Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓

Kapitola šestnáctá

Tentokrát se Naruto nikde nezdržel a po práci mazal rovnou domů, jako kdyby se tam snad na někoho těšil. Ne, že by se těšil jakože úplně, ale celou cestu se usmíval jako idiot, sám sebe u toho nechápal, když vzpomínal na konverzaci, kterou se Sasukem odpoledne vedl. Konečně se bavili aspoň trochu normálně. A kupodivu i celkem vtipně. Bavilo ho si s ním psát, i když i přes esemesky byl poměrně odtažitý a chladný, přesto tam kousek toho vtipu našel.

Ani nečekal, že by snad jejich rozhovor nějak pokračoval v tom stejném duchu, ale bylo mu to upřímně jedno. Trochu jej na srdci zahříval fakt, že se možná pletl a nakonec to přece jenom nebude všechno tak moc černé, jak si ze začátku nešťastně maloval. Možná... Možná by mohl mít stejné štěstí jako Itachi s Deidarou, kteří k sobě nakonec našli cestu. Nebo taky ne...

***

Zavřel za sebou domovní dveře a pověsil klíčky na malý kovový věšáček určený právě k tomu, aby se kovové předměty nikde jinde nezatoulaly.

,,Jsem doma!" houknul a trpělivě čekal, jestli se jeho manžel ozve, aniž by si uvědomil fakt, že právě tenhle velký dům nazval domovem.

,,Nemusíš řvát, slyšel jsem dveře," objevil se ve dveřích do chodby Uchiha a protočil u toho očima.

Blondýnek se na něj zazubil.

,,Nazdárek manžílku, jak bylo v práci?" zacvrlikal.

Čert věděl, proč má tak dobrou náladu.

,,Ty jsi pil?" nakrčil nos Sasuke a změřil si ho pohledem od hlavy až k patě.

,,Ne, proč?" zavrtěl Naruto hlavou, ,,To se nemůžu zeptat, jak se měl můj manžel v práci?"

,,Říkal jsem ti, že ti to může bejt jedno."

,,Ale mě to jedno není."

,,I kdybych se měl v práci na hovno, ty s tím rozhodně nic neuděláš, takže je to jedno."

,,Hádám, že je asi zbytečný snažit se o normální konverzaci, že?" pozdvihl obočí Naruto a rozešel se proti němu.

,,Proč myslíš?"

,,Snažím se z tebe dostat, jaký jsi měl den. A místo toho, abys mi odpověděl, že buď dobrý, nudný nebo na hovno, mi tu říkáš, že mi to může bejt jedno. Jsme manželé, ne? A ti tyhle konverzace vedou úplně běžně."

,,Jenže my nejsme normální manželé," odbyl jej Sasuke a snažil si nevšímat toho, že jeho vtíravý hlásek v hlavě mu napovídá, že je v tom saku vážně k sežrání.

Stejně jako ve svatební den...

Naruto si odfrknul.

,,Že já se vůbec snažím, ttebayo," zamručel už s trochu pokaženou náladou.

Obešel svého muže a zamířil do kuchyně, kde okamžitě zastrčil hlavu do lednice.

,,V kolik máme být u vašich?" zajímal se, protože věděl, že ho černovlásek následoval.

,,V sedm. Proč?"

,,Bože proč se po každý musíš pídit po tom, proč se tě na něco ptám?!" podíval se na něj přes rameno a lednici zase zavřel, aniž by si z ní něco vytáhnul.

Občas měl tenhle pitomý zvyk, že prostě otevřel lednici, zíral do ní a zase jí zavřel. A po několika minutách to zopakoval. A pak třeba ještě jednou. Mámu tím doma doháněl doslova k šílenství.

Sasuke na to nijak neodpověděl a jenom uhnul pohledem stranou. Tohle byl nejspíš jeho pitomý zvyk.

A Naruto mu chtěl hodit pro dnešek již poslední záchranné lano. Pokud ani u toho neuspěje, pro dnešek jeho snaha končila, ať se pak klidně staví na palici.

,,Nečeká nás náhodou jeden rozhovor?" prohodil jakoby nic a opřel se zády s rukama založenýma na prsou o mramorovou desku.

Sasuke pozdvihl zvědavě obočí. Momentálně vůbec netušil, o čem to zase mluví. Poté, co si s ním vyměnil několik zpráv, si k sobě zavolal Saie, aby s trochou nechuti odvolal jejich páteční setkání v jednom zapadlém motelu. A Sai mu udělal tak trochu dobře... Samozřejmě v práci jenom orální rychlovka. Nikdy by si nerisknul ho tam ohnout přes stůl, i když na to měl někdy vážně chuť.

,,No nic, nech to bejt," mávnul nad tím Naruto nakonec rukou, v tváři trochu posmutnělý výraz a odlepil se od linky, ,,nebudu tě do ničeho nutit, když vidím, že se ti nechce."

Prošel kolem Sasukeho a černovlásek už pak slyšel jenom prásknutí dveří. Mohl si jenom ve vlastní hlavě domyslet, zda to byly dveře koupelny, pracovny nebo pokoje pro hosty.

Tiše si povzdychnul. Tohle nejspíš zvoral. Ale co. Příležitostí na to, si promluvit a žvatlat o nepodstatných věcech bude ještě habaděj.

***

Pro Sasukeho už nebylo ani překvapením, že ani tuhle noc se Naruto v jejich ložnici neukázal, a rozhodně si nechtěl připustit to, že mu to začínalo být poněkud líto a cítil se rozmrzelý. Byl si vědom toho, že se blonďák dneska nejspíš vážně snažil se s ním normálně bavit a on to zahodil do outu, aniž by tomu dal příležitost. Nemohl za to. Prostě takový byl. Ještě nikdo, samozřejmě kromě rodiny, se nedostal za tu miliardu slupek, pod kterými ukrýval svoje srdce.

***

Byl pátek večer, za deset minut sedm hodin a Mikoto snad musela stát celou dobu za dveřmi a šmírovat, kdy konečně přijdou, protože aniž by se Sasuke vůbec stihnul dotknout bříškem prstu zvonku, žena už otvírala dveře.

,,Vítejte, chlapci moji!" zajásala tmavovlasá žena ve dveřích, s radostným úsměvem od ucha uchu a přitáhla si oba mladíky do vřelého mateřského objetí.

,,Mami, no tak," protočil Sasuke očima, ale v matčině sevření se ani nehnul.

,,Itachi a Deidara už jsou vevnitř," zašveholila jakoby nic a pustila je.

,,Tak to mám radost," zamručel si Sasuke pod neviditelné vousy pro sebe.

,,Nestůjte venku a pojďte dál!"

Mikoto se od nich otočila a postupovala dál do vkusně zařízeného domu.

Naruto však pozdvihl obočí a tázavě se na svého manžela podíval. Tu poznámku slyšel, a rozhodně si to nešuškal nadšeným hlasem.

,,Děje se něco?" staral se.

Byl od přírody zvědavý, ale téměř ihned poté, co podal otázku, zavrtěl hlavou a mávnul nad tím rukou.

,,Co se do toho motám, že? Může mi to bejt jedno," zamručel a konečně vstoupil do velké a prostorné haly.

Sasuke se zaraženě díval do jeho zad. Jasně, že by ho odbyl přesně tou samou odpovědí, ale proč mu sakra přišlo, že to toho kluka mrzelo? Proč měl takový dojem, že zahlédnul špetičku smutku v očích?

,Proč by měl bejt smutnej? Nemá důvod,' pomyslel si zamyšleně a zaklapnul bílé natřené a zdobené dveře. 

Všem přeju krásné prožití posledního dne v letošním roce!! 

Ti, kdož můžou, tak to pořádně zapijí, ale nepřeženou :D 

Můžeme jenom doufat, že příští rok bude o mnoho lepší, co se týče fungování světa a hlavně našeho státu O_o

Takže Vám do Nového roku přeju štěstíčko, hlavně to zdravíčko, lásku a spoustu úspěchů a pevných nervů ^-^