Vyletím ze záchodu a rychle běžím ze školy pryč. O tašku strach nemam, protože vim že mi ji Amanda přinese. Můj cíl je lékarna a nervozně stojim ve frontě. Když mám konečně to co potřebuju tak jdu domu a naneštěstí tam nikdo není. Zamířím přímo do svýho pokoje a následně do koupelny.
Nervozně sedim na posteli a nehtama poklepávám na display mobilu. 'Už jen pět minut a budu vědět pravdu.' Pomyslim si. Když uběhlo pě minut tak jsem si nervozně promnula ruce a pomalu sem se na to koukla. 'Ne....ne to nemůžebejt pravda!' Křičím v duchu. Ten tes říká že jsem těhotná! To není možnè. Hlavu zabořím do polštáře a přemejšlim jestli to mám Sabovi říct nebo ne. Chtěl by vědět že jsem těhotná? Potěšilo ho by to nebo by se na mě vykašlal?? Ne určitě by se na mě nevykašlal to vím na 100%. Nakonec vezmu mobil a vyťukám Sabovo číslo. Naskočí tam záznamník tak si jen povzdechnu. "Ahoj lásko prosim tě, potřebuju s tebou mluvit tak mi co nejdřív zavolej. Pa Christie." Namluvím do záznamníku a lehnu si na postel. Je sedm hodin odpoledne a mě se chce strašně spát. Přeci jen na konec usnu. Zdá se mi o malim dítěti jak si hraje na hřišti. Když spadne tak nebrečí ale jen se oklepe a hraje si dál. Najednou se začnou zatahovat mraky a to dítě se rozeběhne k nějakému člověku a rozbrečí se. Ten člověk si ho přitáhne k sobě a pevně ho obejme. Zvednebho a otočí se s ním směrem ke mně. Je to Zach. Usměje se a jde směrem ke mně. Položí mi ruku na tvář a jemně mě palcem pohladí po rtech. Najednou se sen rozplyne a slyším jen písničku Never too late. Někdo mi volá. Rozespalýma očima zamžourám na display a spozoruju jméno Sab. Zvednu to a přitom položím svoji ruku na břicho. "Ahoj Zlatíčko." Slyším ten nejkrásnější hlas na světě. "Ahoj Sabe." Zašeptám. "Copak potřebuješ? Do záznamníku jsi říkala že je to důležitý." Mluví bez přestání. "Potřebuju abys přijel." Řeknu na rovinu. "Já ale teď nemůžu lásko. Mám novou práci za celkembdost dobrý peníze a ty víš že to dělám pro nás takže jestli je to tak důležitý tak mi to řekni teď." Povzdechne si. "Dobrá ale slib mi že nebudeš vyšilovat." Zašeptám a když mi slíbí že bude v pohodě tak se nervozně nadechnu. "Sabe já.....jsem těhotná." Zatajím dech když to řeknu a čekám na jeho reakci. Dlouho se nic neozívá a nakonec je slyšet jen pípání oznamující ukončený hovor. Nechápavě se koukám na mobil a několikrát se snažim dovolat Sabovi ale nic. Jen to říká že má vyplej mobil. Z očí mi začnou téct slzy a začnou se mi klepa ruce. "Ne!" Vykřiknu a hodím s mobilem o zeď. Se slzami tekoucími z očí se svalím do postele a netajím i hlasyté vzliky. Zvednu se z postele, svléknu ze sebe všechno oblečení a jdu do koupelny. Vlezu si pod sprchu a nechám na sebe padat kapky horké vody. Je tobuklidňující a tak si sednu pod sprchu a takhle tam sedím asi dvě hodiny. 'Mamka mě zabije.' Pomyslím si a ušklíbnu se. Vylezu ze sprchy teprv až uslyším bouchnutí hlavních dveří a Jackův naštvanej hlas. Ajaj a to sem si snim chtěla promluvit. Už oblečená a s mokrejma vlasama v drdolu slezu dolu a sednu si na gauč. "Ahoj zlatíčko, jak pak si se tu měla když jsme tu včera nebyly?" Sedne si vedle mě rozzářená mamka. Co ji mám říct? Stalo se toho tolik! Zjistila jsem že jsem těhotná, Sab mě nechal a mám rozsypanej display na mobilu. Taky jsem asi prokoupala půlku mího školního který je 510 dolarů. "Měla jsem se super, žádný změny jen když jsem byla ve škole tak mi někdo šlapl na tašku a mám rozbitej display na mobilu takže ptřebuju novej ale jiak fakt nic." Usměju se na ní. "Tak to jsem ráda zlatíčko. Teď pojď a pomož mi s večeří." Usměje se. "Ale vždyť má bejt až za tři hodiny." Řeknu nechápavě. "To je jedno tak mi pojď pomoct péct." Ani se neotočí. Chová se celkem divně. "Stalo se něco mami?" Zarazím ji a koukám se ji do očí. "Christie...víš. Dnes sem byla u doktora protože mi není už několik dní dobře no a i když se to zdá nemožný tak sem...těhotná." Řekne nervozně. To si ze mě děláte srandu!? Moje osmatřicetiletá mamka je těhotná! "Aspoň nejsem jediná." Zamumlám si pro sebe. "A kde je Jack?" Zeptám se. "V pracovně. Je celkem překvapenej ale pode mě i štastnej že má první dítě." Usměje se. Nahrnou sebmi slzy do očí, protože si uvědomim že moje dítě nemá žádnýho tátu. "Děje se něco Chris?" Položí mi mamka ruku na záda. Jen zavrtím hlavou a požádam jí aby mi půjčila svůj mobil. Dá mi ho a řekne ať si ho klidně teď nechám že ho stejnak moc nepoužívá. Vyběhnu do pokoje a začnu vyťukávat jedno hodně známé číslo. "Jéé ahoj Christie copak potřebuješ? Jakto že jsi dnes nebyla ve škole?" Začne mě zasypávat otázkama. "Ahoj Christophere." Řeknu mírně ubrečenym hlasem. "Christie co se děje?! Proč brečíš?" Jeho hlas se změní ve starostlivej. "Mohla bych u tebe přespat pár dní?" Zeptám se. "To je jasný že může, ale až tu budeš tak mi všechno řekneš jasný?" Dává si podmínku. "Dobrá to beru. Ukončim hovor a vezmu z podpostele sportovní tašku. Naházím do ní trojetepláky, několik trik, spodní prádlo, ponožky a kartáček na zuby. Vyjdu z pokoje a jdu za mamkou do kuchyně. "Kam jdeš?" Kouká na mě překvapeně. "Christopher mě požádal jestli bych u něj nemohla pár dní přespat. Podle mě to není problém." Usměju se. "Jo tak to jo, ale dej aspoň jednou nebo dvakrát vědět jo?" Dává si ona podmínku. Kývnu a vyběhnu z domu. Běžím na nejbližší zastávku a čekám čtvrt hodiny než mi jede bus přímo k Chrisovi. Cesta trvá cca půl hodiny protože jede nějakej vůl kterej jede maximálně třicítkou.
Stojím před Chrisovým domem a zhluboka se nadechuju. Zazvoním na zvonek a během chvíle mi otevře jeho mamka. "Dobrý večer." Pozdravím zdvořile. "Ahoj Christie, Christopher říkal že máš přijet tak pojď dál." Usměje se na mě. Christopher má strašně milou mamku a podle mě to má Chris po ní. Jdu přímo k němu do pokoje a bez zaklepání vejdu. "Ahoj christie." Usměje se na mě Chris. Nodpovím mu a sklopím hlavu kbzemi. Z očí mi začnou tých slzy i když se je snažím schovat. "Já jsem tak blbá." Zašeptám. "Ale nejsi. Pojď sedni si tu a řekni mi co se stalo. Určitě to mebude tak hrozný." Dojde se mnou k posteli a když sedím tak mě obejme jednou rukou kolem ramen. "Víš jak jsem byla u bratrance v New Yorku?“ Zeptám se nejdřív. "Jo vim, volali jsme si a byl tam ten żárlivej kluk." Řekne a já se zasměju. "No tak snim sem chodila cca dva tejdny. Potom jsme se pohádali a když sem se mu chtěla omluvit tak byl v posteli s nějakou blonďatou děvkou. Strašně mě to vzalo a tak sem běžela na pláž. Přišel tam se mnou Zachův nejlepší kámoš Sebastian a asi tři dny na to jsem začala chodit s nim. Byl na mě stašně hodnej a taky mi řekl že mě má rád od malička takže jsem mu prostě podlehla. Nakonec jsme tam byly ještě o tři tejdny dýl takže jsme to oslavovali se Sabem a ješte s Kate a jejim klukem. Z tý noci si nic nepamatuju ale vím že se tam něco stalo mezi mnou a Sabem. Ty víš co myslim. Když jsem tam pak několikrát potkala Zacha tak sem se normálně bála že se na místě zhroutí. Měl strašně bledej obličej a byl hodně hubenej jako by vůbec nejdl. Nechápala jsem co mu je. No a těď po třech měsících...začalo mi bejt hodně špatně a uvědomila jsem si že sem neměla už tři měsíce své věci tak sem si udělala test a jsem no...těhotná." Řeknu to snad na jeden nádech a hlavu sklopim ještě níž než před tim když jsem stála. "Christi to bude v pořádku. Až to řeknešbtomu Sabovi tak ze tebou určitě přijede a uvidíš že všechno bude v pohodě." Hladí mě po zádech. "Já mu to už řekla a on mi to típl a má vyplej mobil." Vzliknu. "Nechci nic říkat Christie ale možná je to dobře." Zašeptá. Vytřestím na něj oči a zalapu po dechu. "Víš, jak jsi říkala o tom Zachovi ty věci. Tvářila ses tak smutně a taky že víš proč tak vypadal. Taky sis u toho uvědomovala že jsi měla ráda jeho ale chtěla jsi mu ublížit jako to udělal on tobě.." Šeptá a já si uvědomuju že je to pravda ale nechci si to přiznat. "Teď už to neřeš a pojď si lehnou je na tobě vidět jak jsi unavená." Pohladí mě po tváři. "Jsi jako můj starší bratr." Usměju se. Skočím si vyčitit zuby a oak zalezem do postele. Nevadí mi sním spát v jedné posteli. Vím že by si nic nezkusil a je příjemnè bejt v hřejivè náruči kde se cítíte bezpečně. V noci zpozoruju že vstal a někambodešel ale nijak jsem to neřešial a spala dál. Ráno jsem se probudila v jeho náruči a první co jsem uviděla byli jeho modré oči. "Dobré ráno šípková růženko." Usměje se. "Dobré ráno. Kolik je hodin?" Promnu si oči. "Bude jedenáct." Zašeptá. "Nechce se mi vylejzat, líbí se mi tu." Zamručím. "Měla bys, máš tu návštěvu." Zasměje se. Nakonec teda vylezu z postele a hodím na sebe šedè tepláky a černý tilko. Vyčistím si zuby a vlasy si nechám rozouštěné. Sejdu k Christopherovi do kuchyně a pozdravím všechny členy jeho rodiny. "Christie pojď, pak až se najíš." Vezme mě Christopher za ruke a když stojíme v chodmě směrem do obýváku tak mi dá ruce na oči. "Nejboj se a promiň jestliti to překvapení bude vadit ale podle mě je to skvělej nápad." Zašeptá. Vede mě asi tedy do obýváku a když se zastavíme tak usoudím že jsme na místě. Christopher mi dá ruce z očí pryč ale hned ho někdo nahrafí takže nic nevidím. Ucítím vůni kterou znám moc dobře ale nemůžu si vzpomenout. "Ahoj krásko. Jestli pak si na mě pamatuješ." Slyším za sebou a mě se zastaví srdce i dech. Sundá ruce z mích očí a otočí mě k sobě. "Z-zachu." Zašeptám a z očí mi začnou týct nový slzy. "Tak rád tě vidím krásko." Obejme mě a mě se podloměj kolena. "Už všechno vím a slibuju ti že spolu to zvládnem." Šeptá. Ničemu nemůžu věřit. Jeden den se stanou všechny ty věci a druhej den tu už je princ na bílím koni. Bože....co jsem ti udělala?
Ahooooj!! Tak už jsem podruhé napsala tenhle díl takže fakt super!! Chtěla bych poděkovat za vote a komenty a taky chci říct že už můžu oslavovat 1,48k přečtení!! Snaď se vám tenhle díl líbil a předem děkuju za vote který tu necháte :** a na obrázku je Christopher :33
ČTEŠ
Young pup
RomanceChristie Sophie Richterová je 17 letá studentka prvním rokem na vysoké umělecké škole. Je to štíhlá a velice pohledná dívka s hnědýma vlnitýma vlasama a hnědýma očima. Zachova sestřenice. Zach Christopher Stevard je 19ti letej "děvkař" kterej moment...