Odstupuju od něj na bezpečnou vzdálenost a koukám mu zpříma do očí. "Co po mě chcete?" Zavrčím, jen se ušklíbne a začne se ke mně přibližovat. "Určitě znáš Bena že ano. Toho co za tebou chodil do nemocnice a pomahl dostat toho cucáka z vězení. Ten co ti pomohl z těch sraček." Zasměje se. Jen zaraženě kývnu. "Poděkuj za to jemu. To že jsi tu. A seš pod mou kontrolou." Zazubí se. "Proč se tomu smějete?! Já chci domu, hned!" Vyjeknu. "Prosim tě ticho ještě mě bolí hlava po včerejší pařbě." Vezme mě za ruku a přitáhne k sobě. Obejme mě kolem ramen a položí hlavu vedle mojí hlavi a svojí hlavu si položí na svoji ruku. Děláte si prdel?! Tenhle vyhulenej kretén má bejt můj věznitel?! "Pojď sem." Vezme mě za ruku a ztáhne mě na gauč. Ruku mi dá kolem ramen a stáhne mě na sebe. "Víš kočičko...se mnou si užiješ dost zábavy a bejt tebou tak mi jdu udělat něco k jídlu, protože začínám mít chuťe a jeden pěknej kousek sedí hned vedle." Ušklíbne se. On snaď je zhulenej! Podle mě kdybych se teď zvedla a odešla tak mu to bude celkem u prdele ale myslím si že ty fva klivi stojej za dveřma protože tam je slyšet smích. Zvednu se z gauče a jdu do kuchyně. Je velká a naštěstí bez problemu najdu ledničku tak vytáhnu okurku, papriku, rajče a mozzarelu a udělám mu salát. Ze začátku sem se fakt bála ale teď bych nejspíš zemřela smíchy. Když začnu krájet poslední rajče tak zaslechnu vzdechy. Rozlíhá se totakže nejsou jehoale nejspíš to je z televize. Bože!! Hotový salát nandám do menčí misky a jfu zpět za tim vyhulencem. Jen tam sedí a čumí na to. "Vsadím se že ta bloncka nemá nic přírodního." Řekne a otočí se na mě. "Zato na tebe je podívaná." Vytáhne jedno obočí a zírá na mě. "Tady máš jídlo." Podám mu misku. Místo misky vezme moji ruku a stáhne mě přes opěradlo na sebe takže misku se salátem vysypu na něj. "Víš že ten župan ti vůbec nesluší?" Zeptá se a vezme za jeden provaz a zatáhne za něj. Župan se rozváže a já ho bez zaváhání začnu od sebe odstrkovat. Jedna ruka mi sjede a zastaví se až o ovladač. Najednou telka přestane hrát a místo toho tam naskočí tabulka 'vymazaly jste všechny programy'. Chytím strašnej záchvat smíchu a přestanu se bránit. "No to snad není možný. Cos to kurva udělala!" Vyjekne, koukne ma mě a pak se ušklíbne. "Ono to je prakticky dobře, protože teď mi tim pádem budeš muset dělat striptýzy ty a taky mě budeš muset uspokojovat." Vyplázne na mě jazyk. To jsem se dostala do školky?! "No to vžádnym případě. Nemáš tu mít ten zkurvenej ovladač a chováš se jak zhulený dítě takže mě laskavě pust a nech mě jít domu." Řeknu ráznym hlasem. "Uvědomuj si co říkáš, příště by to mohlo zkončit tak že by sis nesedla na zadek a ještě bych z tebe vyšukal duši což udělám nejspíš i teď." Nadechne se zhluboka na konci věty a kouká se mi do očí. Prudce mě přetočí pod sebe a zalehne mě svým tělem."Nešahej na mě ty prase oplzlí, zavolej si maminku jestli ti chybí společnost a mě nech jít." Zavrčím. "Nevím co si o mě myslíš ale ujišťuji tě že když něco řeknu tak to taky udělam." Chytne mě za vlasy a táhne mě za ně do uadu takže mam zakloněnou hlavu. Jeho rty ucítím na krku a polibky mě zahrnuje od krku až na rty. Hrubě mě políbí a já se ho pokusim kousnout ale včs uhne. "Lásko to bych nedělal." Zamručí a pusou mi přejde až na břicho. Dá mi nohy od sebe a lehne si mezi ně. "Tvrdě nebo jemně?" Zeptá se s úšklebkem. Nevzmůžu se ani na odpověď. Mám pocit jako by mi dal nějakou drogu a já mu podlehla. "Mlčení znamená tvrdě, vypadá že si budem rozumět." Usměje se. Jedním tahem ze mě sundá kalhotky a vytáhne mě k sobě nahoru. Opře se o gauč a mě posadí na něj. Vezme mě za boky, začne s nima hejbat a svýma bokama se začne hejbat proti mě. Z úst se mi vydere vzdech. Dlaně mam položený na jeho ramenech a čelo mam opřený o ruce. Co sem si uvědomila tak bylo to že sem nakonec těma bokama hejbala sama. "Umíš to skvěle ale chtěl bych hi dotwbe zasunou tak se prosím nadzvedni." Zašeptá a já ho poslchnu. Je slyšet jak si rozepne zip a pak ho ucítím. Nadzvedne mě a bez varování do mě tvrdě vnikne. Prsty mu zareju do ramen a tlumeně křičím. Přiráží pomalu a hluboko a pevně mě drží za boky. "Si tak úzká a tímhle už jenom moje." Vzdychá mi do ucha. Zubama ho jemně koušu do krku a vzdychám mu do kůže. Cítím ten známí pocit v podbříšku a během chvíle se stáhnu kolem jeho přirození. Hlasitě vykřiknu a prohnu se v zádech. On do mě naposled tvrdě přirazí a cejtim se do mě udělá. Zrychleně oddychujem a já se teprv teď uvědomuju co jsem udělala. Podvedla jsem Zacha stímhle vyhulenčem. Bože!! Sundá mě ze sebe a položí mě vedle na gauč. "Musím říct že takhle dobře sem si ještě nezašukal." Usměje se na mě. "A ty můžeš bejt rád že sem začala brát prášky." Řeknu tiše se zabořenou hlavou do gauče. Já sem nechtěla ale nešlo my se bránit! "Zachu...." Zašeptám. "Co si říkala?" Zeptá se. "Nic jen že chci vědět kde je sprcha." Zamumlám a zvednu se z gauče. Když si stoupnu tak se přidržuju gauče abych nespadla. Stoupne si, vezme mě do náruče a nese mě bůh ví kam nejspíš teda do koupelny protože na sobě ucítim kapky teplí vody. Pak už jen sotva vnímám jak mě pokládá na něco měkkýho a usnu.
"Ty seš takovej kretén!" Probudí mě křik ze spánku. "Totálně vyjaben kokot! My jsme ji měli hlídat né abys ji ojel!" Pokračuje pořád. Rozespale se zvednu z postele a vezmu si župan co je vedle postele. Potivhu vyjdu z pokoje a rozhlídnu se po bytě. "Ty už se k ní nepř....." Zarazí se. Stojí tam ten kluk ze včera a pak ještě jeden. "Ahoj." Řekne ten novej a jde ke mně. Začnu couvat ale moc daleko nedojdu protože je hned za mnou zeď. "Neboj se mě. Nejsem jako on." Ukáže hlavou za sebe. "Jsem Miles a on je Will. Pojď je tu hotová snídaně." Usměje se na mě. Stojím na místě s otevřenou pusou. "Je ti dobře?" Položí mi ruku na rameno. "Co se to děje? Včera sem byla já nevim co a teď se ke mně chováte takhle? Trochu nechápu." Dostanu ze sebe a přitom se můj hlas trošku třese. "Pojď se nasnídat a pak ti všechno řeknu." Vezme mě za ruku a vede mě ke stolu. "Nevím jestli ti to Will řekl ale jsi tu kvůli Benovi. Ten co si ho poznala v nemocnici. Vím že se zdá jako milej kluk ale ono to tak není. Potří do jedný hodně známý mafiánský skupiny kde se obchoduje s bílim masem neboli s lidma. Nejdřív se s nima spřátelí a pak je unesou a prodaj. Tvýmu příteli Zachovi doopravdy pomohl ven z basy ale jen kvůli tomu že jeho strejdovi slíbyl že mu dá nějakou holku. Nediv se že toho vím tolik ale máme tu spousta lidí. To co se stalo včera se už nikdy nestane a doufam že si v pořádku a vim že si naštvaná proto ti vyhovim ve všem co budeš chtít krom toho že se uvidíš se Zachem. Celkově to bude trvat dva měsíce ale za dva týdny tě pustíme ale budem tě pečlivě hlídat." Dořekne a já zas na něj koukám s otevřenou pusou. "To jako že mě chtěli...cože?!" Vyjeknu. "To ale není možný. Pomohl mi s tolika věcma, držel mě nad vodou a on to dělal jen kvůli tomuhle?" Koukám se na ně nevěřícně. "Slibuju že tu budeš jenom týden a pak tě jen budem hlídat ale věř nám....je to pravda a ty nám musíš pomoct a pomůžeš tak že tu zůstaneš a nebudeš vyvádět a teď už fakt jes." Usmívá se na mě. "Dobrá, slibuju že tu zůstanu ale prosím neříkejte nikomu co se včera stalo." Oba kývnou a já se pustím do skvělejch palačinek s nutelou.Ahoooooj!!^^ já vim jste překvapený a nejste sami...já sem taky překvapená xD omlouvám se že sem dýl nic nepřidala ale tenhle díl sem znova psala dvakrát a tak proto to trvalo dlouho....děkuku za vote a komenty (hodně mě podporujou) :) doufám že se díl líbil a na obrásku je Miles :33
ČTEŠ
Young pup
RomanceChristie Sophie Richterová je 17 letá studentka prvním rokem na vysoké umělecké škole. Je to štíhlá a velice pohledná dívka s hnědýma vlnitýma vlasama a hnědýma očima. Zachova sestřenice. Zach Christopher Stevard je 19ti letej "děvkař" kterej moment...