.17.

89 1 0
                                    

,,Omlouvám se" vydala jsem ze sebe, když jsem si uvědomila jak jsem se chovala. ,,Za co?" ptal se. ,,Za včerejšek, nebyla jsem příjemná, mrzí mě to" přiznala jsem a on se usmál. ,,Já se nechoval tak jak bych měl.. jak jsi sama říkala, mám přítelkyni a tohle bych neměl" promluvil, a mě bylo zase do pláče, tohle jsem poslouchat nechtěla, ne o tom jak má holku. Kývla jsem a pohled stočila k oknu, slzy jsem měla na krajíčku, ale nechtěla jsem to na sobě nechat znát. Myslela jsem, že už to bude venku jiný, že se to už uklidnilo a on mě bude moct odvézt domů, ale to se nestane, zatím určitě ne, déšť i vítr jsou o dost větší než před tím, trochu mi to nahání strach. ,,jenže ty jsi tak zatraceně perfektní" dodal a ve mě zatuhlo, jak to sakra myslí. Nechtěla jsem to dál řešit nebo rozebírat, sedla jsem si na druhou stranu postele než byl on a natáhla se. Podívala jsem se jeho směrem a viděla jak mě pozoruje. ,,Proč se na mě takhle díváš?" zeptala jsem se. ,,Jak se dívám?" ,,No já nevím, prostě takhle" ,,Protože na tebe se nejde nedívat" jenže to na něho taky ne, kdyby tak tušil, jak moc se mi podlamují kolena když ho vidím a když se usměje, kdyby věděl jak se mi líbí jeho postava, jeho nádherné oči, jak moc bych chtěla líbat jeho rty, jak po něm toužím, po tom být s ním. Lekla jsem se když rychle vstal a chodil po pokoji, sedla jsem si na postel a pak i vstala, absolutně nevím co se mu může dít. ,,Kurva" vykřikl. ,,Co se děje?" zeptala jsem se, snažila jsem se znít klidně, ale to jsem teda rozhodně nebyla. Podíval se na mě. ,,nevydržím to" procedil mezi zuby a rychlými kroky přešel až ke mě, byl tak blízko, chtěla jsem o kousek odstoupit, couvnout, ale byla tam postel, takže jsem akorát zapříčinila to, že jsem na ni spadla, nepřestával se přibližovat, jeho oči hypnotizovali mé rty, cítila jsem že to chci, že ho hrozně moc chci políbit, nakonec jsem to byla já kdo spojil naše rty. Líbal mě s láskou, s něhou a opatrností, byla jsem v ráji, v sedmém nebi, tak moc se mi to líbilo, nechtěla jsem nikdy přestat, nechtěla jsem ho pustit, ale musela jsem. 

Odtáhla jsem se zadívala se mu do očí, do těch nepopsatelně nádherných očí, oba jsme zhluboka dýchali, věděli jsme, že když budeme pokračovat, nedopadne to dobře. Chtěla jsem víc, ale nešlo to, nebylo to správné. Timothy se odtáhl a pochodoval po pokoji, já si jen sedla na postel a přemýšlela, co se to právě teď stalo, my se líbali. A bylo to dokonalý. ,,Já tě tak potřebuju" zašeptal, a držel se za hlavu, myslím, že ani pro něho tahle situace nebyla vůbec jednoduchá, chtěl mě, a věděl, že já chci jeho, ale taky věděl, že má svou holku. Nemůžeme spolu nic mít, nejde to. Chtěla jsem to usnadnit a odejít, jenže chytl mé zápěstí a zatáhl zpátky do pokoje, zavřel za mnou dveře a natiskl mě na ně. Jednou rukou mě stále držel a tu druhou dal vedle mé hlavy na dveře. ,,Budeš toho litovat" vydala jsem ze sebe přiškrceným hlasem, bála jsem se co se stane. ,,Toho nebudu nikdy litovat" zašeptal mi do ucha a rty se dotkl mého ušního lalůčku. Zachvěla jsem se a zavřela oči, to jsem dělat neměla, jelikož jsem do vteřiny cítila opět jeho rty na těch mých, opět mě líbal a tentokrát ne pomalu, ne opatrně ale divoce, s chtíčem. Chtěl mě a já chtěla jeho. Jeho ruka, která před chvílí držela mé zápěstí, bloudila po mém pasu, držel mě silně a přesto tak jemně. Chytil mě oběma rukama za zadek a zvedl do jeho úrovně, pomalu se mnou šel do postele a položil mě na ni. Rukama bloudil po mém těle, zajel mi pod tričko a hladil břicho, pomalu ale směřoval víš a víš, věděla jsem, že to není dobrý nápad. Věděla jsem, že pod tričkem nic nemám. Chtěla jsem ho zastavit ale bylo pozdě, jedna jeho ruka hladila a mačkala mé prsa a mě se to líbilo. 

Od toho všeho nás vysvobodil až jeho telefon, který nepřetržitě vyzváněl. Okamžitě se vším přestal a vzal to. ,,Ano?" zeptal se, neslyšela jsem osobu na druhé straně. ,,Dneska ne, venku je fakt hnusně, tak zítra" zase chvilka ticha. ,,Jasně, taky se těším" došlo mi to, byla to ona. Zase se mi chtělo brečet, křičet a všechno možný. Zpátky jsem si tričko zastrčila do kalhot a snažila se na tuhle chvíli zapomenout. ,,promiň" zaslechla jsem jeho hlas. Opět přišel ke mě, chtěl mě políbit, ale já uhnula. ,,kdo ti volal?" sklopila pohled. ,,Takže ona" řekla jsem. ,,Nemůžu za to" ,,To ne, ale oba můžeme za to co se před chvílí stalo, ztratily jsme kontrolu nad tím co děláme, málem jsi ji podvedl, svým způsobem jsi ji vlastně doopravdy podvedl" vyčetla jsem mu. ,,Já vím, ale já prostě už na to nemám.. vím, že je to chvilka co se známe, ale mě se prostě líbíš, přitahuješ mě, chci být jen s tebou, všechno mít jen s tebou, to na tebe myslím když jdu spát a když se ráno probouzím, ne na ni" povzdechl si. ,,Chci chodit s tebou, tebe mám rád" zarazil mě. ,,Pořád chodíš s ní" ,,už ale nebudu" řekl to jako hotovou věc. ,,ty by jsi mě chtěla?" zeptal se mě, a díval se mi do očí. ,,vypadalo to tady snad jako že ne?" zeptala jsem se a on se široce usmál. Přešel ke mě a políbil mě, začínalo to být zase až moc. ,,Počkej" zarazila jsem ho než mi stačil dát ruce pod tričko. ,,Já teď.. no.." nedokázala jsem ze sebe nic dostat. ,,nemusíme to dělat pokud nechceš" uchechtl se, a o to víc jsem se cítila trapně. ,,ty víš, že jsem ještě.. panna, viď?" zeptala jsem se čekala na jeho odpověď. ,,Jo, došlo mi to, když jsi mi říkala, že jsi nikoho ještě neměla" usmál se. byl tak nádherný když se usmíval. 

Texting with him.Where stories live. Discover now