Part 13

5.1K 142 8
                                    

"Měla bys to říct mamce." Kouká na mě Zach. "Ja se ale bojim.....víš....ona sama je těhotná."Zamumlám a sklopím hlavu. "Cože??!!"Vyjekne. Jen kývnu a zasměju se nad jeho reakcí. "Jo a vypadá to že je v tom stejně dlouho jako já." Pousměju se. "Tak ale to je dobrý, protože ona to určitě pochopí a kdyby ne tak je tu Jack a ty víš jak moc tě bere jako svoji dceru." Obejme mě. "Okey tak jo řeknu jí to ale ty musíš se mnou." Dám si podmínku. "Samozřejmě že bych tě dotoho nenechal jít samotnou." Přitiskne si mě víc k sobě. "Tak co y dvě hrdličky. Kdy pujdete?" Ozve se Christopher kterej do teď seděl na gauči a koukal se na nás. "Teď?" Řekenem se Zachem oba na ráz. "Dobře a bude te se ještě vracet?" Pt1 se. "Pokuď to dopadne dobře tak ne ale pokuď to dobře nedopadne tak se vrátíme." Povzdechne si a já si povzdechnu taky. Nakonec se zvednem a jdem ke mně domů. První vlezu já dovnitř a když uvidím mamku tak znervoznim. "Mami...já, musim ti něco říct." Zkládám větu dohromady. "Děje se něco Christie?" Zahledí se na mě a mě se do očí hrnou slzy. "Pojď dovnitř." Špetnu směrek ke dveřím, které se potom otevřou a vejde Zach. "Eh...ahoj Zachu co ty tady??" Zeptá se překvapeně mamka. "Ahoj teto, přiletěl jsem včera ráno ale to je jedno. Christie ti potřebuje něco říct." Stoupne si vedle mě a ruku obtočí kolem mého boku. Zhluboka se nadechnu. "Víš mami jak si mi říkala že jsi těhotná? No tak víš...nejsi v tom sama." Zatajím dech a stisknu oční víčka k sobě. "Christie jak to myslíš?" Zvedne se z křesla. "Sem těhotná." Zašeptám. Mamce najednou zledne obličej a sesune se do křesla. Rychle k ní přiskočím a vezmu ji za ruku. "Je ti dobře?" Zeptám se vystrašeně. "Zlatíčko pojď sem." Obejme mě. "To si Jack užije." Zasměje se. Zarazím se. "Takže v pohodě?" Zamrkám. "Jsem šťastná! Já budu babička chápeš! Vyjekne. Z očí mi začnou stejkat slzy štěstim. "Co se tu děje?" Vejde Jack do obyváku a koukne se na nás. "Budeš dědeček!" Vyjíkne máma jako malá holka já se začnu válet smíchy po zemi. Najednou se vedle mě objeví Zach a vytáhne mě na nohy. Kouknu se na Jacka a ten na mě kouká s otevřenou pusou. "Christie je to provada??" Zeptá se potichu a já jen nervozně kývnu. "No Zachu......dobrá práce." Usměje se. Sklopím hlavu a pevně stisknu ruce v pěst. "To sem já nebyl, chci s Christie dítě ale rozhodně bych jí to neudělal takhle brzo. Pochvalte Sebastiana, to on se činil a pak mu dejte přes hubu, protože ublížil vaší dceře." Slyším jen Zachova slova pak ucítím jak mě vezme za ruku a pevně ji stiskne. "Počkat, počkat, počkat.....co sto tu právě řekl?!" Zeptá sveznovu Jack. "Zrovna tu řekl že mě Sebastian kvůli tomu dítěti nechal a Zach hned prvnim letem co se to dozvěděl přiletěl." Řeknu místo Zacha a zvednu hlavu. Vím že mám uslzený oči ale nevadí mi to. Jen ať věděj jakýho kripla podporovali. "Zlatíčko to nám je líto. Pojď sem." Obejme mě mamka a Jack obejme nás obě. "Teto byl bych rád kdyby semnou Christie mohla odjet do NY. Chtěl bych ji mít na očích a taky chci aby byla v klidu." Přitáhne si mě Zach k sobě. "No já nevim...." Odporuje mamka a tak se kouknu na Jacka. "Počkej chvíli." Zastaví mamku. "Máš ho ráda?" Zeptá se mě. Jen s úsměvem na tváři kývnu. "Tak není co řešit, můžeš jet a ve škole ti to domluvim tak aby sis to dodělala na dálku...stejně to všechno umíš." Položí mi ruku ma rameno. Nadšeně obejmu Jacka a pak Zachariela. "Děkuju." Zašeptám Zachovi do ucha. Ještě nějakou dobu sedíme v obyváku a povídáme si otom jaký to bude až budem mít s mamkou dítě. Zjistili sme že to budem mít skoro na stejno a pak mi mamka vyprávěla na co se mam těšit a všechny další rady. Když jsme přišli tak bylo kolem osmí a teď už je půl dvanáctý. Rozhodli jsme se teda že pujdem spát. Se Zachem sme zalezli do postele a on si mě k sobě přitiskl co nejvíc to jde. Byl to skvělej pocit. Přes noc se mi nic nezdálo a byla jsem ráda že ta noc byla klidná, protože to taky mohlo dopadnout tak že bych celou noc strávila u záchoda ale naštěstí ne.  Ráno mě probudil Zach když lezl z postele a šel na záchod. Zůstala jsem ležet a dívala se do stropu. Je to možný? Prvně sem začala chodit se Zachem pak se Sabem a teď tu je znova Zach. "Už si vzhůru?" Vytrhne mě z přemejšlení Zachův hlas tak se tim směrem otočim. "Jo už jo." Usměju se.

Dva dny na to jsme odletěly se Zachem do NY a když jsme to řekli tetě a strejdovi tak byly strašně nadšený. Se Sebastianem sem se naštěstí neviděla ale s Kate bohužel taky ne. Měsíce plynuli a já už byla v šestim měsíci. Bříško mi hodně vyrostlo a chuť k jídlu se taky zvětšila, Zach mi dokonce řekl že jednou s nim i jeho a to sem fakt umírala smíchy. Se Zachem sme se dali oficiálně zas dohromady a už jsme začali kupovat věci pro malýho. Je to kluk a zatím vypadá že je všechno v pořádnu.

"Děti? Dnes jdem všichni na večeři, protože se mi nechce jít nakupovat." Křikne ze spodu Margaret. Jen se na sebe se Zachem ušklíbnem a pakujem se z pokoje. Jdem do celkem dost luxusní restaurace  a dopředu veštím že tenhle večer bude bomba. Když procházím kolem zrcadla tak se zhrozim. "Vždyť vypadám jak kapusta!" Syknu Zachovi do ucha. Ten se začne smát a já ho praštim do ramene. Objednáme si jídlo a pustíme se do konverzace. "Za tři tejdny by měli přijet rodiče." Nadhodím téma. Trvá asi čtvr hodiny než nám donesou jídlo a já se s chutí pustím do špaget s boloňskou omáčkou.

"Dnes byl úžasnej den." Vydechnu když vejdem do domu. "Jo to byl a teď jdem spát." Vezme mě Zach za ruku a táhne mě do pokoje. Na schodech mě Zach políbí a nakonec se líbáme až do pokoje. Vtrhnem do pokoje a co tam uvidim mi vyrazí dech. "Výtam vás doma."Slyším ten strašně slizkej hlas. "Co tady chceš? Bejt tebou tak vypadnu pryč." Zavrčí Zach. "Chci se kouknout jak se daří mímu dítěti a mojí holce." Ušklíbne se. "Není tvoje holka a to dítě ti taky nepatří." Zatne ruce v pěst. "Nenalhávejte si to. To dítě je i moje takže si víte co může." Ušklíbne se. Stoupnu si před Sebastiana a vrazím mu facku. "Tys zavrhl mě i mé dítě." Zavrčím a rázným krokem odejdu z pokoje. Dojdu ke schodů a otočím se na Sebastiana kterej stojí těsně za mnou. "Nejdřív se rozmysli co chceš udělat a pak až dělej." Vrátí mi facku a já klopítnu. Místo toho abych došlápla na podlahu tak došlápnu na schod níž. Stratím rovnováhu a začnu padat. Pak už vidím jen tmu.

Ahooooj tak přidáva další díl!!! Snad se bude líbit a snad mě nezabijete :P děkuji za vote a komenty a na obrázku je Sebastian :***

Young pupKde žijí příběhy. Začni objevovat