Hold On

32. fuckin new year!

HAILEY

- 8:07 p.m.

"Justine, nech nás tu o samotě, prosím tě," požádala ho mamka nepříjemným tónem hlasu, když se to snažil vysvětlit.

Ona to nechtěla slyšet a přerušila ho. Justin se sklopenými uši vstal z postele, od mamky si převzal Kennyu a odešel z pokoje. Zůstala jsem tu sedět se staženým zadkem hledíc na rozzuřenou matku, která naštvaně zabouchla za Justinem dveře.

"Mami, já-" chtěla jsem začít plácat páté přes deváté, abych zmírnila to napětí, ale máma mě zastavila.

"Lhala jsi mi, Hailey, a tím jsi mě opravdu zklamala," zavrčela a pochodovala po pokoji.

Cítila jsem se jako malá holka, která ukradla mamce z peněženky peníze na zmrzlinu a utekla z domů, i když měla zaracha za špatné známky.

Ale tohle bylo mnohem horší.

"Nechtěla jsem," zašeptala jsem a po tváři mi stekla první neposlušná slza.

"Do očí jsi mi lhala!" rozhodila rukama.

Zevnitř pusy jsem si zkousla tváře a přivřela oči.

"Chci vědět, jestli to, co jsem teď viděla, bylo poprvé nebo už ten románek vedete delší dobu!" zeptala se, přičemž se na mě ani nepodívala.

Zhluboka jsem se nadechla a chystala se po pravdě odpovědět.

"Začalo to na Díkůvzdání," s matkou to málem seklo, když jsem to řekla.

"Uvědomuješ si, že tohle prostě nemůžete? Vždyť jste jako brácha a sestra!" vyštěkla nahlas a kdyby dokázala zabíjet pohledem, už bych tu ležela v kaluži krve.

"Nejsme. Nemáme nic společného," zamumlala jsem.

Poslední, co jsem chtěla, bylo, aby to považovala za incest. Protože to ani trochu nebyla pravda.

"Prostě jsi mě zradila! Konečně jsem si našla muže, který o mě stojí a ty svedeš jeho syna!" křikla po mně tak, aby to zase nebylo slyšet po celém domě.

"Jak by to asi vypadalo, kdybychom někde šli. Ty s Justinem a já s Jeremym? Lidi by se na nás koukali jak na blázny," pokroutila hlavou.

"Ale mami, mě taky Justin dělá šťastnou stejně jako tebe Jeremy. Proč by jedna z nás z toho měla být nešťastná, když jsme obě konečně našli to pravé štěstí?" posmutnila jsem.

"Prosím tě, Justin žije úplně jiný život než ty. Neříkám, že to není hodný muž, ale ty máš dítě a on má úplně jiné preference. Co by s vámi dělal? Chlubil se před novináři? Dřív nebo později by se na vás stejně vykašlal," uchechtla se, čímž teď opravdu ranila mé city.

Říkala něco, čeho určitě bude později litovat. Vůbec jsem ji nepoznávala.

"A víš, co?" podívala se mi hluboko do mých uslzených očí.

"Já se Shawnovi ani nedivím, že se k tobě choval takovým způsobem, když jsi ho opravdu podváděla. Možná sis to i za to zasloužila," řekla chladně a pokroutila hlavou.

"Tohle jsi vážně přehnala," zašeptala jsem znechuceně.

Můj pohár trpělivosti přetekl. Ze začátku mi to bylo opravdu líto, ale teď jsem se na ni ani nemohla podívat. Bylo mi z ní zle. Přehnala to a já jí to jen tak nehodlám odpustit. Opravdu ne.

"Ne, to ty jsi to přehnala, děvče. Začni se chovat jako správná a zodpovědná matka. Už dávno nejsi puberťačka," zašeptala a odešla z pokoje.