ICE LoVE✔️

2.

Harper Brooklyn: 

Naposledy jsem se projela podél mantinelu a vyšplhala po schodě nahoru, kde jsem si sedla na lavičku a vyzula si lední brusle. Do černých krytek jsem ukryla nože a brusle následně vložila do šedého batohu, natáhla jsem se po svých teniskách a obula si je. 

Popruh batohu jsem přehodila přes rameno a vyrazila z této haly ven, nikdo tu nebyl, alespoň já jsem nikoho nezaznamenala. 

Venku jsem vrazila ruce do kapes u mé světle růžové bundy, tvář zabořila více do límce bundy a utáhla bílou šálu okolo tváře. 

Nesnášela jsem mrazy, ale přesto měly to své kouzlo, které mě vždy odrovnalo a vtáhlo do sebe. Takže zrovna říct, že jsem je neměla ráda by se vlastně nedalo. 

,,Harp!" Mávla na mě spolužačka a hlavně nejlepší kamarádka už od základky, když jsem dorazila před honosnou budovu školy. ,,Ahoj Grace." Jemně jsem se pousmála. 

Společně jsme prošly obrovskými dveřmi, okamžitě mě objalo teplo, škola musela být vždy řádně vytopená v období zimy, protože pár rodičů si stěžovalo, že jejich mazánci chodívali nemocní a ve škole jim byla zima.

,,Už jsi to slyšela?" Spustila najednou. 

Dorazily jsme ke svým skříňkám. ,,Co bych měla slyšet?" Zeptala jsem se nezaujatě a spustila batoh po paži dolů. ,,Škola vyhlásila po pěti letech zimní soutěž!"  Poskakovala plná nadšením. Sklonila jsem se, abych vytáhla brusle z batohu a uložila jsem je po čas toho co budu ve třídě do své skříňky.  ,,Jaká zimní soutěž?" Grace se na mou otázku zatvářila, jako jestli to myslím vážně.  Popadla jsem učebnici angličtiny a rovnou i matematiky, abych se sem nemusela později vracet. ,,Přeci ta, která byla zrušená kvůli tomu zranění jedné holky." Vyhrkl rozhořčeně. Uložila jsem učebnici matematiky společně s kalkulačkou do batohu a přehodila si jej opět na záda. 

Nadzvedla jsem obočí. ,,O jakém zranění je řeč, při zimních sportech jich nachytáš plno." Rýpla jsem si do ní s úsměvem. Zamračila se, než si vytáhla angličtinu a stejně jako já i matiku. ,,Spadla na ledě, když jí partner neudržel při zvedačce." Zabouchla skříňku. 

Odhoupla jsem se nohou od skříněk. ,,A přesně proto, bych nešla do párového krasobruslení, ještě ke všemu s nějakým nemehlem." Zasmály jsme se a vyrazily na naší první hodinu. 

,,To já bych šla, proto se ptám, jestli se spolu přihlásíme." Její oči měli známé jiskřičky. ,,Myslím si, že dvě holky asi nejsou v disciplíně." Pokrčila jsem rameny. ,,No a co? Zatancujeme jim street na ledě." Smála se jako pominutá. ,,Proč to nezkusíš s Diegem? Říkala si, že rád bruslí?" Pousmála jsem se a pevněji objala prstama rohy učebnice. ,,To jo, ale přeci jenom, než se naučí mou sestavu." Odfrkla si a zaplula do třídy, byla jsem jí v těsném závěsu. ,,Chce to čas, vysvětli mu vše." Dala jsem jí formu povzbudivého úsměvu. 

Justin Bieber:  

,,Ale noták, Justine!" Vypískl Jaxon, když jsem mu dal už druhý gól.  ,,Musíš se víc snažit." Pokrčil jsem rameny. ,,Nejde to, vždycky to trefíš." Vypadal nešťastně. 

Dojeli jsme k mantinelu, kde jsem opřel hokejku a natáhl se po lahvi na pití. 

,,Chtěl bych být jednou, tak dobrý jako jsi ty." Jeho hlas byl naplněn touhou. Odšrouboval jsem víko a přihnul si hrdlo láhve k rtům. ,,Budeš, jsi přeci Bieber!" promluvil jsem při odtažení lahve. 

Jaxon s úsměvem pokroutil hlavou a vrazil mi pěstí do ramene, kéžby to alespoň bolelo. 

,,Dáme si ještě pár her?" Nadzvedl jsem obočí a popadl hokejku. Jaxon přikývl a nasadil si zpět helmu. 

Puk jsem posunul doprostřed ledu a rozehrál, tentokrát Jaxon nestál v bráně, ale snažil se mi bránit v tom, abych se tam dostal, ovšem marně. Měl se toho ještě tolik co učit. 

Ale neznamenalo to, že byl příšerný hráč, musí se jen trochu zlepšit, jako já. 

Kluci z jeho týmu, kam nedávno nastoupil ho vnímají jako budoucího kapitána, jsem na něho pyšný.