Ten odraz krásně vypadající,
polemizující myšlenka filozofa,
nad odrazem vody strofa,
vidím to Slunce za Měsíc se měnící.
Strofa krásně znějící,
skřivani krásně pějící,
fatou morganou plynoucí,
odráží se na hladině pěnící.
Pěnící se pláč a krev,
v nejnižším kruhu pekla,
u jezera moje duše teskla,
mých přání nekonečný řev.
Odraz není věčným,
dokud není stručným,
poučný však též jest,
avšak jen jedna pravda jest,
vše je jen jedna velká lest.
ČTEŠ
Hodiny bez času
PoetryBýti zamčeno v temné místnosti plné hodin, ale ani jedny nečítají čas. Místnost jenž nevydá ani hlas. Tíha jenž na ramenou nesu, vstříc tomu lesu, lesu za dveřmi místnosti, v každé zdi jedny z nich se otevřou. Emoce na uzdě, stres plynouc mnou, ani...
