ICE LoVE✔️

30.

Harper Brooklyn:

Pomalu jsme dojídali naší večeři v jedné z luxusních restaurací, kterou jsme ve městě našli. Překvapilo mě to víc než mamku, která házela celou dobu pohledy po otci, který se plácl přes kapsu a měl celý večer úsměv na rtech. 

Lucas šťouchl do své brambory a s nožem si s ní začal hrát a Liz pořád kontrolovala svůj mobil, který jí ležel na stehnech, aby nenaštvala tátu a nebyla to společenská nevychovanost.

,,Jak vám to jde ve škole, děti?" zeptala se babička se zářicím úsměvem. 

Zpozorněla jsem a kopla do Lucase, který vypadal jako kdyby tady nebyl přítomen. Zvedl hlavu a dal mi svou verzi úšklebku. Jenom díky babičce nevypadal žádný křik. 

,,Dobrý babi." řekl místo toho. 

,,Dobrý? A co ta čtyřka z dějepisu?" vložila se do debaty mamka, která nebyla nadšená z bratrových výsledků ze školy. 

***

Táta vyrazil zaplatit naší večeři a my zůstali u stolu sami, když v tom Lucas zaregistroval někoho za mými zády. 

,,Jee hele, mami támhle je Jaxon!" Vyjekl, ale naštěstí si toho nikdo nevšiml. 

Mamka věděla o jeho kamarádění se s Jaxonem, tolerovala to ačkoliv to nerada viděla, Jaxon u nás nikdy nebyl a Lucas také ne, alespoň domluveně nebyl. Už jsem začínala chápat maminčiny nesouhlasné pohledy a smutek v očích, nechtěla, aby se Lucas spálil stejně tak jako ona. 

Bieberovci nám všem otravovali život. 

Babička pohlédla na mamku, skoro jako kdyby věděla o tom všem. Otočila jsem se, abych je spatřila. 

Jeremy Bieber vypadal elegantně v jeho černém obleku, když pomáhal s usazením své ženě, který měla vlasy v perfektním drdolu a sytě červené, přiléhavé šaty. 

Vzdala jsem to a popadla svůj zimní kabát, tlačil mě vzduch v plicích, nesnesla jsem ženu, která ublížila mé mamce, ani vidět. 

Když jsem vycházela, tak mě osud velmi nepříjemně pokusil. Tohle se může stát jenom ve filmu a nebo mně. 

Vrazila jsem do Jazmyn Bieber, která spadla na zadek a já též dopadla na své pozadí, které nepříjemně zabolelo. Dveře zamnou se znovu otevřeli a Lucas se mi snažil pomoci se dostat zpět na nohy. 

,,Čau Jazzy a Justine." Ušklíbl se. 

,,Zase vy dva." Procedila jsem skrze zuby. 

Jazmyn se za pomocí Justina dostala na nohy a proklouzla okolo mě dovnitř. 

,,Máma chtěla, abych se šel podívat kam jsi zmizela." Pokrčil na mě rameny. ,,Do auta." Chystala jsem se pokračovat ve své cestě.

,,Luco, běž prosímtě napřed, chtěl bych mluvit s tvojí sestrou." Lucas mi střelil pohled, ale vrátil se zpět dovnitř. 

,,Ale já s tebou mluvit nehodlám." Rozhodila jsem rukama a dala dokroku, abych se dostala k našemu autu, následoval mě.

,,Chtěl jsem jenom vědět, proč jsi tak zákeřná," Zafuněl a dal se do kroku semnou. ,,Proč jsi přestala trénovat, ze dne na den? To ti to nebylo dost dobrý? Utéct od prvního problému, který jsi nejspíš měla?"

Dostala jsem se k našemu autu a neměla kam dál utéct. 

Zuřila jsem tak moc, že jsem viděla rudě.

,,O čem to sakra všichni mluvíte!" Zvedl se můj hlas. ,,Než jsem začala, tak jsem řekla tvé mámě o tom, že to nejspíš nebudu zvládat časově, pochopila to, což byl mimo jiné i důvod k tomu, abych odešla, mám toho hodně." To už jsem křičela. 

Justin na mě zíral jako kdybych spadla z nebe. 

,,Mámu to mrzelo." řekl, protože už nebylo co k řeči. 

,,Jo to mojí taky." Dostalo se ze mě nehlídaně, neměla jsem v plánu mu to říkat. ,,Jak to myslíš?" Mohla jsem to zahrát, tak že bych řekla, že jí mrzl můj odhod z práce, ale každý normální člověk by si uvědomil, že toho na mě je moc, neumím se rozpůlit.

,,Neumím se rozdělit, nezvládnu dělat všechno, přednější je pro mě má budoucnost, tak to kruci pochopte."

Tak co? Má Justinovi říct pravdu o jeho matce a nebo mlčet? Chcete, aby tihle dva skončili rozhádaní a nebo, aby měli románek?