ICE LoVE✔️

9.

Harper Brooklyn:

Chytila jsem Grace za paže a společně jsme se roztočily. Jednu ruku jsem pustila a na ráz jsme se rozjeli doprostřed ledu. Udělala jsem s výskokem piruetu a Grace mě ihned následovala. 

Pirueta byla součástí naší soutěžní sestavy. 

Dokončila jsem tah a zastavila se pár metrů od ohraničení. Zhluboka jsem dýchala, snažíc se popadnout trochu chladného vzduchu do plic. Podívala jsem se na mamku, která nás celou dobu skenovala pohledem a tleskala rukama. 

,,Perfektní dámy." Pronesla jako kdyby se stále věnovala trenérství. Spadly jsme s Grace jen málokrát. 

S menším zkroucením rtů jsme se vydaly k mantinelu. Sundala jsem si brusle a uschovala do růžového batohu, který jsem předala mamce. ,,Musím na záchod." Protáhla jsem směrem k ní, když na mě zvědavě pohlížela skrz batoh.

Vydala jsem se chodbou do útrob haly, našla jsem dámské toalety a vykonala potřebu, umyla si ruce a rozpustila vlasy.

Vylezla jsem ven z kabinek a zachvěla se nad náhlou zimou, která se otřela nestydatě o mé tělo. Zkřížila jsem ruce na hrudi a jemně třela prsty po tenoučké mikině na led. 

Otočila jsem hlavou do levé strany a chystala se vyjít, jenomže jsem do někoho zbrklého vrazila. ,,Omlouvám se." Vydralo se z mých rtů rychle, když jsem se snažila najít balanc. 

Kluk nebo muž se na mě podíval s očima podlitýma krví, vybledlou pletí a na čele krupěje potu, nevypadal, že by někde běhal a nebo lítal po ledě s námi, navíc co tu dělal? Však je dnes hala volná.  Něco nesmyslného zavrčel, než mě obešel a zašel do kabiny pro muže, zanechal otevřené dveře, tak na pět palců. Zůstala jsem ztuhle stát, když jsem si uvědomila koho jsem měla před sebou.

Justin Bieber. 

Hokejista, ale co tu dělal? Neměli trénink co tak vím.

Vím jak neslušné je poslouchat druhé, ale zvláštní zvuky mě vlákaly k zárubni dveřím. Opřela jsem se a ztlumila svůj dech na nejnižší možnou hladinu. 

Rozepínání zipu, syčení, ale žádné splachování toalety. 

Nezdvořile jsem nakoukla dovnitř, nevím ani co mě to popadlo snad jeho vzhled?

Spatřila jsem Justina opřeného předloktím o umyvadlo, měl mokrý obličej a zavřené oči. Pokroutila jsem nad sebou hlavou a odstrčila zeď s tím, že se vrátím k mé určitě nedočkavé matce.

Vyrazila jsem pryč od toalet a zamířila dlouhou chodbou směrem na stadion a ven, ale to by mě neměl někdo zachytit. Otočila jsem se na onoho blond muže. ,,Co chcete?" Vyjekla jsem, přesto jsem se snažila držet klidnou tvář. Pustil mou ruku a věnoval mi ukrýt v mém osobním prostoru.  ,,Co jsi viděla?" Vyštěkl nepříjemně.

Mohla jsem vědět lépe, že lidé jako on budou vždy takový egoistický idioti, kteří po Vás budou řvát a dělat si z Vás rohožku, jenomže já taková nejsem a nikdy nebudu.

Udělala jsem další krok vzad a má klidná grimasa se přesunula k naštvané.

Jeho koutky úst se zkroutily vzhůru. ,,Na něco jsem se ptal slečno." Řekl vyzívavě a v překvapivě klidném hlase, o dost lepší než ten tón před chvílí. ,,Viděla jsem pouze to, jak jste stál předemnou, hned potom co jste do mě neohrabaně strčil." Řekla jsem s hrubým sarkasmem a  také se na něho přihloupě ušklíbla, než jsem vyrazila pryč od něho.

Díky bohu za to, že nenásledoval mou cestu, nebo alespoň počkal pár momentů, než šel.

Musela jsem se usmívat nad svým menším vítězstvím.
Jen malý krok do budoucna.

Když jsem o pár minut později seděla na předním sedadle v maminčiném autě, tak mě na novo pohltila naštvanost.

,,Počítáš s tím Lucasem, že?"  Věnovala mi rychlý pohled a přeřadila na vyšší rychlost. Protočila jsem očima: ,,Jasně, že jo."

Další věc, která mi  byla nepříjemná, to nemohla jít jednou Liz? Co tentokrát zachránilo mojí starší sestru od práce?