Já: Aha.. víš.. docela by mě zajímalo proč se o tobě ve škole povídají tak ošklivé věci, jako, že jsi spal s tolika holkami a tak.
Poslala jsem, podívala jsem se na hodiny a málem jsem se zděsila.. píšeme si už dvě hodiny, ani mi to tak nepřipadá. Vím, že bych mu měla napsat že už musím jít abych si udělala všechny úkoly a tak, ale mě se nechce, chci si s ním psát v každé volné vteřině, minutě, prostě v každé volné chvíli během dne. Tak za chvíli.. řekla jsem si a opět vzhlédla k zprávám.
Timothy: Věř mi, že i já bych to rád věděl. Vím, že jsem se jednou vrátil do školy a najednou se to říkalo, tím větší o mě měly holky zájem, tak jsem to neřešil, ale s žádnou jsem nespal.. jen se svou holkou.
Já: Ale dřív jsi nebyl moc hodný..
Timothy: Uvědomuju si to.. ale na holky jsem zlý nebyl, teda v tom smyslu, že bych je využíval. Podle toho co jsi mi řekla, tak na tebe jsem zlý byl.
Já: Je to divný, ale věřím ti to.. Můžeme se snažit to nějak smazat?
Timothy: Byl bych moc rád.
Já: Dobře, co teď vůbec děláš?
Timothy: Jsem doma, ležím v posteli a píšu si s tebou.
Já: To nic jiného neděláš?
Až pak jsem si uvědomila jak to znělo blbě, co by asi tak jiného mohl dělat, když si píše se mnou. Doufám, že to pochopí normálně.
Timothy: Co bych měl ještě dělat? :D
Super, tlemící se smajlík.
Já: Promiň, znělo to divně.
Timothy: Trošku, ale mě to nevadí.
Já: Dobře
Timothy: No a co děláš ty?
Já: To samé co ty. Měla bych si ale jít udělat úkoly do školy.
Timothy: To znamená, že odcházíš? :(
Já: Musím, ale hned jak budu moct, tak ti napíšu
Timothy: Budu čekat, zatím pa.
Mobil jsem odložila a zadívala se na strop. Pousmála jsem se. Myslela jsem jen na něho, na to jak vypadal krásně v tom bílém tričku. Opravdu se mi začal líbit, a moc. Nemůžu kvůli němu ale zameškávat hodiny a nedělat si úkoly, proto jsem přešla k batohu kde mám sešity a udělala to co bylo potřeba a naučila se na test z angličtiny. Stejně jsem se toho ale moc nenaučila, myslela jsem na něho, byla jsem jak omámená, byla jsem přesně jako ty holky ze školy, které po něm tolik toužily.
,,Ahoj mami" pozdravila jsem ji hned co jsem ji uviděla stát u kuchyňské linky a vařit na další den. ,,No ahoj.. to je dost, že se taky přijdeš ukázat, co jsi přišla ze školy, jsi jenom v pokoji" podotkla a mě bylo na chvilku líto, že jsem si s ní nepřišla třeba povídat, nebo se dívat na televizi. ,,Já vím, promiň učila jsem se do školy" v poslední době začínám lhát, a nelíbí se mi to. ,,a už to všechno máš?" zeptala se a zkoumala mě pohledem. ,,Jo, ale jsem nějaká unavená, tak si půjdu lehnout" odpověděla jsem, pak jsem si jen udělala čaj a odcházela do pokoje, na schodech jsem ještě slyšela mamku jak si povzdechla, bylo mi to trochu líto, ale touha po tom psát si s Timothym byla silná. Hned co jsem přišla do pokoje jsem šla do mé malé koupelny a napustila si plnou vanu příjemně teplé vody a dala jsem si tam pěnu. Čaj jsem si položila na okraj vany, tak aby nemohl spadnout, pomalu jsem ze sebe svlékla všechno oblečení, vlasy jsem si svázala do drdolu abych si je nenamočila a lehla si do vany, ruce jsem si nechala suché abych si mohla vzít telefon a psát si s Timothym.
Já: Tak už jsem tady
Napsala jsem a čekala až mi napíše, naštěstí si se mnou asi taky chtěl psát tak jako já s ním a hned mi odepsal.
Timothy: No to je dost, už jsem myslel že jsi na mě zapomněla.
Já: To je dost nemožné
Timothy: Jak to myslíš?
Já: Ale to je jedno
Timothy: Dobře.. chtěl bych vědět jak vypadáš :/
Já: Zatím ne
Timothy: Proč ne?
Já: Nejsem holka, která by se ti líbila..
Timothy: Proč si to myslíš..
Já: Nejsem dostatečně hezká, ne tak jako je tvoje holka, tvoje je bohatá, oblíbená, má vkus a je nádherná..
Timothy: Ale chybí ji to nejzákladnější..
Já: A co?
Timothy: Srdce.. to ty máš, a vsadím se, že jsi mnohem lepší než ona.. sláva a bohatství nic neznamená.
Já: Neměl by jsi takhle mluvit když máš přítelkyni.
Timothy: Ale já přece nemluvím :)
Já: Dám ti jednu nápovědu, nebo spíš ti zúžím možnosti. Dneska jsi se mnou mluvil, teda nebyl to nějak dlouhý rozhovor, ale promluvil jsi na mě.
Timothy: Mluvil jsem dneska se spoustou holek, ale děkuju, trochu mi to pomůže. Do toho mi hodně pomáhá, že jsi blondýnka.
Nepomyslela jsem na to, že zná mou barvu vlasů, podle toho by to mohlo být hned jasné, že jsem to já, ale pravděpodobně na to ještě nepřišel, jinak by napsal mé jméno.
Já: Nemáš za co.
Čekala jsem až mi odepíše, ale dlouho se nic nedělo, až jsem si nakonec myslela, že už si dál psát nechce, nebo to, že nakonec přišel na to, kdo já jsem a že jsem měla pravdu, z omylu mě ale vyvedl můj mobil, který začal vyzvánět. Podívala jsem se na displej kde se ukazovalo jeho jméno. To nádherné jméno. Váhala jsem jestli to mám zvednout nebo ne. Vzala. Musela jsem, jinak mi to nedalo. Přiložila jsem si mobil k uchu a zaposlouchala se. ,,Ahoj" zaslechla jsem z jeho strany, ten krásný hlas. Bez jediné chybičky. ,,Ahoj" opětovala jsem pozdrav a nebyla schopna žádného dalšího slova. ,,Promiň, že ti volám, chtěl jsem slyšet tvůj hlas" ,,Mě to nevadí" odpověděla jsem. Bylo fajn ho slyšet. ,,A co teď děláš?" zeptal se po chvilce mlčení, zadívala jsem se na své nohy ve vaně a mizející pěnu, a váhala jestli zalhat nebo říct pravdu, myslím, že lhaní bylo dneska už dost. ,,Jsem ve vaně" řekla jsem, na druhé straně se ozvalo ostré nadechnutí. ,,Už zase" řekl si spíš pro sebe. ,,Proč mi tohle děláš?" ,,Co dělám?" nechápala jsem. ,,Vždycky si tě představím"
YOU ARE READING
Texting with him.
Teen FictionÚplně mě pobláznil, zamotal mi hlavu tak jak jsem si myslela, že to není ani možné, kdybych však věděla kdo to je, nedovolila bych mu to..