Vlčí rodina

Jede vláček jejeje

Pohled Felixe

Nástupiště. Prošli jsme přepážkou a šli k vlaku. Mary nás nemohla vyprovodit, protože musela brzo do práce. " Jdeme najít volné kupé,, rozhodnul sem. " Jasan,, přikývla.

Vešli jsme do vlaku a hledali kupé, které bude volné. " Tady jedno je,, " Bezva,, vešli jsme do něj a dali si kufry nad hlavu do přihrádky. " Těšíš se tam?,, " Moc. Snad tam budou mít smysl pro humor,, " Určitě. Teta přece říkala, že náš táta byl stejný jako my,,

" Já jenom doufám, že je z nás netrefí šlak,, " Tak v to doufám taky,, " Převlékneme se?,, " Dobře,, zatáhnul sem závěsy a z kufru vytáhnul hábit, košili, kalhoty a kravatu. Obléknul sem se a počkal na Linný. " Seš?,, " Jojo,, roztáhnul sem závěsy a sednul si. Lin si sedla vedle mě.

O hodinu později

" Pojedeme ještě dlouho. Prospi se,, " Dobře,, položila si hlavu do mého klína a nohy si dala na sedalo a usnula. Pohladil sem ji po vlasech. Nikdo ji neublíží.

Ocháním ji před každým, kdo by ji chtěl ublížit.

Asi za tři čtvrtě hodiny k nám do kupé vpadli čtyři kluci. Vzal sem hábit, který sem měl vedle sebe a přikryl jím Lin. " Omlouváme se za náhlí vpad,, omluvil je jeden. " V pořádku,, " Můžeme si přisednout?,, " No,, podíval sem se na spící Linný. " Tak jo,, " Děkujeme,, zvedli se a sedli si naproti nám.

" A jak se jmenujete?,, " Já sem Remus Lupin,, řekl ten, co je omluvil. Potřásl sem si s ním rukou. " Felix O'Conell,, " James Potter,, " Sirius Black,, " Peter Pettigrew,, představili se.

" Ta holka, chodíš s ní?,, " Ne nechodím,, " Ani na to nemysli Tichošlápku,, napomenul ho Peter. " O co tu jde?,, nechápal sem. " Znáš, když někdo řekne " Jdeme do kumbálu"?,, zeptal se Jemes. To snad nemyslí vážně. " Tak na to rovnou zapomeň,, zavrčel sem.

" Ty se ji ani nedotkneš?,, " Proč?,, " Je to moje sestra,, všichni se zarazili. " A-aha,, vyblekotal Sirius. " Odveďme konverzaci někam jinam. Co Bradavice?,, " Jsou úžasné,, " Hrajete tam famfrpál?,, " Jo hrajeme,, " JO!,, vykřikl sem.

Možná trošku víc nahlas, než sem chtěl. Linný sebou trhla a vzbudila se. " Promiň, nechtěl sem tě vzbudit,, " V pořádku,, posadila se. Zakoukala se na kluky. Přisunula se blíž ke mě. " Neboj se,, uklidnil sem ji. vím, že n akluky nemá dobré vzpomínky.

" Tohle je Remus, Peter, Sirius a James,, vyjmenoval sem a ukazoval postupně podle toho, jak sem je jmenoval. " Am, ráda vás poznávám. Sem Linný,, " Taky tě rád poznávám,, " Proč si tak vykřiknul?,, " Zaradoval sem se. Oni tam hrajou famfrpál,, " Fakt?,, zaradovala se.

" V máte rádi famfrpál?,, " Jo. Než nás vykopli jsme ho hráli,, " Já ho hraju taky. Sem chytač. Co jste byli vy,, " Odražeči,, řekli jsme najednou. " V jaké jste koleji?,, " Jak víte, že máme koleje?,, " Táta chodil do Bradavic,, " Aha. No, jsme v Nebelvíru,, " Tam chceme taky přidala se Lin.

" Jak tak koukám, ty moc famfrpál nemusíš, že jo Remusi,, " Ne moc ne. Mám radši knížky,, " Taky je mám ráda,, a začali si povídat o knížkách. A já s ostatníma o famfrpále.

Nenápadně sem si je prohlížel. Kluky. James brýle, Sirius vlasy po ramena, Peter pískové vlasy a Remus jizvy. Mám podobné. Moment, já mám podobné? Takže on je... musím si o tom s ním promluvit. " Remusi?,, " Jo?,, " Můžeš na chvilku na chodbu?,, " Jo jasně,,

Na chodbě sem spustil. " Remusi, kdo ti udělal ty jizvy?,, začal sem opatrně. Zarazil se. " No, to víš, jednou sem spadnul na štěrku a odřel se,, " Remusi, po pravdě,, " Já, říkám ti pravdu,, znerv'ozněl. " Já vím, že to nebil štěrk. Ale vlkodlak, že jo,, " Jak to-,, " Stalo se mi to samé,,

" A ona?,, " Není,, " Můžu se zeptat, jak se ti to stalo?,, " Když nám bylo pět, šli jsme s rodiči stanovat. V noci na nás zaútočil jeden vlkodlak. Zabil rodiče a chtěl proměnit Lin. Odstrčil sem ji a tak kousnul mě. Do teď si to vyčítá,, " Aha. To je mi líto,,

" Už je to deset let,, povzdechnul sem si. " Vrátíme se do kupé,, otevřel sem dveře a sednul si vedle ségry. Remus si sednul tam, kde seděl před tím.