ICE LoVE✔️

Epilog

Justin Bieber:

Ryan dohnal mé kroky a přilepil mi na hruď časopis, daroval jsem mu nechápavý pohled a popadl časopis a natočil si jej tak, abych viděl titulní stranu. 

,,Co je?" nadzvedl jsem obočí, Ryan se hlasitě zasmál a dlaní plácl přímo na titulní obálku. 

Uvědomil jsem si až po chvilce, že přede mnou se vyjímal krásný portrét už dospělé Harper. Měla zahleděný pohled do světel a jasný, prozíravý úsměv. Nosila typický krasobruslařský obleček, který se skládal z krátkých šatů s připomínající baletní sukní, látka byla tmavě fialová a brusle na smotaných nohou odpovídaly barvě.  

,,To je Harper, že?" zeptal se Ryan a jeho žraločí úsměv nevykazoval dobrotu. Přikývl jsem a nemohl se odtrhnout od dívky na lesklém časopisu. ,,krasobruslařka měsíce," přečetl jsem nahlas a se smíchem časopis opět vrátil Ryanovi. ,,před pár týdny jsem jí viděl na stadionu, dávala podpisy malým holkám a mě potom telefonní číslo," uchechtl jsem se a vyrazil směrem k mému vozu, který byl zaparkován na soukromém dvoře u soukromého stadionu. ,,to jsi mi neřekl, volal jsi jí?" položil dychtivě otázku. ,,ne," pokrčil jsem rameny a z kapsy kalhot začal lovit klíčky. ,,proč ne?" neměl jsem náladu odpovídat, ale on vždycky musel provokovat.

Za těch pět nebo šest let se dost věcí změnilo. Už jsem měl vybudovanou slibnou kariéru, takže bych mohl jít teď v pětadvaceti letech do důchodu a peníze by mi vystačily na celý zbytek života, nechtěl jsem být odkopnut někým jako je ona, ale tušil jsem, že osud nás nedává znovu dohromady v takovém věku, že se rodina dá založit. 

Podíval jsem se na dívku, která za mnou téměř  dva a půl roku docházela, mohli jsme budovat rodinu a mít se opravdu báječně, ale mé srdce by se rozbilo ještě víc než v minulosti. 

,,Sienno," zkousl jsem spodní ret a netrpělivě čekal na její odezvu, vzhlédla od mobilu a darovala mi jeden ze svých milých úsměvů: ,,oh, promiň, ten mobil, já vím, ale řeším jednu nabídku z Milána," nervózně se usmála a zvedla ruku s mobilem a mávala. ,,nechci být necitlivý, ale musíme se rozejít," dostal jsem ze sebe jako katapultem, možná jsem měl být jiný a dát ženě přede mnou i modré z nebe, ale srdce neposlouchalo mozek a toužilo po něčem jiném. Sienna se smutně usmála, nebyla příliš hysterická a toho jsem si na ní vždy vážil. ,,Víš, tak nějak jsem to věděla, už to neklapalo a když jsi náš vztah nechtěl dál posouvat, začala jsem si uvědomovat, že by to byla jenom přítěž pro oba," Sienna byla modelka, ale hlavně jí to myslela a byla velice inteligentní, probrali jsme dost nezbytností  a popovídali si o věcech, které se nám budou hodit do dalších vztahů.

***

Pozval jsem Harper po telefonu na rande, objednal jsem tu nejlepší restauraci, kterou v New Yorku lze najít, ale byl jsem tu první. 

,,Dáte si zatím něco k pití?" přišel číšník a jeho výraz byl profesionální. Nejprve jsem zakroutil hlavou, ale když se Harper neukázala po dvaceti minutách, tak jsem objednal dvě sklenky červeného. 

O třicet minut později jsem si připadal jako starý blázen a zvažoval odchod z restaurace, když v tom se u dveří objevila. Svlékla lehký kabát a s úsměvem na obsluhu odhalila červené šaty s rozparkem a jedním dlouhým rukávem. Mohl jsem na ní oči nechat.

,,Ahoj, omlouvám se, že jsem přišla pozdě, ale nepovedlo se mi chytit taxík," pousmála se a já se postavil, abych jí pomohl se posadit. ,,to je v pořádku," usmál jsem se  a vrátil  se na své místo.

Dostali jsme svá meny a než bylo jídlo hotové, tak jsme se pustili do řeči.

,,Je to pět, nebo šest let, co jsme se neviděli?" nadzvedl jsem obočí a dolil Harper sklenici na tři prsty. ,,pět," opravila mě s kouzelným úsměvem, už to nebyla ta malá, uražená holka. ,,viděl jsem, že se ti docela daří," řekl jsem do centra, protože naše konverzace utichla. ,,Jo, to jo, potom co jsem dostala to stříbro jsem pokračovala dál a dál a teď mám i svojí baletní školu," usmála se nadšeně a natáhla se po sklenici ze, které si rovnou upila. ,,baletní školu? no páni! tady nebo v Kanadě?" zeptal jsem zcela omráčený tím co dokázala. ,,tady, samozřejmě," zaculila se: ,,ale není to nic velkého, zatím to je v základech." dodala se smíchem. 

***

Harper Brooklyn:

Vzala jsem si Justina v červenci, ale ponechala jsem si své příjmení kvůli tomu, že nás oba lidé znali takto. 

S jeho mamkou jsem se tolik nemusela a proto jsem jí ani nechtěla sdělovat, že s Justinem čekáme rodinu.

,,Co to bude pane doktore?" zeptal se dychtivě Justin a já se musela zasmát. ,,Koukám, že jste zvědavý tatínek, pane Bieber," usmál se lékař a vytiskl nám naší první fotografii, kterou později zařadím do alba. ,,Zatím to není jisté, ale vypadá to na dvojvaječná dvojčátka," pronesl doktor s úsměvem a mně štěstím kapaly slzy. 

Po cestě autem domu mě zachvátila lítost vůči krasobruslení, myslím, že s dětmi nebude tolika času dělat aktivity mimo.

 ,,Když to bude chlapec a dívka, tak chlapec bude dělat hokej a dívka kraso," zazubil se na mě Justin a já se vděčně usmála: ,,myslím, že když budou mít jinou zálibu, tak jim v tom nezabráníme," zasmála jsem se a pohladila své bříško.  ,,já už nic nepotřebuju, mám tebe a nikdy jsem nic víc ani nechtěl, to že budeme mít společně rodinu se mi zdá jako sen," někdy mě překvapovalo jaký Justin po všech těch letech byl. ,,dobrý sen," zapřela jsem se o bok sedadla, abych lépe viděla na svého manžela, znělo to zvláštně, že jsme byli manželé. ,,Víc než dobrý," zasmál se mi a vjel do naší podzemní garáže, kde parkovali další tři auta.

Vybírali jsme s Justinem barák na kraji města, abychom měli od novinářů alespoň malý klid, pozemek byl obehnaný živým plotem a kamerovými systémy. Dům se zdál pro dva lidi příliš veliký, ale pro čtyři už to vypadalo přímo skvěle. 

Dům vlastnil baletní studio, tělocvičnu, krytý i venkovní bazén s lehátky a obrovským grilem, který jsme zatím nepoužili. 

***

Když se co nevidět blížil můj termín porodu, tak jsem zůstávala sama doma, moje mamka se chystala společně s Pattie přiletět až další den a já si mezitím četla knihu na pohodlné sedačce uprostřed dominantní obývací místnosti. Nohy jsem měla nastavené tak, aby je hřál krb.

Když v tom mé břicho doslova chtělo explodovat, začala jsem zhluboka dýchat a rychle vytočila Justina, který byl na před zápasovém tréninku a poté i svou porodní asistentku, která mě prováděla tímhle cyklem, původně jsem chtěla rodit přírodně doma, ale Justinovi se tento nápad příčil.

Porodila jsem dívku o půlnoci a chlapce pět minut před půlnocí, Justin neopouštěl můj bok a byl mou oporou, když jsem dostala své děti na hruď, tak jsem věděla přesně jakou matkou chci být, jakou rodinu chci mít, vždycky se budu snažit, aby naše děti nemuseli mít tajnosti před námi.

,,Jsme rodina," usmál se Justin pokládající své čelo na to mé spocené, darovala jsem mu unavený, přesto šťastný úsměv: ,,miluju to, děkuji ti," políbili jsme se a já věděla, že jsem od života nemohla chtít víc než to co právě teď mám.

KONEC

Takže  je tu poslední kapitolka, dala jsem si záležet, aby byla co nejdelší, ale pokud to někoho zklamalo, tak mě to velice mrzí, budu ráda za vaší odezvu a like. 

Co si myslíte o tomto konci, čekali jste to?

Pokud jste četli mojí zeď, tak pokud se zadaří, tak budu vydávat kapitoly, které budou mít příběh trvající na jednu část, vymyšlené útržky a možná, pokud o to bude zájem se objeví i antologie Harper s Justinem jak se jejich manželství vyvíjelo a děti rostli.

Pěkný den, mějte úsměv na rtech, protože právě vy jste ti dokonalý! Miluju vás. :))

4.7.2023