Kapitola třicátá

1.7K 136 36
                                    

,,Itachimu?" pozdvihl Naruto nechápavě obočí.

Co s tím mohl mít Sasukeho starší bratr společného?

,,Jo. Kvůli němu. On byl značně nespokojený s tím, jak se Sasuke k tobě choval už od svatby. Vím, že s ním několikrát mluvil a snažil se mu promlouvat do duše, ale bezvýsledně a jeho to akorát ničilo, protože jejich vztah díky tomu trochu ochladl."

,,Tomu nerozumím," nakrčil blondýnek nos.

,,Itachi má Sasukeho rád ať už je, jaký je. Je to jeho brácha, tak je pochopitelné, že mu jde o jeho štěstí a ty si se mu zalíbil už na poprvé, co tě uviděl. Tak nějak od prvního pohledu vytušil, že by si to mohl být ty, kdo Sasukeho nějakým způsobem zkrotí a já s tím souhlasím. Sasuke asi nebude úplně špatný člověk, co vím z toho, co mi o něm Itachi řekl, jen... Jen asi potřebuje trochu pevnější ruku," uchechtl se.

,,Chceš mi říct, že mu snad mám dát na zadek, když se bude chovat tak, jak nemá?" pozdvihl Naruto opět obočí a v jeho modrých očích lehce pobaveně zajiskřilo.

Zase tak špatná představa to nebyla, to bohužel musel uznat.

,,Jak se to vezme," zasmál se Deidara, ,,v neděli byl vážně divný, to ti můžu odpřísáhnout. Fakt mi připadalo, že mu na tobě začíná záležet."

To Naruta poměrně udivilo. Tak z tohohle důvodu se snad Sasuke začal chovat jinak, než u něj bylo obvyklé? Proto ho tak naštvalo to včerejší zjištění od Kakashiho? Protože mu na něm začalo záležet?

,,On si to ještě nepřiznal a bude mu to nejspíše ještě hodně dlouho trvat, než si přizná, že by k tobě snad mohl cítit něco víc, než k tobě cítí teď, a rozhodně to bude o něco těžší si přiznat, že za jeho budoucí štěstí mohou rodiče a ne on sám. V tom podle mě bude ten největší zádrhel."

,,Sám nevím, co ke mně teď vůbec cítí," zavrtěl krátkovlasý hlavou, ,,a já sám v sobě mám zmatek taky."

,,Tomu samozřejmě rozumím, asi to nemáte lehké ani jeden," přikývnul souhlasně Deidara.

,,Určitě ti musí být jasné, že mu nemůžu dát šanci ze dne na den. Ten pátek a včerejšek nebyla naše jediná hádka, ale o tom se bavit nechci. Prostě... To, že vůbec udržoval vztah se Saiem mě fakt ranilo, i když jsem nechápal proč."

,,Já to chápu, Naruto, a rozhodně nechci, aby si za ním dneska přišel, skočil mu kolem krku a všechno dobrý. Vím, že to chce čas. Jen bych chtěl, abys mi slíbil, že se o to aspoň pokusíš. Pokud se Sasuke snaží, dej mu šanci."

Modroočko na krátkou chvíli odvrátil od svého spolustolovníka pohled, aby se skrze velké okno zahleděl na ulici plnou lidí. Pozoroval jak míří sem a tam, ať u sami, nebo v nějaké společnosti. Mlčky přemýšlel. Samozřejmě, že taky chtěl mít klid a žít život bez nějakých nepříjemných hádek.

,,Fajn... Slibuju," zamumlal nakonec, i když o tom nebyl plně přesvědčen.

***

Naruto se zamyšleně vracel pomalým a celkem loudavým krokem domů. Ruce měl zabořené hluboko v kapsách a hlavu mírně skloněnou. S Deidarou strávil pár příjemných hodin, kdy sice hlavním tématem byl Sasukeho, ale když se ho nabažili až až, dokázali se skvěle bavit i o něčem jiném, stejně tak zajímavém.

,Vážně ke mně něco začal cítit? Jen tak? Zničehonic? To je přece nemožné. Choval se jako idiot do té doby, než jsem přišel na to, že má románek se Saiem. Až potom se začal chovat úplně jinak. Podle mě má prostě jenom černý svědomí, i když jestli on vůbec nějaké svědomí má.'

Nechtěl se kvůli tomu s Deidarou nějak dohadovat, nechtěl mu ani moc popisovat jejich skoro čtrnáctidenní manželství. Sice k němu určitou důvěru měl, ale pořád byl poměrně ostražitý. Znal ho přece jenom stejně dlouho, jako Sasukeho.

Myšlenkami se vrátil k jejich nepříjemné nedělní hádce, kdy na něj vychrlil téměř všechno, co měl na srdci a dokonce lehce zavyhrožoval i rozvodem. Mělo třeba tohle se změnou Sasukeho chování něco společného?

,Spíš by měl být rád, kdyby tohle všechno nakonec dospělo k rozvodu. Nebo za tím snad něco je?'

Naruto se zastavil na místě, zvedl hlavu a zadíval se na ulici před sebou. Pak se jenom ušklíbnul, zavrtěl sám nad sebou hlavou a znovu se rozešel.

,Začínáš být paranoidní Naruto Uzumaki-Uchiho.'

***

Sasuke právě telefonoval s Itachim ve své pracovně, když uslyšel bouchnutí domovních dveří.

,,Už je doma, budu končit," zamumlal rychle do telefonu.

Na druhé straně se ozvalo ušklíbnutí.

,,Nezapomeň na to, co jsem ti říkal. Uvidíme se zítra v práci," rozloučil se s ním jeho starší bratr a pak se jenom ozvalo tútání v reproduktoru.

Sasuke protočil očima a založil si mobil do kapsy. Samozřejmě, že se nebavili o nikom jiném, než o jeho manželovi. Kupodivu Sasuke začínal brát svou proměnu v dokonalého manžela naprosto vážně. Téměř hltal Itachiho vševědoucí rady a sám se divil tomu, že si nechává do písmenka projížděl svůj osobní život. A pořád se jaksi nedobral toho, co za tuhle změnu vlastně mohlo. I když malá nápověda se tam opravdu vyskytovala. A tou byl minulý pátek večer, kdy to všechno prasklo.

Rychle potřásl hlavou, aby se vzpamatoval a šel se přivítat s Narutem, který ho nejspíše po domě hledal.

,,Ahoj," pozdravil ho, když se s ním setkal na chodbě.

,,Uhm, ahoj, Sasuke," pousmál se na něj jemně blondýnek a změřil si ho zkoumavým pohledem.

,,Jak bylo v práci?" pokračoval dál černovlásek a zamířil do kuchyně, ,,Dáš si kafe?"

Naruto se vydal za ním. Pořád byl překvapený z toho, jak velký zájem o něj najednou jeho manžel projevuje. Bylo to... Bylo to vlastně milé. Jako kdyby ani jejich včerejší hašteření před večeří neexistovalo.

,,Kafe si dám, díky. A v práci... V práci trochu frmol, ale jinak dobrý, co ty?"

,,Nevěděl jsem, kde mi hlava stojí. Pořád po mě někdo něco chtěl a vyřízeno to muselo být okamžitě, nikdo nepočkal. Do toho se jedné dámě z obchodního udělalo nevolno, tak jsem jí poslal domů a hledal za ní rychlou náhradu. Nehledě na to, že mi tam přišli dva noví, hm... Dá se říci brigádníci, takže jsem musel opětovně hledat někoho, kdo se o ně postará a zaučí." vysvětlil rychle a zkráceně náročnost dnešního dne.

Už už se pomalu nadechoval, že opět něco prohodí, možná se na něco zeptá, když ho blondýn rychle zarazil.

,,Počkej, Sasuke," zamumlal Naruto a opřel se o kuchyňskou linku.

Na malý okamžik se ještě zamyslel, jestli je to opravdu dobrý nápad, nebo jestli si má rychle vymyslet něco jiného.

Černovlásek se na něj zvědavě zahleděl a němě ho pobízel k tomu, aby pokračoval.

Naruto se naposledy nadechnul, ty temné hluboké oči ho trochu znervózňovali, aniž by to přiznal nahlas.

,,Co si takhle vybrat konečně tu svatební cestu?"

Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat