Celý den uběhl tak nějak dost rychle, je to divné ale nic moc jsem ani nedělala, buď jsem ležela v posteli, nebo seděla na židli u psacího stolu, nemohla jsem se na nic soustředit. Pořád jsem čekala až mi Carson odepíše, chtěla jsem se zbavit myšlenky na něj ale nešlo, byl tak dobrým společníkem přes spaní, že jsem chtěla aby jsme si psali pořád, a ani na vteřinu nepřestali.
K večeru jsem už nechtěla čekat, proto jsem vzala ze stolu telefon a napsala Jackie jestli nechce přijít, samozřejmě že souhlasila, ještě se mi nikdy nestalo, že by mi řekla ne. Byla skvělou kamarádkou, podržela mě kdykoliv jsem to potřebovala, a to samé já ji.
,,Ahoj Stello" pozdravila mě když dorazila. Místo pozdravu jsem ji okamžitě objala, ostatně tak jako to dělám vždycky. ,,Tak co jsi dělala?" zeptala se a porozhlédla se po mém pokoji, i když nechápu proč, byla tady už snad tisíckrát a pořád to dělá kdykoliv sem přijde. ,,Nic moc, akorát jsem se povalovala v posteli" odpověděla jsem, ihned se na mě zvláštně podívala. ,,Ty že jsi nic nedělala? Jako žádné uklízení? čtení? Nebo učení?" nadzvedla obočí. ,,Ne" ,,Nejsi nemocná?" zasmála se a sedla si na mou postel. ,,Ne nejsem, ale mám někoho v hlavě.." pověděla jsem a posadila jsem se hned vedle ní. ,,Co" ,,S někým jsem si začala psát a tak nějak ho nemůžu dostat z hlavy" ,,proč o tom nevím?" ,,Nebyl čas ti to říct, a ani nevím kdo to je" bylo vidět jak byla zmatená, ani se nedivím, já taky, ale něco se mi na tom líbilo, to tajemno, jsem přesně taková. ,,Cože, jak jako nevíš kdo to je" ,,Prostě mi napsal, ale omylem.. myslel si že je to číslo jeho kamaráda, pak jsme se dohodli, že si navzájem neřekneme kdo jsme, aby jsme se poznali bez všech těch věcí kolem, aby jsme se nesoudili, podle vzhledu, nebo podle toho co se o tom druhým říká" ,,To je sice dost.. pěkný, ale trochu ujetý nemyslíš?" zeptala se, jen jsem kývla a dál nevěděla co na to říct. ,,No okey.. ty jsi byla vždycky ujetá" zasmála se a já společně s ní, protože měla pravdu, byla jsem zvláštní, ale nevadilo mi to. ,,a tobě se takhle přes zprávy líbí co?" začala o tom znovu mluvit když jsi všimla, že jsem se přestala smát a zahleděla se do telefonu, pořád žádná zpráva, začalo mě to trochu znepokojovat. Nevěděla jsem co jí mám odpovědět, líbil se mi, ale neměl by když ho neznám. ,,Takže líbí" sklopila jsem hlavu a zamyslela se, zase nad ním.
Když Jackie odešla, šla jsem si napustit vanu a lehla si do ni, do ruky jsem si vzala telefon abych se podívala jestli mi už napsal, a akorát mi od něho přišla zpráva.
Carson: Ahoj
Já: ahoj
Carson: Tak jak jsi se měla?
Já: Super, ty? co jsi celý den dělal?
Zeptala jsem se, protože tohle byla snad ta jediná věc která mě zajímala. Co celý den dělal když já čekala až mi napíše. Nevím proč ale to psaní pro mě něco znamená, a on taky, jen za tu chvilku jsem zjistila jaký on je, jak je skvělý.
Carson: Byl jsem se svou přítelkyní.
V tu chvíli co jsem si to přečetla jsem nemohla dýchat, byla jsem neschopna jakéhokoliv slova či pohybu, možná to až moc řeším, vždyť si přeci píšeme jen pár dnů.
Já: Máš přítelkyni?
Možná to byla hloupá otázka ale musela jsem se zeptat, přesvědčit se.
Carson: Ano
Už mě nějak přešla chuť mu dál odepisovat, nechápu to, proč si člověk který je zadaný píše s někým jiným, vždyť přeci po tom co mi napsal omylem mohl konverzaci ukončit a ne ji dál rozvíjet.
Zprávu jsem si zobrazila, zhasla telefon a odložila ho, odepisovat nechci, už na něho nemám náladu, kdybych to věděla, kdyby mi to řekl tehdy když jsme se o vztazích bavili, nedělala bych si plané naděje a mohla jsem se ušetřit takovému zklamání.
Moc to komplikuju. Pomyslela jsem si, zvedla se z postele a šla dolů do kuchyně udělat si jahodový čaj, který mám nejraději. ,,Na co se díváš?" zeptala jsem se mamky když jsem ji viděla jak sedí v obýváku a dívá se na televizi. ,,Stmívání, bylo to v televizi a nic jiného tam není" odpověděla ale ani se na mě neotočila. ,,Děje se něco?" zeptala jsem se a i s čajem se posadila vedle ni. ,,Ale nic" odpověděla a dál se dívala na televizi, něco není v pořádku, poznám to. Moje máma je ten nejvíc usměvavý člověk na světě, i přesto co se tehdy stalo s moji sestrou, stále se usmívala. ,,Poznám když se něco děje" pověděla jsem a pohladila ji po rameni. ,,Vzpomněla jsem si na Stacy, tenhle film milovala" trochu se usmála když si na to vzpomněla ale úsměv hned vystřídal ten samý smutný výraz co měla doteď. ,,Pamatuju si to, když ji chodila po domě a zpívala si melodii té písničky co je na konci. Nebo když všude nalepovala plakáty Edwarda, byla do nich blázen, vím, že jsem se ji smála, že je zamilovaná" zasmála jsem se, ale bylo mi stejně smutně jako mámě, i když jsem byla mladší, rozumu jsem měla dost na to abych pochopila, že Stacy se už nikdy nevrátí. ,,Nikdy nezapomenu na den kdy jsem s ní mluvila naposledy" řekla mamka a z očí se jí skutálelo několik slz. Nesnažila jsem se ji zabránit v tom aby plakala, vím, že to občas taky potřebuje. Vždycky se snaží být kvůli mě silná. Nevěděla jsem co mám říct, proto jsem si jen opřela hlavu o její rameno a dál jsme pozorovali Edwarda a Bellu.
S mamkou jsem seděla dokud neskončil film, potom už si i ona chtěla jít lehnout, já si udělala nový čaj a šla zpět do svého pokoje, podívala jsem se na telefon, kde jsem měla několik zpráv od Carsona, ani jsem mu už nechtěla dál odepisovat, ale zase jsem nechtěla ignorovat jeho zprávy. Proto jsem všechny zprávy od něho rozklikla.
Carson: Caro?
Carson: Jsi tady?
Carson: Udělal jsem něco?
Carson: Tak napiš až tu budeš
Já: byla jsem s mámou.. promiň
Carson: Já už se bál, že sem něco provedl..
Já: Vlastně je tu jedna věc..
Carson: jaká?
Já: Píšeš si často s jinými když máš holku?
Carson: Ne, jen s tebou
Já: přítelkyni to nevadí?
Carson: Neví o tom.. a ani nebude, ona sama si píše s několika kluky a já to nikdy neřešil, tedy ne že by mi to nevadilo, vadilo, ale nechci ji nic zakazovat. Celkově to teď mezi námi není úplně ideální víš..
Já: To jsem nevěděla
A je tady ten okamžik kdy se cítím blbě, že jsem byla naštvaná. Myslela jsem si že je to nějaká skvělá holka, ale pokud si píše s několika kluky, a má takhle skvělého, tak to nebude tak dokonalá jak jsem si myslela.

YOU ARE READING
Texting with him.
Teen FictionÚplně mě pobláznil, zamotal mi hlavu tak jak jsem si myslela, že to není ani možné, kdybych však věděla kdo to je, nedovolila bych mu to..