"Děláte si srandu? S nim? Tři týdny!? No to se mnou nepočítejte. Já si radši zůstanu doma a budu se učit nebo malovat, proste cokoliv jen abych ho neviděla." Říkám mámě s celkem dost nasranym hlasem. "Ale mě to nezajímá jestli chceš nebo ne, nikdo se tě neptal tohle bylo oznámení." Odpoví mi klidným hlasem. Bezeslov se zvednu a jdu do pokoje, přitom nezapomenu třísknout dveřma.
Pokuď to máma myslela vážně tak za dva dny jedu do New Yorku za tetou a strejdou.....no a ještě za mím oslizlým bratrancem.
Když jsme byly oba malý tak jsme si dost rozuměli ale pak se to zvrtlo když to na mě jedno zkusil. Od tý doby jsem s nim nemluvila a ani jsem mu to neprominula i když se mi omlouval.
"Christie vstávej! Za půl hodiny musíme jet aby jsme na letišti byly včas! Křičí máma zpod schodů a já zabořím hlavu do polštáře. Moje nejhorší obavy se naplnily....jedu za ním...na tři týdny.
Pomalu se vyhrabu z postele a zamířím přímo do koupelny. Vyčistím si zuby, omyju obličej, učešu vlasy a lehce ce nalíčim. Vezmu si na sebe krátký džínový kraťasy a k tomu si vezmu černý tílko. Kouknu se na sebe do velkýho zrcadla co mám na skříni a obdivuhodně hvízdnu. Sama musím říct že mi to sluší, ale to asi jen kvůli tomu že nemám poprvé kruhy pod očima z vyčerpání.
Stáhnu si kufr z pokoje na chodbu kde ho vezme mamky přítel Jack a já se na něj vděčně usměju. Je to fajn chlap a taky jedinej kdo stál za mnou když jsem nechtěla letět do New Yorku. Pomalu se pakuju do auta a hned jak sedím tak si vezmu sluchátka a začnu poslouchat písničky co mám v ipodu.
Cesta utíká rychle a během chvíle stojím před obří budovou s nápisem "Letiště". "Mami fakt musím? Vždyť si to užijete i bezemně!" Koukám na ni štěněčím pohledem. Od té doby co se stalo mezi mnou a mím bratrencem sem tam byla jenom jednou na týden a on tam nešťěstí zrovna v tu dobu nebyl. "Ne Christie teta se strejdou se na tebe těšej a i Zach se na tebe těší. Mluvila jsem snim a říkal, že mu scházíš." Usměje se tak sladce, že mám chuť se rovnou na místě pozvracet. Kdyby věděla o co se snažil a že se mu to skoro povedlo kdyby tam nepřišel jeho kámoš tak by si to asi rozmyslela. Dál to nakonec nekomentuju a za dvě hodiny sedíme v letadle, na cestě do třítýdeního hororu. Kéž by tam zase nebyl.
"Ahój Christie, tak rádi tě vidíme holčičko! Nevyrostla si nějak? Obejme mě pevně strejda Steve a pak i teta Margaret. Je hezké je vidět, oba mi moc chyběli. Mám úsměv na tváři ale pak uvidím jeho....Zacha Christophera Stevard, mého bratrance. Musím uznat že se odposledně dost změnil a to jsou jen dva roky. "Ahoj moje milá sestřenko!." Řekne s velkým úsměvem a obejme mě. "Nešahej na mě." Zavrčím mu do ucha. Jen vytáhne obočí a zahledí se na mě. Najednou se cítím strašně nahá a z nějakého důvodu zčervenám. Jack si toho všimne a hned se začne starat. "Nepůjdem už? Už by jsme si rádi odpočinuli a já bych si dal něco k jídlu." Zasměje se a během chvíle jsme v autě. Nechápu proč se mi zdá, že mi to dělaj naschvál...jedem v sedmi místným autě a zkuste hádat kde sedím já. Samozřejmě, že v zádu s nim. "Sluší ti to, i ten výstřih je dobrej." Zašeptá a nakloní se ke mně. Jen ho propálim pohledem a tílko si vytáhnu víš.
Zbytek cesty probíhá celkem v klidu jen občas Zach je až moc blízko mě jinak v pohodě. Když přijedem k nim domu tak se nadechnu čerstvého vzduchu. Bydlí blízko moře někde na vesnici kousek od města ale je to tam nádherné. Mají dvoupatroví dům a velikánskou zahradu. Všechno mají moderní a každej pokoj má vlastní koupelnu. Mají dohromady osm pokojů, jednu velkou kuchyň a obyvák je taky velkej. Dá se říct, že dolní patro je akorát kuchyň v který je i jídelní stůl a obývák kde je velká ale fakt velká plazmová televize a dost velký gauč. Už jsem tu byla několikrát ale pořád se toho pohledu nemůžu nabažit. Rovnou jdu do pokoje v kterym jsem bydlela vždy když jsem tu byla, ale když vejdu dovnitř tak pustim svou kabelku na zem. Oni tu dělaj rekonstrukci! "Tetooo? Jakto že to tu rekonstrujete? Vždyť to bylo úplně nový!" Křiknu na tetu dolu a během chvíle je teta u mě. "Zlato promiň já ti to zapoměla říct ale všechny pokoje předěláváme aby byly stejný. Pořád od Steva slyším že jedno je tak a druhý zas jinak tak to dáváme vše do stejného. Volnej je jenom jeden pokoj v kterým budou jako vždy rodiče a ptala jsem se Viktorie jestli by ti nevadilo že budeš se Zachem v pokoji, a říkala že ne takže tak..." Usměje se na mě. No to mě podrž! Ne jen že sem musela jet vedle něj v autě ale já teď budu i v jednom pokoji...i v posteli! "Pane bože." Zamumlám že mi je sotva rozumět a padám na zem. Pak jen tma.
"Haló vstáváme šípková růženko." Slyším ten hnusný hlas. Otevřu oči a spatřím ho nad sebou. "Co se stalo?" Zeptám se potichu. "Noooo tak jak to říct. Byla jsi úplně strašně nadšená z toho, že se mnou budeš zdílet pokoj až jsi z toho omdlela." Zasměje se. "Nevím o tom, že jsem byla až tak moc nadšená." Poznamenám. "Prosim tě nedělej že mě nechceš. Vždyť to na tobě vidím jak se červenáš když se na tebe jen kouknu." Mrkne na mě. Až teď si uvědomim, že na mě sedí. "Pust mě ty úchyle." Syknu a snažím se ho ze sebe shodit. "Nejsem úchyl, jsem jen teeneger kterej má své potřeby." Přišpendlí mi ruce vedle hlavy. "Jaj to už ti nechce dát ani žádná z těch krav že musíš chodit za sestřenicí?" Zasměju se. "Ty krávy podle tebe mi pořád dávaj a sradostí ale žádná není tak sexy jako moje malá sestřenka." Rozzáří se mu oči. "Tak to si někoho jinýho, protože já už kluka mám kdyby tě to náhodou zajímalo." Řeknu s chladným hlasem a v momentě kdy povolí stisk překvapením tak ho ze sebe shodím a zvednu se z postele. "A musím říct že v posteli jsem nikoho lepšího neměla...ani ty by ses mu nevyrovnal." Otočím se a vyjdu z pokoje.
Nerada lžu lidem ale teď sem prostě musela. Lhala jssm úplně ve všem...nemám přítele a ani jsem ho nikdy neměla...a jsem pořád panna ale to se nesmí za žádnou cenu dozvědět.
Jdu do kuchyně kde je prázdno. Spíš by bylo divný kdyby tu někdo byl, protože teď tu jsou dvě hodiny ráno. Bydlím v Sydney a to je osmi hodinový rozdíl. Taky jsem spala nebo co já vim co jsem dělala ale bylo to strašně dlouho. Udělám si k jídlu sendvič, protože pro mě je normálně šest hodin večer takže čas k večeři. Vezmu si jídlo a jdu zpět do mého...tedy Zachova pokoje. "Nevěděl jsem že holka která má kluka s kterým spí je pořád panna a chce svůj první vtah." Zasměje se Zach a mě se zatmí před očima. On čte můj denníček! "Zacharieli Christophere Stevarde co to kurva děláš?!" Vyjeknu. Rychle položím talíř s jídlem na stůl a jdu si rychle pro denníček, kterej čte. "Ale krásko co se čílíš? Vždyť já jen přemejšlim na hlas. Nepřečetl jsem ani řádek ale je příjemný vědět že jsem se trefil." Ztáhne mě pod sebe. "A-ale jak?" Vykoktam když se vzpamatuju z toho že jsem pod ním. "Uvědom si krásko že jsem s tebou prožil celý dětství takže poznám když lžeš." Přibližuje se k mímu uchu. "Christie Sophie Richtrová." Zašeptá. Tělem mi projede šok a na chvíli se mi zastaví dech. "Jde se spát, je už pozdě." Pustí mě a zvedne se z postele. Začne se svlíkat a zůstane jen v trenkách. Já se zvednu a jdu se převlíct do koupelny. Na spaní mám kostkovaný kraťásy a modrý tílko. Když jsem v pokoji tak si ještě aspoň jednou kousnu do sendviče a zalezu do postele. Naštěstí každej máme svoji deku. "Tohle je tvoje půlka a tohle moje jasný?" Zeptám se ho jedovatě a pečlivě mu to pořád ukazuju. "Okey a klid bejby já nekoušu...já jen lížu." Usměje se uchylně a mé tváře jsou v jednom ohni. Pane bože když si to představím! 'Proč si to vůbec představuju? Pryč z mí hlavy ty úchyle!' Nadávám v duchu a nemůžu dostat z hlavy ten obrázek.
Tak je tu nová povídka :33 doufáme že se bude líbit a prosím když to dočtete dejte vote...děkuju :* A na obrázku je Christie :33
ČTEŠ
Young pup
RomanceChristie Sophie Richterová je 17 letá studentka prvním rokem na vysoké umělecké škole. Je to štíhlá a velice pohledná dívka s hnědýma vlnitýma vlasama a hnědýma očima. Zachova sestřenice. Zach Christopher Stevard je 19ti letej "děvkař" kterej moment...