ICE LoVE✔️

29.

Harper Brooklyn

Seděla jsem ve školní knihovně, opírajíc o ret gumu na tužce. Měly jsme sepsat referát na téma ochrana životního prostředí, ale každá ta ochrana měla svůj vlastní podnázev, měla jsem zvěř a zkoušení chemických látek, kosmetických přípravků na nich. Toto téma mě zajímalo nejvíc, když se to tak vezme, nesnesla jsem násilí na zvířatech, to mohl udělat jen ubožák.

Měla jsem si vypsat hlavní body o čem budu mluvit, připojit fotografie a dalších pár nezbytností.

Zvuk mého mobilu se roznesl celou tichou knihovnou, pár pohledu od ostatních spolužáků mi vehnalo červeň po tvářích, na což jsem si vysloužila posměšek od Grace.

Zamračila jsem se na ní a vyhrabala mobil z kapsy u bundy, která byla přehozená přes židli na, které jsem seděla.

Byla to zpráva od mamky.

Mamka: dnes půjdeme na rodinnou večeři, babička má narozeniny.

Plácla jsem se do čela, protože jsem zapomněla na dnešní den babičky.

Začala jsem zavírat sešit a házet své věci do batohu.

Grace nadzvedla obočí. Poslala jsem jí omluvný úsměv: ,,Musím jít, babička má narozeniny a já na to úplně zapomněla, nemám dárek." Grace se také zvedla a začala si dávat věci do batohu, šla semnou jako pravá kámoška.

,,Jsi trouba, víš to?" Smála se Grace a já jen přikývla.

Vyšly jsme z knihovny a já si vyložila ještě ve skříňce pár nepotřebných učebnic.

,,Harper?" Ozvalo se zamnou?

Narovnala jsem se a otočila se na tmavovlasou dívku, která stála zamnou, myslím že se jmenuje Jazmyn, ale nebyla jsem si jistá, chodila semnou na angličtinu a společenské vědy.

,,Potřebuješ něco?" Usmála jsem se a přehodila si popruh přes rameno.

,,Chtěla bych si s tebou promluvit, jestli to jde o samotě." Nervózně prohlédla na Grace a usmála se.

,, Jasně." Podívala jsem se mezi ně a šla si na protější lavičky sednout s Jazmyn.

,,Víš mamku mrzelo, že jsi skončila." Nadzvedla jsem obočí a přemýšlela o čem to mluví. ,,promiň, ale nevím o čem mluvíš."

Jazmyn se zasmála a podívala se na mě laním pohledem.

,,No s trenérstvím."

Když tohle dořekla, tak vztek vybublal napovrch. Proč se do toho pletlo tolika lidí okolo? Je snad má věc, že jsem skončila někde, že jsem stejně nemohla být moc dlouho.

Dala jsem jí zamračený pohled a chvíli přemýšlela jestli mám něco říct, nebo to nechat být a prostě odejít, nechtěla jsem Jazmyn slovně ublížit, protože to byla její máma a ona samotná nic neudělala, nechápala to jen.

,,Má hodně práce s tím, aby udělala školu, má hodně koníčku mimo což znamená spoustu práce, tvá máma věděla, že to Harper nebude zvládat dlouho, asi takhle." Vmísila se do debaty Grace, která už také vypadala naštvaně, lépe bych to neřekla.

Poslala jsem Grace vděčný, menší úsměv.

,,Jo a Jazmyn, už mě prosím nech být." Řekla jsem a vydala se vstříc školnímu parkovišti.

,,Už jsem unavená z toho, jak mě všichni uhánějí, začínám si říkat, že to je pěkně otravná práce." Proklouzlo skrze mých rtů.  ,,Jako co?" Nadzvedla Grace obočí a centrálním klíčem odemkla auto. ,,Myslím dělat trenéra, ale kraso mi to ještě neznechutilo." Grace dostala výbuch smíchu.

Stavily jsme se v obchoďáku, kde jsem koupila kytici s rudými růžemi a knihu o, které básnila několik týdnů, že jí nikde nesehnala.

S Grace jsme vešly do našeho domu, kde mamka pobíhala po kuchyni a vypadala jakoby ztratila hlavu.

,,Čau mami."

,,Dobrý den, Paní B."

Mamka se otočila se zástěrou kolem sebe a usmála se.

,,Ahoj holky. Jak se dnes vedlo?" Zeptala se a otočila se zpět k míse s těstem.

,,Dalo se to." Odpověděla jsem a Grace do mě šťouchla s pohledem, abych to mamce řekla, nechtěla jsem jí přidělávat starosti.

,,Jen dalo?" Ohlédla se přes rameno a vytáhla mixér. ,,No jo, máme dělat nějaký nový projekt." Řekla Grace.

,,Co děláš mami?" Nahlédla jsem jí pod ruce, abych se zorientovala.  ,,Dort pro babičku."

Zarazila jsem se.

,,Vždyť jdeme do restaurace, tam nám dort udělají, když to dopředu domluvíš." Mamka pouze přikývla a dodala, že babička má radši její dort.