?" zeptala jsem se překvapeně a ona se smutně pousmála.

,,Ano. Sice je už roky nepoužívaná, ale pořád funguje" odpověděla a vyslovila kouzelnou formuli, aby jí k sobě přivolala.

,,Dřív jsem se do ní dívala na vzpomínky, kde byl Draco ještě malý" vysvětlila a jakmile jí přistála na stole, vložila do ní svou vzpomínku a otočila se ke mně.

,,Jestli to nechceš dělat, tak to nedělej."

,,Musím, kvůli Lacertě. Nechci, aby se minulost opakovala, jestli mi rozumíš. Jen pro zajímavost...co tam všechno uvidím?" zajímala jsem se. Nebylo mi to moc příjemné, protože jsem tušila, že to nebude pěkná podívaná, ale chtěla jsem to podstoupit.

,,To, co chceš vědět. Jak moje holčička rostla. Od počátku až ke konci" oznámila mi s malým úsměvem.

,,Chápu, že je to pro tebe těžké. Moc se ti omlouvám" zamumlal jsem a obejmula ji.

,,Ale to nic. Hlavně ať je Lacerta zdravá" řekla a odstoupila od myslánky. Zhluboka jsem se nadechla, věnovala Cisse poslední pohled a ponořila hlavu do myslánky. Začala se přede mnou vytvářet scéna, která vypadala jako ložnice Cissy a Luciuse.

,,Luciusi! Tomu nebudeš věřit!" vyletěla Narcissa z koupelny a tvář jí zdobil šťastný úsměv.

,,Stalo se něco, Cissy?"

,,Ano! Stalo se to nejlepší, co mohlo! Budeme rodiče!" vyhrkla a skočila manželovi kolem krku.

,,U Salazara, to je úžasné. Otec bude nadšený. Jsi úžasná" zamumlal a políbil ji.

Scéna se přede mnou rozplynula a naskytl se mi pohled na další. Vypadalo to jako nemocnice Svatého Munga. Tam jsem byla, když jsme s Dracem zjistili pohlaví dítěte.

,,Gratuluji Madam Malfoyová, je to holka" řekl léčitel a oba manželé vypadali, jakoby se jim zastavila krevní obíhačka.

,, Holčička? My budeme mít holčičku?" zeptala se zmatená Narcissa.