„Ty,“ potvrdil tiše. „Tvé oči.“
„Moje oči?“ nepřestával jsem žasnout.
„Jsou modré…“
***
„Ty vaše obrovské keře tak smutně naříkají…“ zašeptal.
„Stromy,“ řekl jsem. „To jsou stromy. Takhle šumí les.“
***
„Strach?“ opáčil klidným, tichým hlasem.
Díval se tím nevinným pohledem, ani jedenkrát se nepokusil uhnout stranou, a přesto jsem tušil, že není upřímný. On věděl, co je to strach.
***
„Láska přeci neexistuje.“
----------------------------------------
Ahoj! :)) jsem tu s mojí další povídkou... z tohoto toho asi moc nevyčtete :D ale bude to úplně jiné než na co jste u mě zvyklí :) bude to spíše fantasy a nemyslím, že si v tom najde většina chuť... ale doufám, že alespoň někteří ano
Je to o tom, že Louis bude vyprávět... jak to bylo, co se stalo
Harry bude z jiné planety :)
Tento... "prolog" věnuji me_want_banana za úžasný cover :))
