,,Stello, tak pohni" zavolala moje nejlepší kamarádka, když jsme se spolu chystaly na mejdan, na který jsem byla mimochodem donucena. Já na takové věci nejsem, kdyby nebylo Jackie, nikdy bych tam nešla, a už rozhodně ne k Dylanovi, to je ten nejvíc namyšlený kluk z naší školy. Jediný důvod proč jsem na to kývla, bylo, že jsem nechtěla poslouchat, že nemám kamarády a že si neužívám života. ,,Vážně chceš jít v tomhle? nemáš spíš nějaký pěkný šaty?" zeptala se Jackie a zatvářila se trošku znechuceně, i když nevím co je špatného na černých obyčejných džínech a bílém delším tričku. ,,Mě se to líbí" poznamenala jsem, ale ona mě jen chytla za ruku a dotáhla k mé skříni, kde se nacházelo mé oblečení, které ji určitě nevyhovuje. ,,Pane bože, s tvým šatníkem by jsme měli něco urychleně udělat, jinak si tě do tvých padesáti nevšimne žádný kluk, no on si tě vlastně nevšimne ani pak, protože už budeš stará" ironicky jsem se usmála a začala se společně s ní hrabat ve své skříni. Chvíli to trvalo ale nakonec našla přesně to co se hodí víc k ní než ke mě.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,No vidíš, sluší ti to" usmála se spokojeně Jackie a už chtěla vyrazit, já se však ještě zastavila u zrcadla a koukala se na svůj odraz, připadala jsem si vyzývavá. ,,Ta sukně je příliš krátká Jacks" pokoušela jsem si ji stáhnout o trošku níž, ale v tom mi zabránila Jackie. ,,Je perfektní, a tobě to moc sluší, vím, že na takový styl oblečení ty nejsi, ale jsi v tom úžasná" silně jsem svoji nejlepší kamarádku objala a vyrazila ke dveřím od svého pokoje, než jsem ale stačila dveře zavřít, ozval se pokojem zvuk mého telefonu, který oznamoval příchozí zprávu, ještě že tak, jinak bych ten telefon doma zapomněla. Rychle jsem ho vzala a utíkala za Jackie do přízemí. Jen jsem pozdravila rodiče, ujistila je, že budu pořádku, že domů dorazím včas a pak jsem odešla. Před domem na nás čekal Jackin kamarád Mike, který nás tam má zavést a pak i odvézt domů, je strašně hodný, ale stejně to všechno dělá jen protože se mu Jackie libí, ani se nedivím, je opravdu krásná, má hnědé vlnité vlasy, které jí sahají mírně pod ramena. Je středně vysoká a hezky hubená, tak jak by ji mohla každá dívka jen závidět. Oči má zelené, přírodně dlouhé řasy a plné rty, po nose má pár drobných pih, které jí dělají ještě výjimečnější než je. Já jsem oproti ní blondýna, dlouhé vlasy pod prsa, oči mám modré a rty plné.
,,Ahoj" pozdravily jsme společně Mikea a nasedly do auta, Jackie si sedla na místo spolujezdce a já dozadu za ní. Až teď jsem si uvědomila, že když jsem si brala telefon měla jsem na něm novou zprávu, proto jsem ho rozsvítila a podívala se kdo mi napsal. Telefonní číslo jsem neznala, ale na zprávu se stejně podívala.
Neznámé číslo: Čus, tak v kolik dorazíš
Neznámé číslo: Hej kámo.
Neznámé číslo: Tak se ozvi.
Bylo mi neslušné to ignorovat, tak jsem odpověděla.
Já: Špatné číslo.
Odpověděla jsem krátce, ale za to výstižně. Tak jsem se do toho zabrala, že jsem ani nezaznamenala, že jsme před velkým domem, kam chodí spoustu lidí, nehledě na to, že hudba byla tak hlasitá, že jsme ji slyšeli až do auta. ,,To bude dokonalý" pronesla Jackie a už otevírala dveře, pak se ale zastavila a otočila se na Mikea a na mě. ,,jdete taky nebo tady budete sedět" zasmála se. ,,Já pro vás pak přijedu, nějak se mi tam ani nechce, stačí pak napsat Jackie" usmál se, až mi ho bylo na chvilku líto, ona nebyla typ holky co by s kluky chodila, spíš si s nimi většinou užila a pak už se nestýkali. ,,Měl by jsi jít taky, bude to zábava" naléhala na něho, ale on si stál za svým. ,,Pak napiš" odpověděl, obě jsme vylezli, poděkovali a šly pomalu k tomu domu hrůzy, teda aspoň pro mě. Je to můj druhý mejdan za život, na prvním jsem byla když mi bylo šestnáct, vytáhla mě tam taky Jackie a nedopadlo to dobře, pamatuji si, že jsem si dala dva kelímky piva a pak jsem spadla ze schodů, měla jsem zlomenou ruku a rozseklou hlavu, No abych řekla pravdu, vidět se potom s těmi lidmi nebylo úplně pěkný, naštěstí to netrvalo dlouho a všichni na to zapomněli. Vešli jsme do domu a všichni nás začali vítat. ,,To se divím, že tě tady vidím Skyeová" zasmála se Jennifer, ona je ta nejhorší osoba na celé téhle planetě. Už od prváku ji nemám ráda, je namyšlená, a hrozná barbína, obléká se jako štětka, maluje ještě hůř a spala už snad s celou školou. Zajímavé je, že na mě nikdy nepromluvila, vlastně jednou když do mě vrazila na školní chodbě a pak řekla, že mám dávat pozor na cestu. Je to tyran. ,,Co je ti do toho Harrisnová" odpověděla ji Jacks, vzala mě za ruku a odtáhla k pití. ,,Tak co si dáš?" zeptala se a sobě už točila pivo do červeného kelímku. ,,Mají tady džus?" zeptala jsem se a tajně doufala. ,,Bohužel, jen pivo, tvrdý a nebo míchaný, jako jsou kola s rumem atd.., při tvé smůle mají všechno už smíchaný, takže žádné nealko tady není, kromě vody a tu rozhodně pít nebudeš" ,,Fajn, tak mi dej pivo, ale dám si jen jeden kelímek" Jackie mi to podala a já se s nechutí napila, bylo to hořký, ale ne zas tak hnusný, vlastně mi to celkem chutnalo, ale pořád jsem si stála za tím, že si dám jen jeden kelímek. Chvíli jsme stáli v kuchyni a povídali si, když pak pro Jacks přišel kluk z naší třídy, jestli by si nezatancovali, nechtěla mě tady nechat ale když jsem ji ujistila, že budu v pohodě tak šla, tak jsem tady stála sama. Proto jsem si s kabelky vyndala telefon a rozklikla zprávy s tím neznámým číslem, a mám od něho další zprávu.
Neznámé číslo: Omlouvám se, a mohu vědět komu jsem to napsal?
Nevěděla jsem jestli mám odepsat, chvíli jsem váhala, ale pak jsem stejně odepsala.
Já: Jsem Cara
Taak a je tu nová knížka, doufám, že se vám bude líbit:)
