Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓

Kapitola čtyřicátá čtvrtá

Po vynikajícím obědě strávili ještě dobré dvě hodinky chozením po hlavním městě Male a okukovali každý možný stánek, než se nakonec rozhodli vrátit do svého resortu, kde se nemuseli zbytečně ostýchat a mohli se v klidu popadnout i za ruku.

Odpoledne strávili u bazénu s drinkem v ruce nebo si užívali horké vody a atrakcí. I přes Sasukeho počáteční a poměrně přetrvávající nechuť k tobogánům, dle jeho slov to byla zábava pro děti, jej několikrát sjel už jenom kvůli hravému a zářivému úsměvu svého manžela.

Unavení po dlouhém dni, kdy nachodili několik kilometrů, nacpali se k prasknutí a vyhráli si ve vodě, si nabrali večeři sebou na vilu, kde se v klidu a pohodě, při zapadajícím slunci navečeřeli na terase.

Večer v posteli se tentokrát nenesl v duchu perverzního a dravého šukání, nýbrž se oba dva k sobě spokojeně tulili, mazlili se, až se z toho postupně ukolébali ke spánku.

***

Pátečního rána se blondýnek poprvé vzbudil jako první. Probudil se na zádech a v náruči svíral ještě spokojeně oddechujícího Sasukeho, jemuž delší černá ofina spadala do bledé a uvolněné tváře.

Blondýnek se jemně pousmál a opatrně, aby jej neprobudil, mu ofinu zandal za ucho. Zahleděl se do spící tváře a uvnitř sebe cítil, jak se jeho stanovisko k jeho manželovi začíná měnit. Jistě, měnilo se pomalu už dávno, ale až teď si to začínal plně uvědomovat.

Ta změna začala už tehdy, kdy byl na kávě s Deidarou. Na jednu stranu vůbec nechápal, proč se za Sasukeho přimlouvá, lehký opar nepřátelskosti se nad nimi dost jasně vznášel, a pokud to dělal jenom z čisté lásky k Itachimu, aby si nemusel dělat starosti o svého mladšího brášku, tak klobouk dolů. Ten večer, kdy nakonec svolil k tomu, že by se opravdu měli vydat na svatební cestu, jej příjemně zahřálo u srdce, když viděl Sasukeho nadšení. A to, jak se okamžitě zajímal, kam by se chtěl podívat, slova, ať peníze neřeší... To všechno mu dělalo na jednu stranu dobře. Sice se trochu obával toho, že přece jenom to tady nebude tak moc ideální a že se určitě při nějaké první příležitosti poštěkají, opak byl však pravdou. Všechno bylo až přespříliš idylické a šlo to až kupodivu hladce.

Přesně ten první večer, kdy spolu seděli v bazénu a popíjeli víno a jeho manžel se vyslovil tím, že si s ním po boku dokáže představit zbytek svého života, cítil, jak se v něm všechny negativní pocity pomalu rozpadají. A místo nich se pomalu rodila...

Černovlasý mladík se trochu nemotorně zavrtěl v jeho náručí.

,,Budeš na mě koukat ještě dlouho?" zamručel rozespale.

Blondýnek párkrát překvapeně zamrkal.

,,Už jsi vzhůru?"

Inteligentní otázka.

,,Očividně," uchechtl se Sasuke a rozlepil od sebe ospalá víčka, ,,dobré ráno."

,,Dobré," pousmál se Naruto a sklonil se, aby jej mohl krátce políbit.

Černovlasý mladík se s mručením protáhnul jako kočka do dalšího slunečného a hřejivého rána. Posadil se na lůžku.

,,Co je dneska v plánu?" pootočil hlavu manželovým směrem a ospale zamrkal.

Blondýnek si musel nevědomky pomyslet, že takhle po ránu vypadá víc, než rozkošně. Ta ještě trochu otlačená tvář, ospalé přimhouřené oči a rozcuchané černé vlasy trčící do všech stran. Jo, byl k pomilování rozkošný.

,,Na letáku jsem si všimnul, že se tu večer koná nějaká akce. Půjdeme?" zamrkal na něj prosebně Naruto.

,,Jestli se ti chce, tak klidně můžeme, nemá s tím problém," pokrčil Sasuke rameny, ,,jen nečekej, že budu tancovat."