Kapitola padesátá sedmá

1.2K 105 35
                                    

,,Sluší ti to," usmál se Sasuke na svého manžela, který stál před zrcadlem a všemožně se natáčel, aby se viděl z každého možného úhlu.

,,Jsem nervózní," zabručel na to blondýnek a otočil se k němu čelem, ,,byl bych radši, kdyby mě povýšil v soukromí, bez nějakýho obecenstva."

,,Budeš povýšen na zástupce ředitele, to se nedělá v soukromí. Je to vysoká pozice."

,,Jo, já vím, jenže... Jenže se určitě bude očekávat, že k tomu řeknu nějakej proslov," zaškaredil se.

,,A napsal sis ho?"

,,Jistě, že ne!" máchnul kolem sebe rukama, ,,Při svým štěstí bych stejně ten papír doma zapomněl!"

,,Píše se to na kartičky. Jen takový body, aby ses měl od čeho odpíchnout, kdyby ses ztratil."

,,To je úplně jedno na co se to píše! Stejně bych to ani nepřečetl! Nesnáším mluvit k většímu davu lidí, vždycky z toho chytám akorát nerva, rudnu, koktám a potím se a-a-"

,,Tady někdo chytá hysterickej záchvat?" ušklíbnul se Sasuke a povytáhnul obočí.

,,Nedělej si z toho prdel, sakra!" vypísknul Naruto a jeho hlas nyní zněl, jako když mu bylo deset let.

Pisklavě.

,,No a je to tady!" zapískal a fňuknul si, ,,Když chytám nerva, začnu takhle pitomě pískat."

Sasuke se hryznul do vnitřku tváře, aby se nahlas nerozesmál na celé kolo. To by se mu později mohlo určitě vymstít. Ale vidět svého manžela zase v jiném úhlu, kdy je nervózní, bylo prostě k popukání. Odkašlal si a přistoupil k němu. Objal ho kolem pasu.

,,Budeš úžasnej," řekl mu něžně a políbil ho na špičku nosu.

,,Myslíš?"

,,Vím. Budu tam s tebou a podržím tě, kdyby něco."

Naruto na své tváři vykouzlil slabý úsměv a s hlubokým výdechem přikývnul.

,,Díky."

***

Pronajatý sál v kulturním domě se začínal s přibývajícím časem plnit dalšími a dalšími lidmi, mezi kterými byla spousta zaměstnanců banky, ale i jedni z jejích nejvýznamnějších klientů.

Sasuke jako správný doprovod a hlavně jako manžel se blondýnka držel pomalu jako klíště. Nespouštěl jej z očí a doprovázel jej všude, kam se hnul. Seznamoval se uctivě s novými lidmi a dokonce prohodil i několik čistě nezávazných a nenucených slov s Kibou a Kakashim, které měl už tu možnost potkat.

***

,,Seš v pohodě?" staral se Kiba, když viděl svého kamaráda, jak začíná být čím dál víc nervóznější, když se ztlumila trochu světla a jedno z hlavních osvětlení směřovalo právě na Kakashiho, který stál na malém vyvýšeném stupínku a promlouval k obecenstvu.

,,E-eh, j-jo. Jsem v pohodě," dostal ze sebe trochu přidušeně a prohrábnul si vlasy.

,,Chceš něco k pití?"

,,N-ne, to je dobrý. Sasuke už mi pro něco šel."

,,Co je s tebou? Celej se klepeš," dotíral dál zvědavě hnědovlásek.

,,Bojí se, že bude muset říct nějakej proslov a posere to," objevil se u nich najednou Sasuke a podával blondýnkovi sklenku s čistou vodou.

,,Díky," zamumlal Naruto s mírným úsměvem a sklenici vyprázdnil na několik dlouhých loků.

,,To bude v pohodě, uvidíš," zazubil se na něj Kiba a položil mu přátelsky ruku na rameno.

Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat