Young pup

Part 10

"Hej Chris.. vstavej, dělej. Notak zlatíčko." Slyším a pomalu otevřu oči. Před sebou uvidím Jacka a mamku. "Bože co se stalo? Je mi hrozně špatně." Mumlám a jen co to dořeknu se otočim na stranu a začnu zvracet. "Sab za náma přišel, že tu prej byl Zach a tohle všechno udělal on." Říká mamka a Jack vrtí hlavou. Bože na nic si nepomatuju, jediný co vím je to že mi je strašně špatně. Když se rozhlídnu kolem sebe tak zjistím že jsem v Zachově pokoji. Nevěřím že on by to udělal....nevím proč ale něco mi říká že to je přesně naopak ale nemůžu si na nic vzpomenout. "Prosim tě Margaret mohla bys nás tu nechat chvilku osamotě? Musím si sní promluvit." Slyším Jacka ale radši se snažím zaměřit na spánek. "Hej Christie vnímáš mě? Jen jsem ti chtěl říct že Zach to na 100% nebyl. Byl se mnou a povídali jsme si jak mu je teď bez tebe špatně...nevim jestli sis všimla jak vypadá ale je to strašný. Jen ti chci říct aby ses rozmyslela komu budeš víc věřit." Dokončil Jack svůj monolog a usmál se. "Je mi špatně." Místo odpovědi na otázku se rychle zvednu a běžím na záchod. Celý den sem ležela v postely a potom i druhej a třetí. Trvalo dlouho než se mi udělalo dobře a mohla sem jít ven. Už dlouho jsem neviděla Zacha ale Sab za mnou chodil každej den. Pořád mi leželo v hlavě co mi říkal Jack. Nevím co je na tom pravdy ale teď se mi to fakt nechce řešit. Zbýval tejden do odjezdu a já sem většinu jenom proležela na pláži nebo v posteli.

Den před odjezdem:
"Budeš mi chybět lásko." Šeptá mi Sab do ucha mezitím co já přemejšlim nad tim že bych si měla pořídit antikoncepci. "Ty mě taky. Budeš muset někdy přiletět. A nebo mi dej půl roku a budu se sem moct přestěhovat." Usměju se na něj. "Nějak se domluvíme. Teď už spi ať jsi na zejtřek vyspalá, víš že vstáváte brzo." Pohladí mě po tváři. Dám mu poslední pusu a hlavu mu položím na hrudní. Ráno mě probudí můj budík a mě začíná bejt do breku už teď. Nechci od něj odjet a ani ne chci odjet bez toho aniž bych věděla co je se Zachem. "Dobré ráno lásko." Slyším hlas vedle sebe. "Myslíš že dobrý? Vždyť jedu pryč." Fňuknu. "To bude dobrý Christie." Usměje se na mě. Vstanu z postele a začnu se oblíkat. Vezmu si na sebe černý legíny a triko s nápisem YOLO a učešu si vlasy.

"Fakt musím pryč? Školu si můžu dodělat i na dálku." Přemlouvám mamku když sedíme v autě. Se Sabem jsem se rozloučila už doma protože za 1. Nezbylo mýsto v autě a za 2. Jack si nepřál aby s náma jel. "Ne Christie....už několikrát sem ti to řekla že to nejde." Řekne už mírně nabroušeně máma. Cesta autem uběhne rychle a docela v tichosti. Byla jsem naštvaná a smutná což nebyka dobrá kombinace. Kdž jsme se rozloučili tak jsem už se slzama v očích procházela kontrolou a byka jsem šťastná když jsem byla v ketadle. Za tu dlouhou cestu sem se stihla pohádat s letuškou a když mě seřvala i máma tak jsem rezignovala a zavřela oči. Nevím jak ale najednou jsme se ocitli v Sydney. Byla jsem strašě nevrlá ale taky jsem byla šťastná že jsem doma....i když mě za šest dnů čekala škola.

Celejch šest dnů jsem proležela v posteli s telefonem. Psala jsem si klidně až do půl pátý ráno našeho času a pak na čtyři hodiny spát. V neděli večer. Den před začátkem nového ročníku jsem se domluvila s Christianem že pujdem ven. Řekla jsem mu všechno co se stalo a nakonec mě na odreagování vzal do kina. Milovala jsem když jsem s nim chodila do kina, protože vždycky vybral super film a nikdy se se mnou nehádal o tom kdo to bude plati.....když jsem prostě řela že to platim já tak to platim já. Domů jsem se dostala v půl dvanáctý a ša hned spát.

Uběhl týden, dvátýdny, měsíc a bya jsm ráda když jsem se dostala brzo domu ze školy. Fakt jsem měla dlouho školu. 3x týdně po deseti hodinách a ty zbylí dva dny jsme měli šest hodin.

Po dvouch měsících
"Hj Christie fakt nechceš jít domu? Už po druhý za jednu hodinu jsi na záchodě a zvracím, což mi nepřijde moc v pořádku." Slyším Amandy hlas za dveřmi oddělující mě a Amandu. Ignorovala jsem to co říkala a spíš sem se zeptala co je za datum. "24. října." Slyším a zatají se mi dech. "Amando já......

Ahoj! Sice jsem říkala že to tu bude do čtvrtka ale nemohla jsem odolat a tak jsem tento díl dopsala už dnes. :) Jsem ráda že se to někomu líbí a jsem jim i za to vděčná, protože to mě popostrkuje k psaní. Děkuji za vote a teď i za komentář ^^