15. back home

875 47 56
                                    

HAILEY

- 4:57 p.m. - Manhattan, NYC

"Hailey, vstávej," ozýval se mužský hlas.

"Co?" zamumlala jsem, přičemž jsem měla stále zavřené oči, které jsem odmítala otevřít, a hlavou se opírala o okénko, což nebylo moc pohodlné, ale stačilo mi to.

"Jsme na Manhattanu," oznámil a můj mozek rozpoznal, že se jednalo o Justinův hlas.

"Nebudeš spát v noci," zasmál se.

Na další výzvu, abych otevřela oči, už jsem zareagovala a učinila tak. Promnula jsem si oči, povzdechla si a podívala se ven z okénka.

Achjo. Zpátky doma.

Ani jsem nepostřehla, že Justin už vystoupil a z kufru vyndával naše věci. Odpoutala jsem se, vystoupila a udělala krok k zadním dveřím, abych vyndala Kennyu, která byla vzhůru.

"Prdelko moje. Jsme doma," usmála jsem se na ni.

Uchopila jsem rukojeť od autosedačky a kabelku, dálkovým ovládáním zamkla auto a s Justinem, který táhl naše kufry, jsem šli dovnitř budovy, kde bydlím. Výtahem jsme vyjeli do příslušného patra, kde se nacházel náš byt. Odemkla jsem dveře a pozvala Justina dál. Shawn se od matky vrátí až v úterý večer, takže si to tu ještě dva dny užiju sama.

Justin si svůj kufr nechal v předsíni u dveří a ten můj mi přinesl do obýváku.

"Tak já si zavolám odvoz a pojedu domů, aby mě tu náhodou nepotkal tvůj přítel," řekl, načež jsem se na něj nechápavě a smutně podívala.

"Shawn se vrátí až v úterý," vyhrkla jsem.

Justin jen kývl.

"Stejně musím domů. Zítra jdu do práce, tak abych se na to připravil," zasmál se.

"Uvařím něco k večeři, najíme se spolu a pak můžeš jet. Zůstaň tu ještě chvíli, prosím," žádala jsem ho.

Nechtěla jsem tu být sama.

"Tak fajn. Mám hlad," zasmál se a já se šla podívat do lednice, co bych mohla uvařit.

Ale byl tu velký problém. Neměla jsem z čeho uvařit, protože lednice zřela prázdnotou. Ani jsem neměla peníze na to, abych šla na nákup, protože mě Shawn odstřihl od jakýchkoliv financí. Zavřela jsem ji a šla zpátky za ním.

"Nic tu není a já nemám peníze," povzdechla jsem si zoufale.

Cítila jsem se hrozně trapně.

"Říkal jsem, že ti pomůžu," usmál se a pohladil mě po rameni.

"Půjčím si auto a zajedu na nákup, dobře? Jen mi napiš seznam," podal mi jeho telefon s poznámkami, abych napsala ingredience, které jsem potřebovala.

Uložila jsem to, mobil zamkla a vrátila mu ho zpět.

"Bože, co já bych si bez tebe počala. Jsem ti nesmírně vděčná," usmála jsem se na něj se slzami v očích.

"Dělám to rád," ujistil mě a já kývla.

Justin si vzal klíče od auta a opustil byt. Zatím jsem šla zkontrolovat malou, protože během cesty z auta usnula. Potom jsem šla vybalit věci a rovnou dala prát bílé prádlo.

- 6:02 p.m.

Za hodinu se ode dveří ozval zvonek, tak jsem šla s malou v náruči otevřít. Stál tam Justin ověšený nákupními taškami.

Hold OnKde žijí příběhy. Začni objevovat