Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓

Kapitola padesátá devátá

Myslím si, že dneska budete spokojení ^-^ :D

,,To... Je totální magor," polknul Naruto, když se přelouskal přes několik posledních zpráv, u kterých odporem krčil obočí.

Natáhnul ruku s telefonem k Sasukemu.

,,Říkal jsem ti to," povzdechl si černovlásek a mírně se pousmál.

,,To tě ale neospravedlňuje z toho, že jsi mi o ničem neřekl," odsekl mu Naruto okamžitě, ,,a taky to neznamená, že je mezi náma zase všechno dobrý. Zatajil si mi sakra důležitou věc!"

Vyšší z dvojice si zhluboka povzdechl a sklopil na chvilku kajícně hlavu.

,,Já vím, ale dělal jsem to pro tvoje dobro," zamumlal, ,,vážně jsem se o tebe bál, pochop to."

,,Ale jsme do prdele manželé, Sasuke!" vyjekl popuzeně blondýn, ,,Měli bychom si říkat úplně všechno!"

,,Tys mi taky neřekl, že byl u tebe v práci."

,,Ale já jsem, ty idiote, vůbec nevěděl o koho jde!"

Sasuke si unaveně promnul prsty unavenou tvář. Jediné, za co byl skutečně bylo to, že si to nechal aspoň vysvětlit. Taky mu mohl třeba vrazit nebo se prostě a jednoduše sbalit a zmizet. Samozřejmě to ale neznamenalo, že by to nemohl udělat teď, čehož se upřímně bál.

,,Já... Mrzí mě to, Naruto," vydechnul zcela vážně myšlenou omluvu a podíval se na něj s prosebným výrazem ve tváři, ,,nechtěl jsem to mezi náma nějak pokazit."

,,Pokazit? Proč bys něco kazil?" nechápal blondýnek a povytáhl obočí.

,,Klapalo nám to a... Já jsem prostě nechtěl vytahovat něco, co málem zapříčinilo náš rozvod, chápeš? Prostě... Vím, jak tě to na začátku nasralo a já jsem Saie znova do našeho života zaplétat nechtěl. Myslel jsem, že to vyřeším sám, aniž by ses o tom dozvěděl. Taky jsem si myslel, že se to povedlo, že to ten idiot pochopil, ale asi jsem se spletl."

Blondýnek se na něj upřeně díval. Bylo na něm opravdu vidět, že jej to mrzí a všechna svoje slova myslí upřímně a vážně, což ho opravdu těšilo, ale na druhou stranu byl pořád naštvaný, že mu o tom neřekl.

,,Napadlo tě třeba, že v tom parku mohl být někdo známý, kdo vás mohl vidět a kdo by mi to řekl? Nebo... Co kdyby sis smazal ty zprávy a neměl bys jedinej důkaz o tom, že to, co mi tu říkáš, je pravda?" vydechnul pak o poznání klidněji, ale za to mnohem vyčítavěji.

,,Itachi by mi to dosvědčil," zamručel trochu neochotně Sasuke.

,,Prosím?! Chceš mi říct, že Itachi o tom ví?" vykulil blondýnek oči.

,,Ne všechno, ale... Něco jo."

,,Takže ty se svěříš Itachimu a mě ne?"

,,Itachi je můj brácha!" vyhrkl Sasuke zamračeně.

,,A co jsem teda já? Něco... Něco míň? Tvůj manžel pro tebe znamená míň, než tvůj brácha?" zamumlal skoro uraženě blondýnek.

Jistě, byla naprostá hovadina srovnávat svou vlastní krev s někým, kdo se do rodiny přiženil, ale stejně... Teď jejich vztah byl někde jinde, než první týdny, kdy spolu byli nuceni žít. Proto jej to tak naštvalo.

,,Argh, takhle jsem to nemyslel!" rozmáchnul kolem sebe rukama Sasuke a projel si prsty vlasy, na jejichž koncích se za ně nepatrně zatahal.

Začínali se do toho akorát zbytečně zamotávat! Tohle nikam nevedlo.