Texting with him.

.9.

Na obědě jsme si sedly na naše místo, vzadu u okna. Byli jsme my dvě a k nám se připojil Mike, pořád se snažil být k Jackie blíž, a jí to bylo úplně jedno, nebo to spíš neviděla, koukala se na jiný kluky, na kluky jako je Timothy a Dylan, na ty hodný se nikdy nepodívala. Seděla jsem na druhé straně stolu naproti nim a šťourala se v salátu. Jako kdyby to cítila, že přišel, podívala jsem se ke stolu kde všichni seděli a viděla ho, seděl tam, lokty měl opřené o stůl a šťoural se v jídle stejně tak jako já, kolem jeho pasu mu dala ruce jeho přítelkyně, která seděla hned vedle něho, přilepila se mu na rty a vůbec je nezajímalo, že jsou mezi ostatními, líbali se a nevnímali svět. Nikdy dřív jsem se o to nezajímala, ale teď, teď jako kdyby m to zraňovalo. Na malý moment jsem zatoužila zažit to taky. Nakonec to byl on kdo se od ní odtáhl, pak se začal rozhlížet po jídelně, věděla jsem co hledá, teda koho, hledal mě. Na vteřinu se naše oči setkaly ale hned je zase přesměroval po zbytku jídelny, ani na to nemohl pomyslet, že bych to mohla být já, on hledá něco víc. 

,,Už nemám hlad" pronesla jsem a zvedla se z místa, vzala jsem tác s jídlem a dala ho tam kam patří, naposledy jsem se ohlédla na Timyho, díval se na mě. Otočila jsem se a odešla z jídelny, ze skříňky jsem si vzala batoh a šla čekat před školu na tátu. Každý den mě vozí i vyzvedává, končíme stejně, byla to pro mě veliká výhoda, nemusela jsem jezdit autobusem. Od domu jsem měla zastávku celkem daleko, takže bych si ráno musela přivstat, šla bych asi půl hodiny než bych tam došla. 

,,Tak jak bylo ve škole?" zeptal se táta na svou typickou otázku když jsem nastoupila do auta. ,,Celkem fajn" odpověděla jsem stejně jako jiný den. ,,Teda, jednu hodinu jsem zameškala, udělalo se mi nějak špatně" přidala jsem k tomu, takovou malinkou lež. Bylo to pro mě divný, lhát. Ale co mám dělat, má říct "hele tati, nešla jsem na jednu hodinu, protože jsem si psala s klukem který se mi líbí a mimochodem mě šikanoval v prváku" ne takhle by to fakt nešlo. ,,A už jsi v pořádku?" zeptal se, když jsem viděla jeho vystrašený výraz, bylo mi ho docela líto, že mu lžu, ale pořád lepší než pravda. 

Dojeli jsme domů a já se okamžitě zavřela v pokoji, převlékla jsem se do domácích tepláků a černého trika a položila se na postel, vzala jsem si telefon, tak jak to dělám v poslední době. Rozklikla zprávy s Timothym a zaradovala se když tam byla další zpráva. Pak mi došlo, že už bych si ho mohla přejmenovat na jeho první jméno. 

Timothy: Jak jsi se měla ve škole?

Já: Ušlo to..

Timothy: Jenom ušlo? Jak to?

Já: Nebavilo mě to tam..

Zase jsem lhala.. bylo to kvůli tomu, že jsem je viděla, jak se olizují, ale to jsem mu říct nemohla.

Timothy: To se divím, neříkala si, že ti škola nevadí?

Já: Říkala, ale dneska mi vadila

Timothy: Proč?

Já: Nesoustředila jsem se, zameškala jsem jednu hodinu a viděla to co jsem nechtěla..

Než jsem si stačila uvědomit co jsem napsala bylo pozdě, poslala jsem to. Budu jen doufat, že mu to nedojde. 

Timothy: Kvůli čemu jsi se nesoustředila? a co jsi viděla?

Já: Něco mám pořád v hlavě.. ale to je jedno, neřešme to

Timothy: Dobře, jak chceš, ale kdyby jsi se potřebovala vypovídat, tak jsem tady ano?

,,Kéž bych ti to tak mohla říct, určitě by jsi si o mě myslel, že jsem hloupá" řekla jsem si pro sebe, i když nahlas a opět se ponořila do zpráv.