Texting with him.

.21.

Strávili jsme spolu celé dopoledne a kousek odpoledne, těsně před druhou hodinou odpoledne musel Timmy odjet, protože se měla každou chvílí vrátit máma. Věnoval mi dlouhý polibek a odjel, já po nás všechno uklidila a zalezla si do postele, do ruky jsem si vzala knížku a začetla se. 

,,Jsem doma" ozvalo se z chodby. Nijak jsem nereagovala a věnovala se knížce. Jenže jsem ji ani pořádně nevnímala, protože jsem měla pořád v hlavě jen Timmyho, usmívala jsem se jako měsíček na hnoji. Úsměv mě hned přešel když mi do pokoje vtrhla máma. ,,Ahoj" pozdravila, přešla po pokoji a sedla si na mou postel. Kývla jsem hlavou na pozdrav a dělala že čtu.  ,,Mohli bychom si promluvit?" ,,O čem?" ,,O tom co se stalo dnes ráno" sklopila pohled k zemi, asi ji to vážně mrzelo. ,,Tak mluv" pobídla jsem ji, zavřela knihu a poslouchala, nebo aspoň čekala, až z ni něco vypadne. ,,Moc mě mrzí co se ráno stalo a taky jak se v poslední době chovám, já jen mám o tebe starost, chci aby jsi se měla perfektně, aby jsi měla skvělý život.. nechci aby jsi začala dělat nějaké blbosti, kterých budeš později litovat" koukala jsme na ni, jako na blázna. Jen dělám to co se od puberťáků očekává. ,,Mami já ničeho litovat nebudu a nedělám přeci nic špatného, jen nemůžu být pořád doma zavřená, když kolem mě je spoustu zábavy. Chci si trochu užívat života, abych později nelitovala toho že jsem si neužila" sklopila pohled, proto jsem ji chytla za ruce. ,,Mami mám tě ráda, a mrzí mě že se hádáme, ale je to můj život, a je moc krátký na to abych neudělala věci, které jsou zakázané" povzdechla jsem si. ,,Dobře, dám ti trochu volnost, ale na oplátku od tebe žádám, aby jsi mi hlásila kde jsi a v kolik přijdeš, a aby jsi zbytečně nezameškávala školu, ano občas to neuškodí si dopřát den volna, ale nemůžeš to dělat pořád, ano?" kývla jsem a objala mamku. Zvedla se a odcházela. Se slovy ,,mami" jsem ji zastavila, musím jí to říct. ,,Mám přítele" pověděla jsem a doufala že se nezblázní, momentálně mi přišla ta nejlepší chvíle na to jí to oznámit. ,,Jak se jmenuje?" optala se ,,Timothy" odpověděla jsem a čekala na její další reakci. ,,Buď opatrná, nechci aby ti ublížil, a taky, kdyby jste třeba to.." nestihla to ani doříct, protože jsem ji ihned zarazila ,,Mami neboj se" zasmála jsem se, i když mi bylo celkem trapně. ,,Jen nechci být ještě babička" pronesla výstražně a pak už opravdu odešla, naposledy jsem se usmála a pak si lehla a přemýšlela.

Přemýšlela jsem nad tím jaké to teď bude, když jsem zadaná, vše se změní, můj život bude najednou o strachu ale i o štěstí. O strachu hlavně z toho, že se budu bát, že přijde někdo lepší než jsem já, a že se zamiluje do ní, tak jako se zamiloval do mě když měl přítelkyni, co když to udělá i mě? ale takový snad není, tedy aspoň v to doufám. A o štěstí, protože ho mám, mám kluka do kterého jsem blázen, a který je blázen do mě. Dokud mám jeho tak nebudu sama. On je naprosto dokonalý, ty jeho boží rty se kterými umí tak dokonale pohybovat, opravdu, nikdy jsem nic podobného nezažila, a asi to bude protože jsem se taky nikdy s nikým nelíbala.