Hold On

36. too much

HAILEY

- a 2 weeks later

Už jsem přes týden zpátky v práci, takže ta brigádnice už tu není. To se mi ulevilo!

Pořád mám poloviční úvazek a střídám se s Alex. Ale až Alex půjde na mateřskou, tak se zřejmě ta brigádnice vrátí nebo to budu muset zvládnout sama a převzít plný úvazek. Ale to nevím, to mi Justin asi nedovolí, takže se ta holka určitě vrátí. Bože.

Malou nám zatím hlídá Pattie. Nevadí jí to a má čas, jelikož je to spisovatelka a vydává své vlastní knížky o zdravém životním stylu a celkově o životě. Věnuje se také hodně mezilidským vztahům.

"Hailey, já už nevím, co mám dělat," přišel za mnou Justin, opřel se o recepční pult a zoufale vydechl.

"Prošel jsem všechny ty životopisy, které jsi mi vytiskla, ale žádná z uchazeček nemá to, co požaduji. Už prostě potřebuji sekretářku nebo se z toho zblázním. Je toho moc," promnul si oči a zhluboka vydechl.

Už od nového roku nemá sekretářku, protože, jakmile se rozešel s Emily, dala výpověď a zatím žádnou vhodnou sekretářku nenašel.

Poslední týden se domů vždy vracel hrozně unavený a roztěkaný. Ani na malou nebo na mě neměl moc náladu, ale já to respektovala. Musíme mu najít nějakou slečnu, která mu pomůže.

"Snad se někdo brzy najde, protože vypadáš vážně vyčerpaně," pohladila jsem ho ve vlasech.

"Hailey?" zvedl hlavu z pultu a podíval se na mě.

"No?" kývla jsem.

"Jak moc by ti vadilo, kdybych na to místo vzal Isabelu? Sice tu byla jako brigádnice, ale moje požadavky na sekretářku splňuje. A co jsem se od ní tak dozvěděl, chtěla by nějakou takovou práci do začátků dělat," zašeptal opatrně.

"Tvoje požadavky na sekretářku," uchechtla jsem se.

"Jaké jsou, prosím tě? Aby byla vysoká, blonďatá a krásná?" protočila jsem očima.

"Bože, Hailey," naštval se.

"Co si o mně jako myslíš? Že jí budu v kanceláři šukat? Když mám tebe a Kenn? Nevěříš mi? To mě vážně bolí," povzdechl si a dlaněmi si promnul svůj rudý obličej.

"Tak jo. Zavolej jí. Já to překousnu," protočila jsem očima.

"Ne, raději tu budu od rána až do večera bez asistentky, než abych poslouchal ty tvé žárlivé kecy," rozhodil rukama a odešel naštvaně do své kanceláře.

To jsem asi posrala.

Povzdechla jsem si a šla za ním.

"Já s tebou teď nechci mluvit, Hailey. Nechme naše osobní záležitosti na doma, ruší mě to od práce, které mám teď nad hlavu," naznačil to rukama.

"Chci se ti jen omluvit," povzdechla jsem si.

"Ne, to už nechci sakra slyšet," odhodil propisku.

"Vždy se omluvíš, ale stejně pořád děláš žárlivé scény. Cítím se fakt hrozně, protože mi přijde, že mi vůbec nevěříš," podepřel si hlavu jednou rukou a díval se do Macbooku.

"Věřím ti," zašeptala jsem.

"Hailey, dost," vstal a přešel ke mně.

"Začni tu svou chronickou žárlivost řešit se svým psychologem a bude nám lépe. Už teď jsem z tebe na prášky," zabručel, popošoupl mě za dveře své kanceláře a zavřel mi je před nosem.