40 dní života | Larry Stylinson

21 - Dobré ráno <3

14. ledna, 21 dní

Harry

6.32
Dobré ráno <3
Jak ses vyspal?
Je ti líp?

6.58
Pokud si to dobře pamatuju, měl bys touhle dobou mít snídani, takže dobrou chuť :)
A pořádně se najez :)

7.56
Začíná mi škola, dám později vědět, jestli se stavím. Nejspíš podle toho, kolik budu mít úkolů.
Nebo víš co, kašlat na úkoly, najdu si na tebe čas.
Ozvi se, až se probudíš :)

Louis se při pročítání zpráv usmíval. A přitom jedl ostružinový jogurt, který právě dostal k snídani. Zbytek jídla, co dostal, už měl schovaný v šuplíku ve stolku vedle postele. Bude si to jíst v průběhu dne.

Louis

8.14
Je mi fajn, děkuju :)

Zhasl mobil a vrátil ho zpět na noční stolek. A přemýšlel, co bude dělat, až svůj jogurt dojí.

Pokusil se prázdný kelímek hodit do koše v rohu, což se mu nepovedlo. Proto se zvedl a došel si pro něj. S tím, že tím aspoň zabije trochu času, se vrátil k posteli a zkusil znovu hodit. Znovu neúspěšně. Tak si pro kelímek znovu došel a znovu se s ním zkusil se do koše trefit. Napočtvrté už to zkoušet nechtěl, prostě ho do koše hodil normálně. Teď už se trefil.

Vzápětí se v pokoji objevila sestra. Odnést tác s lžící od jogurtu, talířem, nožem na máslo a případně zbylým jídlem. A zeptat se, jak mu je. A podobné věci, které se při podobných návštěvách dělají.

Jediné, co měl Louis po celou dobu její návštěvy v mysli bylo, co kdyby přišla o pár vteřin dřív a on jí musel vysvětlovat, co dělá. Přesněji se s ní bavit víc, než bylo potřeba. Asi na jednu stranu bude fajn si s někým popovídat, když tu bude celý den sám a nejspíš nebude mít co dělat, protože tu má jen mobil, školní tašku a půjčené oblečení. Mohl by se na mobilu podívat na nějaký film. Tedy pokud to na přetížené nemocniční wifi bude za něco stát. Ale za pokus nic nedá, no ne? Za pokus nic nedá.

Potom by se mohl učit. Bylo by to docela na místě, vzhledem k tomu, že tu teď vesele zameškává. Ale učit se mu teď vážně nechtělo. Svým způsobem to vlastně už ani nemělo smysl. Takže proč by ti vlastně dělal? Taky si mohl kreslit. Zatím to vypadalo jako jediné řešení. Jediné a nejlepší.

Sestra opustila pokoj s tím, že by se už zítra mohl vrátit domů. Což by bylo fajn. Konec konců mu ani nic není. Však se Jake jen rozhodl ho trošku zbít, přičemž ho možná schválně, možná nedopatřením, schodil ze schodů. Ostatně jako už mnohokrát předtím. A nešťastnou náhodou se tentokrát praštil do špatného místa, které zařídilo, že to vypadalo závažněji, než to doopravdy bylo. Jen mu to na pár hodin vyřadilo vědomí. A když se vzbudil, chvíli mu trvalo si na vše vzpomenout. A možná ho dost bolela hlava. Možná si ji o hranu schodu tak trošku rozrazil. Ale jinak byl vážně v pohodě. Chtěl domů.

Po pár minutách zíraní do stropu a přemýšlení Louis vytáhl z tašky skicák a penál. Chvilku jen s okusováním tužky přejížděl očima po papíře a v hlavě si obrázek formoval, potom se pustil do práce.