Sňatek z donucení [SasuNaruSasu, ItaDei] ✓

Kapitola padesátá první

Ani druhého dne v práci nedokázal Sasuke svou zvědavost ignorovat, potlačil několik peprných nadávek na svou osobu a opět Saiovo číslo odebral z černé listiny. Zavibrovaly mu tři zprávy, ale ani jeden zmeškaný hovor. Rozhodl se, že mu odepíše.

Sasuke: Nevím, jestli jsi opravdu tak natvrdlej, nebo si prostě nechceš připustit to, že mě už nikdy nezískáš zpátky. To co mezi náma bylo, tak bylo. Teď jsem šťastnej a spokojenej. Chci, abys to konečně pochopil.

Zpráva, která přišla obratem vykouzlila na Sasukeho tváři na několik sekund překvapený výraz, než se opět přeměnila do kamenné podoby.

Sai: A proto máš nutkání mi stále odepisovat? Kdyby si byl skutečně šťastný, ignoruješ mě :) Dokážu ti, že o tebe mám opravdový a nefalšovaný zájem, Sasuke a v hlubi srdce cítím, že i ty ke mně chováš hlubší city, jen si to prostě nechceš připustit. Chceš udělat radost své rodině a chceš, aby byla spokojená, ale to přece neznamená to, že ty musíš být nešťastný v domluveném svazku.

Sasukeho prsty už se klepaly nad dotykovou klávesnicí a jeho mysl vymýšlela další odpověď, než se nakonec zaseknul a ušklíbnul se. Přesně o tohle mu šlo. Šlo mu o to, aby s ním udržoval kontakt. Jakýkoliv.

,Tak to máš hošánku smůlu,' pomyslel si zamračeně a opět hodil číslo do blokací.

Tentokrát věděl, že je to již natrvalo. A i kdyby byl sebezvědavější, nehodlá riskovat to, že by se jeho vztah s Narutem díky tomuhle idiotovi pochroumal. Vlastně mu vůbec včerejší netaktní odpověď neměl za zlé. Blondýnek si prostě neuvědomil, co vypustil z pusy a že ještě před jejich sňatkem existoval někdo, s kým si Sasuke užíval. A vlastně ještě několikrát během jejich začátků v manželství. Ale teď za tím Sasuke udělal pomyslnou dlouhou a tlustou čáru, přes kterou se Sai už prostě nedostane.

***

Jenže neuteklo ani dvacet čtyři hodin a Sasukeho tvář opět značila překvapení, když dorazil ráno do práce a na jeho stole stála obrovská kytice naaranžovaných překrásných květin, které už někdo ochotně dal do vázy s vodou. Sasuke si nejdříve myslel, že jsou od Naruta, který ho chtěl překvapit milým romantickým gestem. Musel se pousmát, sice nerad dostával květiny, jelikož podle něj dávání květin patřilo výhradně dívkám, ale pokud byly od jeho manžela, tak s potěšením zjistil, že mu to vlastně vůbec nevadí. Úsměv jej však hodně rychle opustil, když zjistil, že mezi květinami je vložená malá bílá obálka, která ukrývala vzkaz.

I když mě budeš ignorovat přes telefon, pokaždé si najdu způsob, jak ti dokázat, že my dva patříme k sobě.

Nemusel být nadprůměrně inteligentní, aby ve vteřině pochopil, že kytice není od Naruta. Pohltil ho vztek. Vzkaz i květinu vyhodil bez jediného pohledu do koše. Vzal do ruky telefon, a i když mu vtíravý hlásek říkal, že na tohle přesně Sai čeká, nedalo mu to a napsal mu.

***

Blondýnek se s úsměvem na tváři v odpoledních hodinách loučil s Kibou před budovou banky. Chtěl zajít ještě na rychlý nákup a pak konečně domů. Tušil, že už tam na něj Sasuke bude nejspíše čekat. Nechápal, jak to dělá. Vedl jedno z oddělení rodinné firmy a přesto si to byl schopen zařídit tak, že byl doma nejdéle ve čtyři hodiny.

,,Tak zítra," zamával Kibovi a každý z nich se rozešel na jinou stranu ulice.

Avšak po několika ušlých krocích měl Naruto nepříjemný pocit, jako kdyby jej někdo sledoval. Natočil hlavu na stranu a přes silnici si všimnul, jak na druhém chodníku stojí bledá osoba s černými ulísanými vlasy. Nakrčil obočí, nedokázal jej nikam zařadit. Nikdy v životě jej neviděl a přesto měl takový zvláštní pocit, že by jej měl znát. Myslel si, že když se na něj zpříma podívá, tak ten týpek uhne pohledem a bude se stydět za to, že jej někdo načapal při šmírování. Ale nestalo se tak.

Černé oči se zabodávaly do těch modrých a nespouštěly z něj zrak. Jako kdyby ho snad zkoumaly, přeměřovaly.

Naruto se nepříjemně ošil a i když mu to bylo proti srsti, uhnul pohledem jako první a raději se rozešel směrem do obchodu.

Brzy na podivného mladíka zapomněl. Nepřišlo mu podstatné se tím zaobírat. Prostě se na něj někdo jenom přes ulici díval. Co je na tom? Sice to nebylo nejspíš úplně normální, ale každý je nějaký. Nemyslel si o sobě, že je bůhví jaká primadona, na kterou někdo musí bezostyšně zírat, ale k zahození taky nebyl.

***

,,Jak bylo v práci?" zajímal se Naruto zvesela, když se se Sasukem na přivítanou doma krátce políbil.

,,To nestojí ani za řeč," zamručel černovlasý a mávnul nad tím rukou, ,,musel jsem procházet životopisy adeptů, co se mi hlásí na místo asistenta, zejtra začínají pohovory."

Naruto překvapeně pozdvihl obočí.

,,Pořád ho ještě nemáš?" užasl.

,,Ne," zavrtěl Sasuke hlavou, ,,nějak na to nebyl čas a pak jsme odletěli na dovolenou."

,,Myslel jsem, že ti tam někoho dohodí."

,,Otec trvá na tom, abych si asistenta vybral sám," pokrčil starší mladík rameny, ,,přece jenom zastává spoustu práce a on je toho názoru, že z něj musím mít dobrý pocit a vědět, že mu můžu naložit tolik práce, kolik dokáže zvládnout."

Blondýnek si jej přeměřil lehce pochybovačným pohledem. I když na to myslet nechtěl, do podvědomí se mu dostal minulý Sasukeho asistent. Samozřejmě, že to teď neznamenalo, že by se s ním snad jeho manžel spustil, když si řekli, že to spolu nakonec zkusí, ale přece jenom v něm hlodal malý červíček pochybností a žárlivosti.

Sasuke snad jako kdyby vycítil, na co jeho manžel myslí a jemně se na něj usmál. Vzal jeho tvář do dlaní a políbil ho na nos.

,,Slibuju, že si vyberu nějakou ženskou, pár by se jich tam našlo," řekl mu.

Naruto nakrčil obočí.

,,Proč zrovna ženskou?" nechápal.

,,Protože já na ženský nejsem. Nechci, aby si žárlil, nebo mě podezříval."

,,To nemusíš. Když bude prostě kvalifikovanější chlap, tak si ho vybereš," pokrčil Naruto rameny, ,,já to nějak překousnu... Ale byl bych rád, kdyby byl buď tlustej a ošklivej nebo starej a vrásčitej, prostě typ, kterej tě nebude lákat."

Sasuke protočil očima a musel se ušklíbnout. Pak ale zvážněl a zadíval se mu zhluboka do očí.

,,Už nikdy se nestane to, co se stalo na začátku," přislíbil mu.

Naruto v černých očích hledal cokoliv, co by mu napovědělo, že to jeho manžel nemyslí vážně a jen ho obestírá milosrdnými lži. Spadl mu obrovský balvan ze srdce, když v jeho očích viděl jenom upřímnost.

,,Věřím ti," usmál se na něj a pak jej hluboce políbil.