23. tied up

793 51 109
                                    

předem varuji, že se tu vyskytne dost násilí, omlouvám se.

HAILEY

- 6:31 a.m. Friday

Seděla jsem v kuchyni oblečená a nalíčená a popíjela svou ranní kávu, ke které jsem zakusovala toust s avokádem.

Byla jsem poměrně nervózní, protože jsem se obávala, že Shawn se každou chvílí probudí a opět se pohádáme kvůli mému odjezdu do Kanady. Shawna šíleně naštvalo, když jsem mu řekla, že s ním trávit vánoční svátky nechci a ani nebudu po tom, co mi zase fyzicky ublížil.

Chápala jsem ho. Bylo to ode mě velmi hnusné, že jsem s ním odmítala trávit Vánoce, ale nechtěla jsem trpět a chtěla mít konečně chvíli klid. Navíc by to tak stejně dopadlo. On by se mnou do Kanady nejel, kdybych mu řekla. Víme, jak to bylo s Díkuvzdáním.

A už jsem stejně byla rozhodnutá, že se od nového roku postavím na vlastní nohy. Shawna pustím k vodě, protože to s ním nikam nevede. Týrá mě psychicky a občas i fyzicky. Nejsem v životě vůbec šťastná a to chci napravit za každou cenu. I kdybych měla být sama. Už z toho nemám strach, protože jsem si tak nějak i díky Justinovi, který mi to stále vtloukal do hlavy, uvědomila, že bude lepší být sama, ale za to spokojená, v rámci možností.

Budu žít bez strachu a bez hádek.

Bez Shawna.

Kdo ví, kam mě život ještě zasene.

Když jsem dopila svou kávu a dojedla, umyla jsem po sobě nádobí a šla si připravit všechny věci ke dveřím, které jsem následně odnesla do auta, abych toho potom neměla moc.

Vrátila jsem se do bytu a zděsila se. Shawn seděl u stolu a snídal.

"Kam si myslíš, že se chystáš?" zavrčel bez pohledu na mě.

"Pryč," zašeptala jsem.

"Nedovolil jsem ti to, kurva!" zakřičel a bouchl do pěstí do stolu.

"Shawne, já se o tom už s tebou nehodlám bavit. Bojím se tě a nebudu tu s tebou sama zamčená," řekla jsem s úplným klidem, i když mi naháněl hrůzu a to oprávněně.

Ani jsem nestihla mrknout a vystratoval po mě. Prudce mě přitiskl na zeď, což zapříčinilo, že jsem se bouchla dost silně do zad. Nebylo to vůbec příjemné a měla jsem co dělat, abych se nerozplakala.

"Nikam nepojedeš, ti říkám," mluvil pomalu a šla z něj hrůza.

"Pusť mě," zašeptala jsem prosebně, načež mě pustil a mně se hned ulevilo.

Odstoupila jsem od něj a šla do ložnice pro Kennyu, která ležela v postýlce a koukala vystrašeně. Vyndala jsem ji na přebalovací pult.

Vycítila ze mě strach a nervozitu, proto byla taková vyděšená a ztuhlá a vůbec se na mě nesmála jako vždycky.

Chudinka. Za to trápení, co prožívá, můžu hlavně já. Měla bych jí chránit a držet od takových lidí dál. Ale já hloupá se se Shawnem snažila zůstat za každou cenu. Proto jsem i ztratila Justina, který teď byl moc šťastný s Emily. Přála jsem mu to, ale bolelo mě to, protože jsem ho milovala.

"Bude líp," zašeptala jsem a dala jí pusu na hlavičku.

Když jsem ji oblékla, připoutala jsem ji do sedačky, uchopila rukojeť a s hlubokým nádechem vyšla z pokoje a rychle proplula ke dveřím, kde jsem malou položila na zem.

Začala jsem hystericky křičet, když mě Shawn zezadu chytl za vlasy a táhl mě za ně do obýváku.

Už jsem to nevydržela a rozplakala se stejně jako malá v předsíni.

Hold OnKde žijí příběhy. Začni objevovat