,,Cože?" vykřikla moje nejlepší kamarádka když jsem jí sdělovala jak dlouho jsme si včera psali. ,,Stella Skyeová, že byla vzhůru do půl druhé do rána?" pronesla a přeměřila si mě pohledem. ,,Nějak tomu nemůžu uvěřit" dodala a dál jsme šly na další hodinu, chtěla jsem zahnout za roh a když jsem tak udělala, těsně jsem se zastavila před tělem Timothyho. Dneska už podruhé, zajímavé. ,,Máme na sebe nějaký štěstí" poznamenal a usmál se, poté mě obešel a pomalu docházel. ,,To vypadá, že na nějakého Carsona můžeš zapomenout" pronesla a já ji zpražila pohledem, nechci aby o tom mluvila takhle nahlas. ,,Co jsi to řekla?" promluvil hlas za námi, který patřil Timothymu. ,,Jen to jméno co jsi řekla" s Jackie jsme si vyměnili nechápavý pohledy. ,,Carson" odpověděla mu, jeho tělo se vzpřímilo a napnulo. ,,Kde jsi to slyšela?" dál se vyptával, fakt už mi to přišlo divný. Jackie se na mě na moment podívala a já zakývala hlavou tak aby nic o mě neříkala. ,,Od kamarádky" odpověděla a zadívala se na mě, já přitom sledovala Timothyho. ,,Ty ho znáš?" zeptala jsem se na oplátku já a podívala se na něho, pořádně jsem si ho prohlédla a tak nějak mi to začalo docházet, černé vlasy, vysoký a celkem fešák, sedí to na něho dokonale. Ani jsem nečekala na odpověď a okamžitě odešla. Kdyby zjistil kdo jsem, už by si se mnou psát nechtěl, jsem obyčejná holka, zatímco on, je dokonalý, oblíbený a krásný, má perfektní holku, který je bohatá a krásná, sice ji nemám ráda ale k němu se hodí. Alexis Breve.
Seděla jsem na toaletě a přemýšlela, tolik se mi Carson líbil, tak jsem toužila po tom si s ním dennodenně psát, ale teď? myslím, že už to není takový, přesně jak to on sám řekl. Psát si s někým a nevědět kdo to je, je super, nemůžete osobu odsoudit za to co o ni slyšíte, nebo podle toho jak se dříve chovala, přesně tohle jsem já udělala, vzpomněla jsem si na všechny ty hnusný věci co udělal jiným, nebo mě samotné s tou jejich partičkou. To když mi v prváku vyhodili sešity do popelnice, když mi na obědech vylili mléko na vlasy, a je toho mnohem víc. Byla jsem pro ně jen šprtka, nechali mě být až minulý rok, protože jsem se změnila, už jsem se oblékala jinak, byla jsem mnohem hezčí a hubenější.
Seděla jsem na poslední toaletě v malém okýnku, pročítala jsem si zprávy s ním, a nemohla uvěřit, že by to byl opravdu on. Je tu jen jeden způsob jak to zjistit. Na moji poslední zprávu mi ještě neodpověděl, doufejme, že na tuhle mi dopoví.
Já: Jak se jmenuješ? musím to nutně vědět..
Čekala jsem opravdu jenom chvíli, na zprávě se mi ukázalo, že si ji přečetl. Stále ta ikonka kdy vidíte jak píše, a nemůžete se dočkat až uvidíte co tam bude, nebo se bojíte co tam bude, tak jako já právě teď.
Carson: Říkali jsme si, že si to nebudeme říkat, proč to chceš najednou vědět.
Já: Protože mám podezření kdo jsi a chci vědět jestli mám pravdu.
Musím to vědět, potřebuju to vědět právě teď a tady.
Carson: Kdo si myslíš že jsem?¨
Přemýšlela jsem, mám to napsat? nebo to nemám napsat a mám to nechat být? to přeci nemůžu, potřebuju vědět že se pletu, a pokud ne, nebude to dobré pro mě ani pro něho, protože já už si zvykla na to, že si píšeme každý den, už ho mám v hlavě, kdykoliv vstanu a usínám, ať dělám cokoliv, moje myšlenky se točí jen kolem našich zpráv. Musím to vědět.
Já: Jsi Timothy Willard
Tak a je to, zprávu jsem odeslala, ani jsem nepřemýšlela jestli to mám nebo nemám udělat, prostě jsem to rychle poslala a teď už jenom čekala na jeho odpověď, jsem zvědavá, a nedočkavá. Momentálně bych měla být na hodině angličtiny a já si místo toho sedím na toaletě a snažím se zjistit kdo je záhadný kluk ze zpráv. Mobil jsem odložila na studené dlaždičky na okně, po chvilce mi zapípal telefon, okamžitě jsem po něm sáhla s bušícím srdcem a strachem, byla jsem asi trochu zklamaná když se na displeji neukázalo jméno Carson.. ale Jackie.. Přesto jsem si ale zprávu přečetla.
Jackie: Sice nevím co se na té chodbě stalo a kde jsi teď, ale omluvila jsem tě u učitele, řekla jsem mu, že je ti špatně.
Já: Vysvětlím ti to později. Moc děkuju.
Odepsala jsem a telefon dala na to samé místo co předtím, a zase to čekání, jednou z toho vážně zešílím. Když mobil zapípal, věděla jsem, že už to bude on. Chvíli jsem jen zírala na otočený telefon a přemýšlela, jestli mám nebo nemám. Ale jasně že mám, stejně bych se podívala, buď teď nebo později, to už je v celku jedno.
Carson: Jak to víš?
Tak a bylo to, už jsem to věděla. A radost z toho nemám, popravdě nevím ani co mám dělat. Mám si psát s klukem který mě společně s kamarády zesměšňoval a šikanoval? Můžu to prostě jednoduše ignorovat? nebo na to budu myslet pokaždé co si od něho přečtu zprávu? je to složitý, nebo si to dělám složitý sama a ve skutečnosti je to úplně jednoduchý.
Já: To je fuk..
Carson: O tomhle jsem mluvil.. víš kdo jsem a soudíš mě podle toho co jsi o mě slyšela..
Já: rozhodně tě nesoudím podle toho co říkají ostatní, ale podle toho na co si vzpomínám..
Carson: Cože?
Já: Neřeš to..
Carson: Takže je po našem psaní?
Já: Bude to asi nejlepší..
Carson: Můžu vědět proč? co jsem udělal kurva tak špatného?
Já: Šikanoval jsi mě, a nebyl jsi sám..
Carson: Kdo jsi..
Já: Vidíš? Kolik lidí ze školy, nebo z města jsi šikanoval, že ani nevíš kdo jsem...
Chtělo se mi brečet, pořád jsem se v hlavě snažila najít nějaký důvod proč bych to neměla řešit a měla si s ním dál psát, jenže převládali ty špatný. Já vím, že jsem si s ním psala jen tři dny, ale nějak i to ve mě něco zanechalo, nejspíš to je tím, že je to první kluk se kterým si píšu a který o mě jeví aspoň malý zájem. Opravdu jsem si ho vážila.
Carson: Já vím, že jsem dělal špatný věci, ale dávno už takový nejsem. Začal jsem si všímat to jaký lidí jsou, už se ani moc s Dylanem nebavím. Jsem spíš sám a vyhovuje mi to, jsem slušný a myslím na svou rodinu. Hele.. pokud jsem ti kdy dřív jakkoliv ublížil tak se omlouvám, fakt mě to mrzí.. ale jsem jiný. Teď ani sám nechápu proč si s tebou tolik toužím psát, asi jen proto, že jsem sám sebou, na nic si nehraju, ne tak jako se svou holkou. Neměl bych tolik chtít být s tebou, ale chci, chci si s tebou psát o tom jaký jsi měla den, chci se o tobě víc dozvědět, zajímáš mě.. a taky se ty zajímáš o mě..
Nevěděla jsem co na to napsat, byla jsem v rozpacích..
YOU ARE READING
Texting with him.
Teen FictionÚplně mě pobláznil, zamotal mi hlavu tak jak jsem si myslela, že to není ani možné, kdybych však věděla kdo to je, nedovolila bych mu to..