Kapitola dvanáctá

1.6K 133 72
                                    

V půl čtvrté odpoledne Sasuke zamykal svou kancelář a myšlenkama už byl dávno doma naložený ve vaně s knihou v ruce. Jen, co se otočil ode dveří, úlekem sebou trhnul a okamžitě se zamračil na osobu stojící kousek od něj s rukama založenýma na prsou.

,,Chceš abych dostal infarkt ty idiote?!" vyprsknul naštvaně na svého staršího bratra a rozmrzele si povolil kravatu kolem krku.

,,Kdybys měl čistý svědomí, neleknul by ses," zamručel nespokojeně Itachi.

,,Nevím, co tím chceš říct."

,,Na to, že ti Sai nesl kafe u tebe byl podezřele dlouho," změřil si ho zkoumavým temným pohledem.

,,Je to můj asistent, potřeboval jsem s ním něco probrat. Navíc vůbec nevím, co ti do toho je. Špehuješ mě snad?! Nemáš dost svý práce?!"

,,Myslel jsem, že to mezi váma skončilo."

,,Mezi náma ani nic nezačalo."

,,Takže mi chceš tvrdit, že jste spolu nespali?"

,,Jo! Přesně to ti chci tvrdit a je to taky pravda! Nespali jsme spolu," přistoupil k němu a nahnul se k jeho uchu, ,,jenom mi ho vykouřil."

Itachi se znechuceně ušklíbnul.

,,Fakt tleskám, Sasuke. Seš ženatej pět dnů a už svýho manžela podvádíš."

Mladší Uchiha protočil očima.

,,Bože, ty naděláš! Jsme spolu de facto jenom na papíře! Nic k sobě necítíme. Jsme ženatí, protože jsem si ho musel vzít!"

,,Takže pro tebe manželskej svazek ani slib nic neznamená?"

Sasuke se musel ušklíbnout.

,,Ne. Pokud se to týká jeho, tak opravdu ne. Já si ho vzít nechtěl, takže nečekej, že mu budu věrnej a dobrej manžel, Itachi."

Starší černovlásek jenom nechápavě zavrtěl hlavou.

,,Co když ti na to přijde?"

Sasuke se krátce zasmál.

,,Chceš mu to snad běžet povědět? Tak utíkej, Itachi, utíkej a vyžvaň mu to, je mi to upřímně úplně u prdele. Tak si na to přijde a co jako? Věř mi nebo ne, ale bude mu to fuk, a teď mě nech laskavě bejt." zavrčel na něj a obešel ho.

Poslední rozhovory s Itachim nikdy nedopadly moc dobře. Na to, jak si dříve spolu rozuměli, tak nyní mu přišel úplně cizí. Možná jenom proto, že žárlil na to, jak si s Narutem rozuměli.

,Nesmysl,' zavrtěl Sasuke v duchu hlavou.

On nikdy nežárlil. Neměl to zapotřebí. Všichni žárlili na něj.

,,Já se do vašich věcí plést nebudu, ale uvědom si, jak by ti bylo, kdyby tě podváděl on."

,On si prostě nedá pokoj!'

Sasuke se na něj vztekle otočil a několika kroky k němu přistoupil, jelikož jeho starší bratr se z místa nehnul.

,,A jak ty můžeš do prdele vědět, že teď zrovna někoho někde neklátí? Hm? Jak to můžeš vědět? A i kdyby ne, tak později klidně může a víš co? Bude mi to fuk, Itachi. Bude mi to úplně jedno! Ať si roztahuje nohy, kde chce, ať si cpe péro do prdele komu chce, ale mě je to putna, a už se kurva odmítám o tomhle tématu bavit. Začni si hledět laskavě svýho!" zasyčel mu do tváře a pak už skutečně odešel k výtahu, který si přivolal, nastoupil do něj a než se kovové dveře zavřely, propaloval svého bratra výhružným pohledem.

Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat